Nejsem vzorná...
Otázka: Milá Walhgrenis,
chci Ti poděkovat za Tvou činnost a tvé stránky.
Dostala jsem se na ně na radu své kamarádky.
Velmi se o takové věci zajímá a myslím si, že je v tom i dobrá.
Tvrdí, že bych byla také, ne ve všem samozřejmě, nemám myslím tu vytrvalost a vůli.
Ale dost už o mě.
Ale jako každý obracím se i já na tebe s prosbou.
Vím že toho máš mnoho, ale snad se na mne také dostane.
V podstatě to už ani nespěchá...
Jde o mou matku, napsala bych maminku, ale nevím jestli na to mám právo.
Vzala si život.
Musela být hodně nešťastná.
Život měla těžký a asi jí nikdo nepomohl.
Svým způsobem já asi také ne.
Vím, co se dělo v jejím životě, ale ne všechno.
Byla bych ráda, kdyby jsi mi pomohla to pochopit, nebo aspoň trochu vyjasnit.
Snad něco z minulého života?
Co se vlastně stalo, že se tak rozhodla nás opustit?
Žila tímto stylem života dlouho...
Je mi jasné, že tě to bude stát mnoho energie, ale doufám, že se mi snad podaří to vrátit v jiné podobě třeba někomu jinému.
Vlastně mám ještě jednu prosbu.
Bojím se tě o to docela i požádat.
Nejsem vzorná, některé věci jsem i já sama pokazila, vím to.
Ale hrozně se bojím, že nebudu moci mít dítě.
Ale asi nežádám odpověď.
Stačí jen ta první až někdy.
Mnohokrát děkuji a přeji moc a moc zdravíčka a štěstíčka
a pozitivní energie snad tento rok bude lepší než ten loňský.
Maranta
Odpověď: Milá Maranto,
na komunikaci s duší maminky právo máš.
Můžeš se také docela dobře dozvědět, co ji trápilo, proč se rozhodla pro odchod z tohoto světa.
Ona na to čeká, proto se rozhodni brzy.
Potřebuje, abyste ji pochopili a dovolili odejít výš.
Jinak zůstane dlouho upoutaná na místo svého posledního skutku.
Já to dělat nebudu.
Určitě by Tvoje maminka ráda mluvila s Tebou, je toho mezi Vámi hodně nezodpovězeného.
Máš z toho zatím strach, ale neboj.
Nemůže se Ti nic stát.
K té druhé otázce:
Pro Tebe se po jistou dobu Tvého života staly prioritní peníze.
Teď už víš, že to nebylo dobré.
Zafungovala "příroda", stalo se, co se podle Tebe stát nemělo.
Ale mělo...
Měla jsi být poučena.
Zjistila jsi, že další budoucnost s tímto mužem nepřipadá v úvahu,
Tvých slz nebylo málo, měla jsi strach i z budoucích zdravotních komplikací.
Udělala jsi obrat o 180 stupňů.
Začala jsi se věnovat studiu, kde jsi poznala skvělou přítelkyni.
Ta jediná ví o Tvém životě úplně všechno.
Plánovala sis budoucnost s nějakým starším přítelem, ale to by nebylo dobré.
Tyto plány stojí na vodě, nikdy by z nich nic nebylo...
Celý Tvůj současný život je hodně těžký, náročný, komplikovaný.
Ale partnera najdeš, dokonce to vypadá i na vdávání a společné soužití pod jednou střechou.
Takže se usadíš.
Všechno je to vlastně na Tobě, abys dokázala v životě odkrývat ty správné karty.
To, co sis už vyzkoušela, ale neopakuj.
© Wahlgrenis
25.02.2005
Milá Wahlgrenis,
mockrát ti děkuji za rychlou odpověď.
Jistě už tušíš, že mě neuspokojila, nechci Tě zatěžovat, vím, že tě takto otravuje kdekdo.
