Zneužíval mě nevlastní otec
Otázka: Dobrý den,
ráda bych se zeptala na tátu, který před necelými dvěma měsíci zemřel na selhání srdce, měl rakovinu.
Byl to můj nevlastní táta.
V mladí mě zneužíval, ale k ničemu zásadnímu nedošlo.
Hodně nás to rozdělovalo a trvalo to deset let, než jsem mu dokázala odpustit,
on však říkal, že si odpustit nedokáže.
Moc mě bolí to, že když jsme si k sobě našli cestu, musel odejít a nestačili jsme si toho tak moc říct.
Navíc jsem letos maturovala.
Často na něj myslím a vím, že je teď jinde a jinak.
Když sem o tom přemýšlela, napadlo mě, že nás musela spojovat nějaká karmická zkušenost, všechno tomu napovídalo.
Viděl svého tátu dělat to samý u své nevlastní dcery.
To jsem se dozvěděla až později.
Moje máma si prošla v mládí znásilněním od svého strýce.
Ráda bych s mým tátou ještě mluvila, jen se moc bojím, aby se mi něco nestalo.
Moc jsem si přála, aby ještě poznal moje děti a byl na něj hrdej, ale už je to jinak.
Děkuju za Vaši odpověď a přeju krásný den plný sluníčka.:-)
Anonymia
Odpověď: Milá Anonymia,
už mnohokrát jsem si říkala, jaké spektrum dopisů mi chodí.
Kdo sem zavítá jen náhodou (náhody neexistují), jistě se nestačí divit.
Ty jsi první, která se svěřuje s tam intimním problémem.
Málokdy v životě se s touto zkušeností žena dokáže vyrovnat tak, aby o ní byla schopna hovořit.
Ano, tato cesta je anonymní, nyní je už stejně na cokoli pozdě...
I když jak jsem už také mnohokrát napsala, jakékoli soudy ze strany lidí nemají pro duši pražádný význam.
Tady fungují soudy jiné, vyšší, které není možné nijak obelhat.
Píšeš, že k ničemu zásadnímu nedošlo a současně že trvalo deset let, než jsi mu dokázala odpustit.
To, co mezi Vámi nebyl zdravý vztah, to jsi jistě dobře věděla.
Bylo to Vaše velké tajemství, nikdo se o tom nesměl dozvědět.
Jistě byl k Tobě nesmírně milý a něžný, ale překročil hranice, které neměl.
Na takové sblížení měl totiž právo Tvůj partner, on tak převzal proti přírodě tuto jeho roli.
Nechtěl Tě nechat projít tím krásným vztahem, kdy se dvojice vodí za ruce
a oba s napětím očekávají první doteky, pohlazení a pak i třeba něco víc.
Není nic krásnějšího než se poprvé oddat skutečně z lásky, protože chceš tomu druhému patřit,
chceš se tomu druhému skutečně dát, protože už nic víc není, nic víc nemáš, tohle je absolutní láska.
Je to i určitý příslib do budoucna.
Tohle Ty ale nikdy neprožiješ, on Ti to vlastně ukradl.
Navíc bych si troufla odhadnout, žes tohle dosud ještě s nikým neřešila...
Muž, který přijde do rodiny jakožto partner dospělé ženy a nakonec skončí s její dcerou, nemá životní hodnoty správně srovnané.
Ty píšeš o propojení z minulosti, to se podívám za chvíli.
Chceš se s duší svého nevlastního otce domluvit, zjistit karmické propojení, proč k tomu vůbec došlo.
Věřím, že Ti mohl do Tvého srdce promluvit, že mezi Vámi mohl nějaký cit fungovat,
ale všechno to bylo proti společenským normám, přeci jenom jsou jistá pravidla, za která by člověk jít neměl.
On je překročil, od něho přišel impuls, v první chvíli to bylo i určité násilí.
Musel se v rodině tvářit mile na více stran, nosil masku, aby se neprozradil.
Tys mohla mít docela dobré výhody,
věřím, že Tvůj nevlastní otec dokázal všechno, co se mu líbilo a o čem jsi mlčela, zaplatit.
Ať už ve formě zmrzliny, drobných dárků nebo i peněz.
Tys o to zase nechtěla přijít, proto jsi na tuto hru přistoupila.
Zase až tak Ti ty chvilky nevadily...
Z pláství je zřejmé, že sis dokonce na ně zvykla tak, že Ti pak chyběly.
Bylo to pro Tebe něco jako droga, závislost, potřebovala jsi mít ten pocit lásky a naplnění.
Rodina totiž nefungovala, jak by měla.
On sem přišel jako cizí člověk, měl zaplnit prázdné místo, ale to se mu nepodařilo.
Rodina ani po jeho příchodu nefungovala jako opravdová rodina.
Ale jemu připadalo všechno naprosto v pohodě, v klidu, normální.
Neřešil jako problém, jestli je s Tvou matkou nebo s Tebou.
Bylo předem dané, že v této rodině nebude dlouho.
To, co jste spolu prožívali, bylo neskutečně krásné a také proto, že zde bylo spojení z minulosti.
Na to jsi také narazila.
Tys pro něho byla přítelkyní, která mu měla předat jisté zkušenosti.
Vypadá to ale tak, že Vaše osudová setkání se ještě neskončila.
On se s Tebou ještě setká, a to jako Tvoje dcerka, která by se Ti měla narodit.
Vnímá totiž problém v tom všem, co Ti udělal, proto nyní nastoupil roli Tvého ochránce.
Je při Tobě a hlídá každý Tvůj krok.
Jsi v bezpečí, ale pro něho je to úkol, kterého se jen tak nezbaví.
Všechno je to otázkou času...
Dlouhodobý proces.
To, co mezi Vámi bylo, se řeší jinde a jinými prostředky.
Udělat to neměl, není to nic, za co by měl sklízet úspěchy.
Proto se znovu vrátí na stejnou startovní pozici, z které před časem vycházel, žádný posun výš, žádné zrání.
Opět se dostane do podobné situace, opět bude muset řešit podobný uzel.
Komunikaci s ním můžeš zkusit, máš ho prakticky pořád u sebe.
Jen nevím, jestli on v sobě najde odvahu se k Tobě přiblížit, když nyní ví, co provedl.
Nejraději by čas vrátil zpátky, ale to opravdu nejde.
Ty růžové brýle už dávno nemá, už si nic nenamlouvá, ví o duchovní stránce světa.
Ještě se s Tebou setká, buď na to připravená.
Přijde jako nová duše, ale s vnitřní zkušeností.
Odpuštění, které je za Tebou, je sice jedna stránka procesu, ale tady je i ta druhá.
Tím si zase musí projít on.
© Wahlgrenis
29.07.2005
