Nemohu se zbavit myšlenek na něho
Otázka:
Milá Wahlgrenis,
obracím se na Vás s otázkou.
Nedá se říct, že bych vysloveně měla vážný problém, spíše jsem posedlá myšlenkou na jednoho muže, cizince.
S manželem žijeme skoro dvacet let ve spokojeném manželství,
kde kromě občasných finančních potíží nemáme mezi sebou žádné vážnější problémy.
Manželství je bezdětné, přesto jsme se s touto situací vyrovnali a žijeme si svůj život.
V loňském roce jsme spolu jeli po 7 letech na dovolenou do Itálie, která patří mezi naše nejoblíbenější země.
Tuto zemi jsme již navštívili potřetí.
Už od prvního pobytu nás, hlavně mě, tato země fascinovala, její obyvatelé, příroda, atmosféra, hudba, prostě všechno.
V loňském roce dovolená skvěle ubíhala.
Ke konci pobytu jsme se seznámili s domorodcem, který se s námi dal do řeči,
dokonce nás pozval na projížďku do sousedního městečka, kde jsme seděli spolu na lavičce.
On si s námi povídal, byl velice přátelský, držel mě kolem ramen, občas mi dal pusu.
Brzy jsem vycítila, že by snad chtěl něco víc, protože když se můj muž nedíval,
snažil se mě hladit a dotýkat na šíji, krku, dával mi ruku na obličej a vždy si mě přitáhl, aby mě mohl políbit.
Můj muž občas něco řekl, ale v podstatě nebyl rozzlobený, protože jeho známí se někdy podobně ke mně takto chovali.
Mě to v tu chvíli trochu vadilo, byla jsem rozpačitá před svým mužem.
Měli jsme všichni 3 pokračovat na menší výlet, ale já jsem to odmítla, tak nás ten Ital odvezl zpět a bylo vidět, že mu to bylo líto.
Při loučení mě držel, ani nechtěl pustit.
Po návratu do Prahy mi bylo po Itálii smutno jako vždy předtím.
V této lokalitě, kde jsme byli, se nám hodně líbilo, že místní byli snad ještě mnohem přátelštější než jinde.
Italové jsou opravdu milí a přátelští lidé.
Manžel dokonce říkal, že bychom se tam mohli vrátit.
Já jsem si několik dní po návratu uvědomila, že na toho muže neustále myslím, jak mě objímal, líbal, jak se na mě díval.
Nakonec jsme si dovolenou zaplatili znovu do téhož místa a letos tam znovu pojedeme.
Já už si vůbec nemohu pomoct a na toho pána neustále myslím.
Přestože je o pár let starší než můj muž a ani tak celkově pohledný, připadá mi, jako by mě svýma očima učaroval.
Přiznám se, že pro mě byl ten hlavní důvod, proč se na to samé místo vrátit.
O to horší je to, že se neustále dívám na fotky, kde je s ním můj manžel i já.
Už se mi o něm i občas zdá.
Já vím, že se s ním opět uvidím, protože tam prodával.
Manžel se s ním také chce setkat, ale on neví, že já na něho neustále takhle myslím.
Ani nevím, jestli mezi námi k něčemu dojde.
My se chceme na to místo vrátit i proto, že podnikneme jiné výlety, které jsme loni nestihli.
Já mám pocit, že kdybychom tam nejeli a já se s tím mužem nesetkala a nepromluvila s ním přátelsky, že se asi zblázním.
Je také možné, že až nás uvidí, že nás hned nepozná.
Manžel tvrdí, že mě zcela určitě, a to na 1.pohled ještě dříve než mu dáme fotky, které jsme pro něho nechali přidělat.
Já tuším, že jsem se asi do něho zamilovala, ale nechci v žádném případě opustit svého muže, protože ho miluji a on mě také.
Ale vím, že s tím Italem se chci znovu vidět a nemohu se zbavit snů, jak se spolu milujeme.
A vím jistě, že si s ním po návratu domů chci dopisovat.
Prosím Vás, můžete mi nějak poradit.