Mamince jsem odpustila a v podstatě to chápu,
asi nenašla východisko, řešeni všech jejích životních situaci pro ni bylo velmi těžké..
Chtěla bych jen vědět, jestli je ten budoucí tento současný partner, píšeš že by měl být někdo jiný.
Řekla bych, že mě tyto životní situace poučily a dívám se na něj jinak.
Nezdál se mi dost dobrý, víš, jak to myslím..
Ale teď mám jen jeho.
Sobecký přístup.
Nechtěla bych mu ublížit.
A ty děti??
Budou, nebo to bylo takové poučení na vždy??
Ty víš, že ta myšlenka mě hodně tlačí.
Ale smířila bych se s tím kdyby to jinak nešlo.
Ještě jednou ti moc děkuji a přeji hodně zdraví Tobě a tvým dětem.
Maranta 28.2.2005
Wahlgrenis,
chtěla bych Tě touto cestou moc pozdravit a poděkovat.
Vím, že toho máš hodně, ale snad zbude i chvilka na mě.
Nečtu tvé stránky kaľdý den.
Ale pokaždé, když se na ně dostanu, něco mě donutí ti napsat.
Nepřemýšlím nad tím, protože je k tomu jistě nějaký důvod, který ty znáš.
Ale k věci, co mě donutilo tentokrát..
Psala jsem Ti v únoru ohledně smrti mé maminky.
Poradila jsi mi, že si s ní mám promluvit.
Udělala jsem to.
Jen si nejsem tak úplně jistá, jestli jsem udělala vše správně a maminka opravdu odešla.
Poslední dobou na ni hodně myslím a je mi moc smutno.
I ted, když ti to píši.
Tak tě chci poprosit, jestli bys to zkontrolovala, až budeš mít chvilku, jestli to tak bylo správně
a maminka je tam, kde by měla být.
A ještě jsem se chtěla zeptat na něco k osmičkové poloze.
Kdyľ ji zkouším, moc dlouho to nevydržím.
Cítím, jak se mi veškerá energie hrne do hlavy, oči musím pevně zavřít,
jinak by mě to nutilo silně mrkat víčky.
Vydrľím to vľdy tak 7 - 8 minut.
Nevím, jestli to mám násilím nějak překonat nebo čekat, až to přejde.
Prostě ta energie dál neputuje, jako kdyby v té hlavě něco bylo, přes co to nechce jít.
Asi blok.
Ale nikdy jsem neměla pocit, že bych ho měla.
To asi až ted.
Vždy si říkám, že se zeptám na jednu věc, abych ti nekradla čas a jsou z toho vľdy věci dvě.
Moc děkuji a těším se, že se dostanu na nějaký seminář s Tebou.
Mějte se všichni moc krásně. Mahara 20.5.2005
Milá Maharo,
dívala jsem se, jak to vypadá s Tvou maminkou.
Je skutečně už tam, kde být má.
Takže jsi svoji komunikaci s ní zvládla...
Smutno Ti možná ještě bude, ale je dobře, že odešla.
Nesmíš ji poutat násilím k tomuto světu.
S osmičkovou polohou bys měla myslím nějakou dobu počkat.
Zřejmě na to ještě nejsi zcela připravena.
Tato poloha by Ti rozhodně měla být příjemná a milá.
Nic by Tě nemělo bolet, ani bys neměla pociťovat nějaké křeče nebo cukání.
To Tvé mrkání víčky není dobré.
Přestaň se nyní osmičkovou polohou zabývat, zkus to časem, třeba za měsíc nebo i později.
Sama bys totiž měla být klidná a celkově v pohodě.
Když si přitom ještě řešíš nějaké své stresy a problémy, nemůže se nic pozitivního odehrát.
Uvidíš, že to časem půjde samo.
W. 25.5.2005
Moc děkuji za odpověď.
Přeji hodně zdraví a energie.
Martina 08.06.2005
