Proč si nerozumím a kamarádkou?
Otázka: Milá Wahlgrenis,
prosím Tě o pomoc, protože si nevím rady a důvěřuji Ti.
Již jsem psala (
Komunikace s měsícem ,
Sen mě varoval: vrah je na svobodě.... ).
Mám pár let kamarádku - jedna ze tří mému srdci nejbližších.
Poslední dobu mi ale vyčítá, že o ni nemám zájem, nevnímám, co říká...
Já to tak ale necítím, ani jsem jí to nikdy nedala najevo.
Stále mě ale z něčeho osočuje a já mám pocit, že jí jen nevědomky ubližuji.
Nedávno mi oznámila, že se v mé přítomnosti necítí dobře a odmítá se mnou komunikovat.
Byly doby, kdy mi děkovala za to, co pro ni dělám, říkala, že musíme navždy zůstat blízko sebe.
Nevím, co se děje.
Je to taková věčně smutná osůbka.
Řešíme spolu vždy jen vážná témata, vždy jsem říkala, že musíme vyjít do přírody, jít plavat apod.,
ale nakonec dorazí na návštěvu, už mezi dveřmi je smutná a já vím, že mne čeká pár hodin řešení jejího problému.
Je takový energetický upír, ale je to kamarádka, tak jí vždy vyslechnu, poradím.
Umím si udělat kolem sebe vajíčko, které mě ochrání od těch jejích "kabelů", co se na mne lepí a sají.
Zažila si hrozné věci, mám pocit, že si drží postoj - něco se mi stalo - pozor, abyste se mne nedotkli.
Stále mi vnucuje, že mám problém.
Já to ale tak nevnímám.
Já jsem se sebou spokojená, to jí na mně něco vadí - ona má problém.
Každý máme svou povahu a ona má na výběr mě takovou brát, nebo se se mnou nestýkat.
Nechápu její potřebu mi sdělit, že je konec.
Normálně se lidé přestanou vyhledávat, ale ona mi to přišla říct.
Co po mně chce? Dalo by se toho napsat spousty...
Strašně mě mrzí, že si něco vybájila a není to tak.
Proč s jinou kamarádkou se stále smějeme a s touto to nelze?
Wahlgrenis, prosím, můžeš mi zjistit, proč si tak nerozumíme?
Proč má ze mně takové pocity?
Je to problém ještě z některého z minulých životů?
Jde to napravit? Jsem z toho smutná a zároveň naštvaná....
Rozdat palmičky na Tvém setkání byl fajn nápad, já takhle nosím Diamantovou vodu,
pokud cítím, že jí mám někomu dát.
Měj se sluníčkově a děkuji.
Lea 24.2.2005
Odpověď: Milá Leo,
nemyslím si, že by na tom, že si nerozumíš s kamarádkou, mělo být něco zásadního.
Lidé spolu většinou nevydrží kamarádit po celý život.
Přátele si vybíráme a občas dojde i k výměně, kterou si třeba ani nepřejeme.
Já vím, že jsi už na své cestě urazila pořádný kus.
Jsi duchovně hodně daleko...
Pořád kráčíš dál, nezastavuješ se a ani se nehodláš někým brzdit.
Tato žena je pro Tvůj další život právě tou brzdou.
Pokud se Ti to podaří, pusť ji ze svého života, dovol jí odlétnout.
Ona zůstala v jistém bodě, zatuhla a dál jí to nejde.
Ty ale přímo letíš dál, nemůžeš se za ní ohlížet.
Naopak se Ti do života chystají další lidé.
Ale když jsi zatím ještě zablokována touto ženou,
i když dobře popisuješ, že je pro Tebe upírem, ostatní nemají šanci.
Potřebuješ se od ní osvobodit, nechtěj pro ni být tou drahou energetickou nádobou.
Ona pro Tebe už není vůbec přínosem.
Jestli se dokážeš s těmito myšlenkami vyrovnat, bude to pro Tebe jen dobré.
Potřebuješ mít kolem sebe jiné lidi, s kterými bys měla společné téma.
Ona tento požadavek nesplňuje, nikdy ho nepochopí.
Při duchovní zrání dochází hodně často k výměně lidí kolem.
Často se bortí manželství, přicházejí noví přátelé a ti staří mizí.
Není to nic tragického, je to jen nutný vývoj.
Tvoje duše potřebuje jinou potravu, jiné krmení, lásku.
Od této kamarádky by ses ničeho takového nedočkala.
Neztrácej čas...
© Wahlgrenis
17.03.2005
Milá Wahlgrenis,
děkuji za Tvou odpověď, moc si toho vážím.
Musím popravdě napsat, že i když byl nápad kamarádky to ukončit,
spadl mi vlastně kámen ze srdce, nějak se mi ulevilo.
Už se nemusím bát jejích návštěv a následného mailu, jak jsem nebyla zase dost milá nebo něco podobného.
Na Reiki nám to říkali, že se budou tříbit kamarádi.
Tato kamarádka byla na zasvěcení se mnou.
Bohužel musím říct, že k jemnohmotnému světu přistupuje tak nějak křečovitě a i v tom je mezi námi velký rozdíl.
Už je to nějakou dobu co se nebavíme a já si zvykla, jdu dál.
Noví přátelé přicházení - máš pravdu.
Jen z ní mám pocit, že se v tom chce stále babrat.
Občas napíše mail jako, že má ještě nějaké mé knihy a chce mi je hned vrátit, protože mi nechce být nic dlužná.
To nechápu...
Já nereaguji, myslím, že to nemá smysl.
Asi budu zase za špatnou, ale.... však ty mě jistě chápeš.
Jinak včera jsem s kamarádkou vítala jaro, sedly jsme si na lavičku
a se zavřenýma očima se nechaly hladit slunečníma paprskama, které nás krásně nabíjely.
Přitom jsme si všimly, že stromy mají tváře, bylo to zvláštní....
Krásné jaro, měj se sluníčkově a děkuji
Lenka 18.03.2005
