Nedokážu vyznat lásku
Otázka: Milá Wahlgrenis,
moc ráda bych se tě na něco zeptala.
Mám problémy dávat někomu najevo, že jsem se do něj zamilovala.
Mám přímo z toho panický strach a chtěla bych vědět proč.
Další zvláštní věcí je, že už odmalička mám pocit, jako bych nežila svůj vlastní život,
ale jen se z dálky dívala na "někoho cizího".
Předem děkuji za odpověď.
Hruštička 6.2.2005
Odpověď: Milá Hruštičko,
u Tebe vnímám obrovský strach z mužů, který ale nemá kořeny v tomto životě.
Jako by tady něco bránilo tomu, aby ses projevila, jak bys chtěla.
Je s Tebou ochránce - starý muž, který Tě před ostatními muži brání.
Hlídá Tě, aby nedošlo k nějaké tragédii.
Má k tomu určitě své důvody.
Je Tvým přítelem a také může za to, že máš zvláštní pocity ze svého života.
Vypadá, že by měl být s Tebou napořád.
Dá se s tím ale pracovat.
Jsi zatím jako by unášena vodním proudem, píšeš, že máš pocit, jako by ses na svůj život dívala odjinud.
To je přesné.
Ale ne definitivní.
Mělo by dojít ke změně, kdy z toho vodního proudu vyskočíš na pevnou zem a začneš žít jinak.
Návod, jak to udělat ale nenajdeš v žádných knihách.
Máš ho v sobě.
Doporučila bych komunikaci s tímto Tvým ochráncem.
Až zjistíš, co po Tobě chce, co bys měla udělat a čeho se vyvarovat, v tu chvíli už přichází do Tvého života Tvůj muž.
Teprve pak pochopíš, proč jsi byla nucena žít v takových zapeklitých situacích.
Pochopíš, kde je Tvůj smysl života.
Tento muž-ochránce je nesmírně silný a moudrý.
Ví dobře, co se s Tebou v minulosti stalo, proto je teď při Tobě.
Já na něho napojování dělat nebudu, to už je úkol, který zvládneš sama.
Postupů, jak s ním komunikovat, najdeš na mých stránkách hodně.
Tím si rozmotáš svůj nepochopitelný uzel v životě.
Uvidíš, funguje to.
© Wahlgrenis, 14.2.2005
Milá Wahlgrenis,
chci ti moc poděkovat za tvoji odpověď.
Moc tě obdivuji za to, co děláš pro druhé a jak všem ochotně pomáháš s řešením problémů.
Napsala jsi mi, že mám silného ochránce doufám, že s ním budu moci někdy v budoucny komunikovat.
Chtěla bych se ještě jednou vrátit k tomu, že mám pocit, jako bych nežila svůj vlastní život.
Stávalo se mi to hlavně, když jsem byla malá.
Vzpomínám si, že jsem byla se svoji rodinou na procházce a najednou se přistihnu,
jako bych byla někde duchem jinde, a že se na sebe jen odněkud dívám.
Mám ještě jednu vzpomínku z dětství.
Nevím jestli to byl sen, ale v té době jsem měla ještě společný pokoj se svým bratrem (jsme dvojčata).
Byl večer a bratr už spal, já jsem najednou uviděla uprostřed pokoje tři bytosti.
V popředí stál starý muž, ty ostatní bytosti nebyly tak zřetelné.
Chtěla bych se tě zeptat, jestli to byl jen sen a nebo ne.
A pokud ne, kdo byly ty bytosti.
Myslím, že si mezi sebou povídaly, ale nic konkrétního nevím.
Děkuji předem za odpověď a měj se dobře.
Hruštička
Vidíš, to je přesně to, jak jsem Ti to minule popisovala.
Ten muž, kterého jsem Ti odhalila, se objevil i ve Tvé minulosti, vzpomněla sis na něho.
Je to on.
Nebyl to sen.
Není o čem pochybovat...
© Wahlgrenis
20.02.2005