Děkuji Vám mnohokrát za odpověď a jsem s pozdravem.
Dracena
Odpověď: Milá Draceno,
muž, o kterém píšeš, je pro Tebe mužem číslo jedna ve Tvém životě.
Už jen to, že jste se loni na dovolené setkali, bylo pro Vás startovní pistolí.
Oba jste zjistili, že mezi Vámi něco je.
Nebo spíš jste vycítili, že Vás k sobě něco táhne, nějaké pouto.
Všechno je to řízeno vyššími silami.
Opět se v létě potkáte.
Ve chvíli, kdy se uvidíte poprvé, to bude ještě přítel, odjíždět ale budeš už od svého milence.
Je tam i to nádherné moře, které je o to fascinující, když je tam člověk na dovolené.
Nemá žádné starosti, nic nemusí řešit...
Prostě pohádka.
Pravděpodobně tady dojde k určité výměně názorů s Tvým mužem.
On prakticky není žárlivý, ale uvědomí si, že by tady mohlo vzniknout něco víc.
Temperament mužů z těchto jižních zemí je všeobecně známý.
Ty možná ještě v té první chvíli, než k něčemu mezi Vámi vůbec dojde, zaváháš.
Budeš zkoumat důvody, jestli do toho jít nebo ne.
Nakonec tomu dáš volný průchod, všechno bude najednou tak jasné, jednoznačné a bez problémů...
Zjistíš, že dosud Tvůj život prakticky neměl ten správný náboj.
Jako by ses na svět dosud dívala přes růžová skla.
Tento muž Ti brýle sundá a Ty zjistíš, že svět je nádherný i tak.
Celý svůj dosavadní život si probereš, zrekapituluješ.
Vychází mi tady, že jste už spolu jednou žili, proto ten obrovský magnetismus.
Bude pro Tebe velice složité uvědomit si, kam patříš, kde je Tvé místo...
Nakonec se pravděpodobně vrátíš se svým mužem zpět domů.
Ovšem bohatší o zkušenost, kterou Ti už nikdy nikdo nevezme.
Psaná forma tady vychází také.
Ale nevím, jestli si spolu budete dopisovat nebo jestli se rozhodneš svůj příběh literárně ztvárnit.
I to by bylo možné.
Určitě to pro Tebe bude tak silný zážitek, že bys možná mohla chtít řešit svůj život jinak.
K sebevraždě se ale neuchyluj, jestli Tě o to mohu prosit...
© Wahlgrenis
16.02.2005
Dobrý den milá Wahlgrenis,
děkuji Ti mockrát za odpověď týkající se mého problému.
Na úvod svého prvního dopisu jsem psala, že to není vážný problém, ale nyní to vnímám jako velký problém.
Opravdu se myšlenek na toho muže nemohu zbavit, jsem jím úplně posedlá.
Napsala jsi mi, že se v létě opět spolu setkáme, a že v při prvním setkání to bude ještě můj přítel,
ale od něho už budu odjíždět jako od svého milence.
Je mi úplně jasné, že se tomu neubráním, je to o mnoho silnější než já.
Zřejmě i on bude ke mně chovat velké city, takže je mi úplně jasné,
že až se budu vracet domů, budu velice velice nešťastná.
Napsala jsi mi, že budu mít velmi těžké rozhodnutí, jak dále naložit se svým životem dále.
Bohužel to teď nevím a již nyní se děsím toho, jak budu velmi trpět pří rozhodování
a hledání odpovědi na otázku, kam vlastně patřím.
Nyní chápu, proč jsem od první návštěvy v Itálii cítila k této krásné zemi a lidem silné pouto
a proč při poslední návštěvě jsem se v loni navštívené oblasti cítila jako doma.
Sdělila jsi mi, že jsme spolu s tím Italem již žili v minulém životě.
Proto prý ten silný magnetismus, proto mu zřejmě ani nevadilo, že mám vedle sebe manžela.
Přestože se s manželem milujeme, cítím, že opravdu mužem číslo 1 v mém životě je tento Ital,
na kterého myslím při každé každodenní činnosti.
