Manželova rodina mě psychicky týrá
Otázka: Dobrý večer, milá Wahlgrenis,
k Vašim stránkám jsem se dostala asi před týdnem v souvislosti s oznámením o úmrtí léčitele pana Paseky
na stránkách www.osud.cz, kde byl na ně uveden odkaz.
V průběhu týdne jsem občas zavítala na tyto Vaše stránky a některá témata,
která mě zaujala a souvisejí s mým trápením přečetla (mezi přebalováním mé malé holčičky, vařením a hlídáním staršího synka apod.).
Přiznám se, že s některými informacemi na Vašich stránkách se nemohu ztotožnit
(asi s ohledem na stádium duchovního vývoje, nechápu např. jak je možné, že mě někdo může proklít
a já to mohu zaplatit třeba životem a této kletby mě může zbavit jen a jen zase její původce,
na druhou stranu se tím vysvětluje řada nespravedlností kolem nás,
alespoň tak, jak je chápeme v našem omezeném vnímání)
nicméně cítím, že jste dobrý člověk, v duchovních otázkách určitě dále nežli já a potřebuji pohled člověka citově nezaujatého.
Dnes mi můj manžel přečetl sms zprávu, kterou mu před dvěma dny zaslala švagrová-manželova sestra,
s tím, že o ní celou tu dobu přemýšlel a chtěl ode mě vysvětlení.
Obsahem zprávy bylo ve zkratce, že neustále volám švagrovou a špiním svého muže.
Z uvedeného jsem byla zcela konsternovaná, protože jsem nic takového neudělala.
Problém je dost vážný a nedá se krátce popsat.
Známe se s manželem jedenáct let, deset let žijeme ve společném manželství a máme dvě vymodlené krásné děti.
Z nějakého důvodu jsem nepadla manželovým rodičům, zejména tchánovi, do oka hned od začátku.
A tak proti mně celých deset let splétají nitky, špiní mě, za zády pomlouvají, intrikují, popuzují proti mně manžela a další členy rodiny,
přitom se mi pak dokáží stavět do očí, jako by se nic nestalo.
Tchán manželovi ještě před svatbou radil, aby si mě nebral, že neví, jestli se mnou bude moci mít děti,
tchyně zase varovala, že se mnou bude mít celý život problémy.
Také špinili moje rodiče a chovali se tak, jako by chtěli ukázat, že jsou něco víc než naši.
Užila jsem si od nich hodně invektiv (např. když jsem po roce manželství přišla o miminko-zamlklý potrat,
kdy si to dušička malého dítěte rozmyslela a tělíčko ve mě zůstalo, chovali se ke mně, jako bych jej zavraždila,
teď si myslím, že mě to děťátko svým odchodem chtělo jen chránit, protože vědělo více nežli já
a dávalo mi šanci od manžela včas odejít a možná se tak zbavit rodinných pout)
a díky nim od manžela citové vydírání, někdy to zachází až do psychického týrání.
Tchyně a švagrová se ke mně mezi čtyřma očima chovají jako ty největší kamarádky, ale pak mě špiní za zády.
Postupně se zhoršuje můj zdravotní stav, před čtyřmi lety jsem prodělala prekancerozu děložního čípku.
Po psychické stránce jsem na tom tak, že už pomalu ztrácím schopnost rozlišit pravdu a lež a přestávám věřit manželovi,
že mě, jak tvrdí, má rád, když mě nechá takovým způsobem ubližovat.
Uvědomuji si, že jsem manžela ani jeho rodiče a sestru neviděla nikdy od srdce smát.
Bojím se, aby to neodnesly moje děti.
Můžete mi, prosím, poradit, jak z tohoto bludného kruhu ven?
Přemýšlela jsem o tom, že je tady ze strany manželovy rodiny nějaká rodová kletba, zatížení nebo něco podobného.
Vím, že manželův otec přišel o bratra (snad měl spáchat sebevraždu, manželova rodina tvrdí, že mu někdo pomohl),
někdy mi připadá, že mají nějakou psychickou poruchu a tak se snaží mě zatáhnout do jejich problémů
a usilují o to, abych i já na tom byla po psychické stránce špatně.
Nevím, jestli to dělají promyšleně, někdy mi to tak připadá, nebo za to nemohou.
Nerada bych děti připravila o domov a tátu, na druhé straně nechci, aby žily v atmosféře falše a lží.
Budu ráda, když mi napíšete Váš názor na celou věc.
Malina
Odpověď: Milá Malino,
manželství, které právě prožíváš, není nejšťastnější. Nikdy nebylo a ani nebude.
Miminko, o které jsi přišla, že správně varovalo, ale Tys tomu tenkrát ještě nerozuměla.
Byla to skutečně výzva shůry, ale Tys měla před sebou své jisté plány a za těmi sis šla.
Kořeny zla vycházejí od jisté staré ženy, která si Tvůj příchod nepřála...
Ale teprve časem pochopíš všechny souvislosti.
Říká se tomu také nastavené zrcadlo, v kterém se člověk vidí najednou v jiném úhlu pohledu.
Teprve až tohle pochopíš, budeš schopná podívat se na sebe nezávisle, uvidíš v sobě "novou ženu" .
Pak teprve skutečně nazraješ k rozhodnutí skoncovat tento nerovný svazek, který Tě jenom vysává.
Velkou podporou Ti bude Tvůj syn, který přichází s velkým posláním.
Spojuje Vás totiž již jednou společný prožitý minulý život.
Ze zklamání, které nyní zažíváš ze všech stran, nebude snadné se oklepat.
Spíš než v náručí nového muže najdeš podporu ve své přítelkyni.
Pochopíš, že síla se dá čerpat také v přírodě.
Mrtvý bratr Tvého tchána odejít tenkrát skutečně musel.
Je také pravda, že jeho odchod nebyl až tak zcela dobrovolný, jak si třeba celá rodina myslí.
Bylo to mimo dům, nedaleko a přítomna u toho byla jistá atraktivní žena, kterou pravděpodobně dobře znal.
Ovšem svou roli hrála také jistá technická věc, u níž lze předpokládat sílu a oheň.
Byl jistě ještě zdravý, i když možná dočasně bez práce.
Odchod z tohoto světa byl nevyhnutený, on s ním ale nepočítal, chápal to jako zradu.
K žádným soudním procesům nedošlo.
Prokletí, které nyní na Tobě spočívá, je hodně silné, těžké.
A je pro Tebe velkou životní zkouškou a do budoucna pozitivně vyzní.
K tomu zlomu totiž dojít muselo a nyní je ten nejvhodnější čas, jak to zrušit.
© Wahlgrenis
23.07.2005
Milá Wahlgrenis,
děkuji moc za odpověď.
Není to příliš povzbudivé, krok, který mě čeká, nebude určitě jednoduchý,
ale já již nyní, kdy mi je opravdu velmi těžko, nacházím oporu ve svých dětech, byť jsou to ještě malí drobečkové.
Ale je v nich neuvěřitelná síla, která mi dodává chuť do života.
Mám jen obavu, že i když stávající nerovný svazek zruším,
tak v tom i nadále budu "zaháčkovaná" přes děti a o ty se nyní bojím nejvíce.
Aby je někdo nezneužíval a nepoužíval jako zbraň k mému dalšímu vysávání.
Co se týče syna, jeho výchova je dost náročná, ale vím, že se narodil se sílou, která může změnit tento svět.
Přeji hodně sluníčka do Tvého života
Malina 25.07.2005
