Akaša?
Otázka: Milá Wahlgrenis.
Skoro každý den pročítám Tvé stránky.
Snažím se pochopit věci v širších souvislostech, ale mám pocit,
že prakticky všechny brány jemnohmotného světa jsou pro mne zatím zavřené.
Na kurzu reiki jsem se dozvěděla o Akašově knihovně, ve které je možno si přečíst svůj životní úkol.
Mohla bys na svých stránkách, prosím, říci něco o Akašově knihovně,
jak se do ní dostat, zda to je vůbec možné i pro toho,
kdo nemá žádné zkušenosti s astrálním cestováním, zda to má nějaká rizika apod.?
Ráda bych našla cestu, jak se žít více v pravdě a lásce.
Mám pocit, že jsem ustrnula na mrtvém bodě.
Mohla by mi návštěva knihovny pomoci?
Děkuji za čas, který nám všem věnuješ a přeju Ti hodně lásky do dalších dní.
Sedmikráska 26.4.2005
Odpověď: Milá Sedmikrásko,
číst v Akašově knihovně není umožněno každému.
Není to, jako bys zašla do knihovny, tam si vyplnila přihlášku a zaplatila roční poplatek
s tím, že můžeš využívat veškeré služby, včetně internetu a archivu.
Ostatně kdyby to bylo tak jednoduché, jak předpokládáš, zřejmě by už taková databanka informací neexistovala.
Číst v ní nebo přijímat nějaké informace z ní se podaří jedincům pouze ve vyšším zájmu.
Obvykle se k těmto informacím dostávají jen s průvodcem, nikdy ne sami.
Jsou to informace hodně citlivé.
Kromě osudů jednotlivých lidí jsou tam i data související se vznikem a zánikem tohoto světa, galaxie, vesmíru,
jsou tam shromážděny veškeré zákony (matematické, fyzikální, chemické, genetické, mechanické),
které lidstvo teprve postupně objevuje.
Rozhodně není možné nastartovat nějaké vesmírné těleso, dojet do "knihovny" a všechno najednou převzít.
Lidstvo dostává jednotlivé informace pouze po kapkách, přes senzibilní jedince.
Ptala ses také na rizika.
Ta jsou u astrálního cestování obrovská, může se stát prakticky cokoli,
proto by se člověk neměl vydávat nikam příliš daleko a hlavně ne sám.
Na takové výpravy, pokud k nim má dojít, se většinou objeví průvodce z těchto světů...
Ten nejen ví, jaká doba je nejvhodnější, ale také člověka dokáže správně vrátit zpět.
Číst ve vesmírné databázi informací je pro běžného člověka tedy téměř nedostupné.
Tím ale nechci říct, že v ní nikdy číst nebudeš.
Je třeba hodně na sobě pracovat, ale nikdy ne stylem "chci a chci a chci".
Pokora je prvním předpokladem pro jakoukoli komunikaci se světem nad námi.
© Wahlgrenis
26.04.2005
Milá Wahlgrenis.
Děkuji za Tvou odpověď i rychlost, s jakou si reagovala na můj email.
Velmi mile mě to překvapilo a vážím si toho.
Budu se raději držet nohama na zemi.
Mmě ani mé kamarádce, se kterou jsme absolvovali kurz Reiki, se do Akašovy knihovny nikdy nepodařilo dostat,
ačkoliv z kurzu máme podrobný návod, jak to učinit (překvapujeme mě, že nám byl vůbec sdělen ).
Mám toho ještě hodně, co bych na sobě měla vylepšit,
jen jsem doufala, že tohle by mi cestu trochu usnadnilo (myslím, že jsi mě stejně prokoukla ).
Před půl rokem jsem způsobila dopravní nehodu.
Příliš jsem spěchala do práce.
Pamatuji si, že po nárazu jsem cítila velkou radost, že žiju
a úlevu, že jsem nikoho nezranila a okamžitě to brala jako boží varování.
Z auta jsem zůstala jen já, můj počítač a brýle, které jsem v té době měla na očích.
Hodně mi pomohli i řidiči, do kterých jsem narazila.
Nevím však, jestli to bylo varování před tím, abych neupřednostňovala práci před dalšími věcmi,
či zda bych už raději řídit nikdy neměla.
Jen mě samotnou překvapilo, jak snadno jsem se bez lítosti rozloučila se svým vozem
(já se obvykle velmi nerada loučím s věcmi, a pokud už je nepotřebuji,
tak se je snažím využít nějak jinak či rozdat, ale hlavně ne vyhodit) a byla ráda, že to nedopadlo hůř.
Pokora k mé výbavě zatím příliš nepatří.
Mám stále tendenci prosazovat své názory.
Dá se vůbec pokora naučit či vypěstovat i jinak než zažitím něčeho velmi otřesného?
Pokud Ti můj dotaz přijde hloupý či příliš malicherný, tak se, prosím, nezlob.
Nemám si o tomhle s kým povídat a sama v tom tápu.
Přeji Ti krásný den.
Sedmikráska 27.4.2005
Ahojky,
jsem tu poprvé a zdravím Vás všechny.
Měla bych poznatek k akaše, jednou jsem měla možnost se tam dostat s průvodcem.
Měla jsem malinkou možnost nahlédnout a když se tak stalo, byla jsem trošku smutná.
Bylo mi umožněno nahlédnout pouze na jednu pro mne důležitou událost
a měla jsem pocit, že ty informace ještě nejsou pro mne,
že na ostatní nejsem připravená, protože se mi chtělo rychle odejít.
Ale dnes vidím, že ta jedna informace byla pro mne důležitá a velmi mi pomohla.
Mimoňa 27.04.2005