Cítím, že až se spolu setkáme, budu mít velký problém, abych se vůbec ovládla a hned mu neřekla, jak moc ho miluji.
On to určitě pozná, jak se na něho budu dívat.
Myslela jsem si, že je to obyčejné vzplanutí, ke kterému také u mně už několikrát došlo, ale velmi rychle to vyprchalo.
Bohužel (nebo snad bohudík?) je to tak strašně silné, až cítím obrovskou tíhu v srdci.
Vím, že až dojde k rozhodování, co se svým dalším životem, určitě nebudu myslet na sebevraždu, o co jsi mi prosila v Tvé odpovědi.
Ale určitě při špatném rozhodnutí nebudu šťastná (přestože jinak jsem velmi veselý člověk)
v tom pravém slova smyslu až do konce svých dní na tomto světě.
Zkrátka od loňské dovolené se cítím ve svém nitru jako zcela jiný člověk, přestože samozřejmě jinak žiji celkem spokojeně.
Nechci Tě už unavovat dalším svým dlouhým dopisem a moc Ti děkuji za odpověď
i za to, co pro lidi jako já děláš.
Přeji Ti vše nejlepší v životě.
Jsem s mnoha pozdravy.
Dracena 18.2.2005
Dobrý den vzácná Wahlgrenis,
letos v únoru jsem Ti psala o svém problému pod názvem Nemohu se zbavit myšlenek na něho.
Vím, že se vztahovými problémy již nezabýváš a ani Tě nežádám o odpověď.
Přesto bych Ti ráda napsala o tom, jak události od této doby proběhly.
Smekám před Tvými schopnostmi a vším, jak umíš pomáhat lidem.
Přiznám se, že mi Tvoje schránky ještě před dovolenou trochu otevřely oči.
Tvoje předpověď téměř na 100 % vyšla.
Ale jelikož vím, že byla k danému okamžiku, jediný rozdíl byl ten, že na dovolenou,
kde jsem se měla s tím mužem po roce setkat, jsem jela bez svého vlastního muže.
Ještě před tím jsem četla mail od paní pod názvem Co se mi to stalo v Egyptě?,
podobný tomu mému a je mi moc líto, že na Atu nemá žádný kontakt.
Já jsem celý rok čekala na to nádherné setkání, které mi opravdu sundalo ty růžové brýle, které jsem nosila kdovíjak dlouho.
Muže jsem z dovolené odhlásila, protože vyšlo na povrch, že bůh ví jak dlouho podléhal hráčské vášni
a dostal nás do finančních problémů, které jsme už měli nějakou dobu a já jsem si namlouvala, že takových rodin je hodně.
Je jich hodně, ale ne v každé muž nepřizná velký výdělek, který potom nechá v herně nebo hospodě
a pak doma ženě nedává na domácnost, takže většinu účtů platí ona.
Po Tvé předpovědi jsem to tak i cítila, s přibližujícím se termínem odletu jsem se stále více těšila na ten šťastný den,
kdy letadlo startovalo, jsem nepochybovala, že by něco nevyšlo.
Sama jsem to tak cítila.
S tím člověkem, na kterého jsem stále myslela dnem i nocí, jsem se setkala na tom samém místě jako vloni krátce po příjezdu do letoviska.
Úvodní setkání proběhlo, jako bychom se znali mnoho let a znovu jsme se potkali po delší době.
Ještě téhož večera jsme se stali milenci, přišlo nám to naprosto přirozené.
Začaly mi nádherné 3 týdny u moře.
Jeden den byl nádhernější než druhý.
Každý den koupání, milování, výlety, vycházky, slunění, setkání s jeho maminkou, se kterou bydlí,
neboť je svobodný, společné obědy, pikniky v blízké horské vesničce, kde má garsoniéru,
setkání s jeho přáteli a velmi milými místními lidmi, kteří mě brali jako jednu z nich.
Z jeho strany jsem každý den slyšela upřímné vyznání lásky a ke konci dovolené mi řekl, že by mě nikdy nechtěl ztratit
a že ví, že nejsem v manželství šťastná a kdybych z něho odešla, že by se i ve svém věku se mnou chtěl oženit.
V den mého návratu domů já jsem pochopitelně moc plakala.
On sice ne, je přece muž, ale na ty jeho smutné oči, když jsme se na sebe dívali, nezapomenu.
Věděli jsme, že nás oba bolí tím loučením srdce.
Ještě téhož dne po rozloučení mi 2x zavolal na letiště před odletem letadla do Prahy.
Od té doby si voláme několikrát týdně a nyní se mu chystám napsat krásný dopis, ve kterém mu pošlu několik krásných fotografií,
které jsem pro něho nechala přidělat.
V zimě se chystá do Prahy a já nyní uvažuji o tom, že v létě se tam znovu vrátím.
Kromě velké lásky nás k sobě poutá i hluboké přátelství.
Jsem velmi šťastná při vzpomínce na něho, ale v manželství se svým mužem už ne.
Těžce snáším, že dlouho hrál automaty a nic mi nepřiznal.
Dělal jako by nic a doma mi tvrdil, že má málo práce, že skoro nic nevydělal.
Teď vidí, jak moc se zlobím, nemluvím na něho a on čeká, že mi to přejde.
Vím, že setkání s přítelem a milencem nebylo náhodné a opravdu mi otevřelo oči.
Ale zdaleka to nebyla prázdninová láska, která vyprchá třeba za půl roku.
Vím, že situaci budu muset nějak řešit, rozhodně nejbližší čas ukáže více.
Byla bych velice ráda Wahlgrenis, kdybys tento dopis mohla jenom přidat k tomu mému prvnímu mailu jako pokračování situace.
Tobě bych ještě jednou velice ráda poděkovala za všechny ty lidičky, kterým pomáháš.
Tento cizinec mi opravdu otevřel oči dokořán, růžové brýle opravdu už nemám, nepotřebuju je více a ani žádnou masku.
I Tvé stránky mě změnily.
Nyní jsem opravdu o hodně poznatků bohatší.
Ty nádherné 3 týdny mě přinesly více než posledních 10 let.
Čas ukáže dále.
Měj se krásně Wahlgrenis a přeji krásné podzimní dny.
Dracena 1.10.2005
Dobrý den milá Wahlgrenis.
Před několika málo lety jsem se na Tebe obracela na Tvých stránkách se svým problémem.
Byla jsem na zahraniční dovolené se svým mužem a ke konci pobytu jsme se seznámili s domorodcem,
mezi nímž a mnou přeskočila jiskra tehdy při krátkém prvním a posledním setkáním.
Po roce jsem se na to místo vrátila již bez manžela, jelikož jsem zjistila, že manžel byl gambler a hrozně nás zadlužil.
Já jsem po 2 mimoděl. těhotenstvích a 1 samovolném potratu bezdětná.
S oním přítelem máme od té doby vztah.
Jezdím za ním na dovolenou každý rok, i on byl za mnou v Praze.
Asi jsem udělala chybu, že jsem od manžela neodešla hned po zjištění, že byl gambler.
Kvůli němu splácíme již třetí rok několik úvěrů.
Já už jsem z toho unavená.
Přítel si přál se mnou miminko, ale já jsem neotěhotněla.
Přemýšlím, že on je ten pravý pro život, že on je ta osudová láska.
Nebýt jeho, snad bych se už z těch dluhů a následných problémů s tím spojených snad zhroutila.
Manželovi jsem pomohla jak jsem mohla, nechtěla jsem v našem bytě mít exekutory.
Asi jsem hloupá, jelikož ho už nemiluji, ale přítele velmi miluji.
On se začal chovat vůči mně od mého loňského odjezdu trochu divně, moc se mnou nekomunikuje.
Snad je to trest pro mě za moji nerozhodnost, jak naložit se svým dalším životem.
S manželem žiji 22 let, na miminko jsem již stará.
Koncem srpna jedu zase za přítelem na dovolenou.
Cítím, že bych už se měla definitivně rozhodnout, co dál, protože už jsem ze všeho moc unavená.
Mohla bys mi dát nějakou radu?
Moc Ti děkuji, jsi vzácný člověk.
Přeji krásné letní dny.
Dracena 25.8.2008
Milá Draceno,
je znát, kolika trápeními sis už prošla.
Je to složitá cesta, ale rozhodně není marná.
Všechno životní trápení je důležité, pokud pochopíš, že se musíš přes něj dostat dál.
To jsi pochopila...
Víš, že manžel byl pro Tebe celé ty roky jenom koulí na noze.
Láska vypadá opravdu jinak, při ní Ti dokáže srdce povyskočit a oči začnou plát veselými plamínky.
Mezi Tebou a Tvým manželem už příliš krásného nezůstalo.
Dluhy, které jsou nyní na Vás obou, Ti radost do tváře nedostanou.
Přitom víš dobře, že při rozvodu bohužel i Vaše dluhy zůstávají Vašimi společníky, nezbavíš se jich jen tak lehce.
Tvůj přítel je pro Tebe pravou láskou, i když i tady jsou překážky.
Hlavně nejste spolu každý den, je tady jistá vzdálenost, ale to jste už společně překonali.
Ráda bys byla matkou.
Věk není důležitý.
Se svým mužem jsi dítě na svět nepřivedla, přesto se k Tobě těší holčička.
Neměla by ses vzdávat naděje, ale také by ses k ní neměla moc upínat.
Ona přijde, až bude její správný čas, tím se netrap, přijde z lásky a hodně lásky Vám přinese.
Je hodně vyzrálou duší a má Vám předat důležité informace.
Je poznat, že jsi silná žena, když sis dokázala v životě najít správný směr.
Vydáváš se za svou láskou, umíš odejít od muže, vedle něhož jsi nebyla nikdy šťastná.
Navíc jsi zjistila, jak dlouho a intenzívně Ti dokázal lhát.
Potřebuješ vedle sebe člověka, na kterého se můžeš ve všem spolehnout.
Jsi odhodlána jít vstříc svému osudovému muži, nenechávej ho dlouho čekat, zaslouží si Tě.
Neptej se, jak moc Tě miluje, miluje Tě tak, že víc už to ani nejde.
Jakmile dokážete to, co je mezi Vámi, pojmenovat, všechno se začne mnohem rychleji vyvíjet.
W.
26.8.2008
Dobrý den vzácná Wahlgrenis,
tímto Tě zdravím,
chci Ti moc a moc poděkovat za odpověď, která se objevila v Tvoji poradně těsně před odjezdem na dovolenou do ciziny,
kam jsem již 3x po sobě jela kvůli mému řeckému příteli.
Tvoje odpověď mě velmi potěšila, protože vím, kolik se na Tebe obrací lidí.
Přesto lidem jako já pomáháš, jsi nesmírně obětavá duše.
Příjemně mě překvapila Tvoje předpověď, že i když jsem se svým manželem přišla o 3 děti,
že bych mohla mít se svým přítelem holčičku.
I když je mi přes 40 let, vím, že bych nebyla první ani poslední matkou v tomto věku.
Uvidíme, nechám tomu volný průběh.
Samozřejmě je trochu problém ta vzdálenost mezi námi.
Vrátila jsem se odpočinutá, nabitá energií a plná nových zážitků se svým přítelem, místními známými a novými přáteli.
Příkládám Ti k mailu jednu fotku se svým přítelem.
Je pořízena před přítelovým stánkem, kde pracuje během letní sezony.
Takhle šťatně jsem vypadala zase téměř po roce, kdy jsem přijela na dovolenou do cizí země.
Ani si nevzpomínám, kdy jsem se takhle naposledy smála se svým manželem.
Ještě jednou Ti moc děkuji za odpověď a přeji v celém Tvém životě jen to nejlepší.
S mnoha pozdravy
Dana 03.10.2008
