Žila jsem ve tmě
Otázka: Milá Wahlgrenis,
uvědomuju si, kolik dotazů Ti musí denně chodit a že je jen Tvá dobrá vůle na ně odpovídat.
Třeba to bude bude můj příběh, který tě dnes zaujme, třeba ne.
Tak k věci.
Už od malinka mě zajímá vše kolem života-smrt, reinkarnace, vše "nadpřirozené".
Babička mi čítávala s Bible, ale ta mi neposkytla odpovědi na moje otázky a představa,
že po smrti se dostanu do nebe, byla sice hezká, ale i na můj nízký věk mi připadala naivní.
Pátrala jsem tedy dál.
Skrz časopis Astro jsem měla možnost poznat víc filozofií, větší spektrum chápání života, světa.
Zjistila jsem, že duchovní svět je daleko důležitější než ten materiální, ale aby člověk mohl žít dobře a spokojeně,
je dobré zabezpečit se i materiálně.
Zjistila jsem, že vše souvisí se vším a dodnes se trochu bojím kvanta informací,
které nejsem schopná vstřebat a mnohdy nevím, odkud začít.
Můj životní zlom nastal okolo 14. a 15. roku života.
Můj zájem o esoteriku stále stoupal, už mi nestačilo jen číst.
Marně jsem pátrala po někom, kdo by mě zasvětil do magie, okultismu, do všeho, co mě tak lákalo.
S čistým úmyslem jsem chtěla rozšířit svoje vědomí, vidět i to, co ostatní nevidí,
byla jsem si (a stále jsem) si jistá, že k tomu mám předpoklady.
Z knížek jsem se moc nedozvěděla.
Začala jsem si vytvářet prostředí plné znaků a symbolů, vyhledávala místa, která mi připadala mystická
(stále je vyhledávám a vychutnávám si ten zvláštní pocit), chodila jsem často do přírody, sama, se svým já,
se kterým jsem čím dál častěji v duchu rozmlouvala.
Ani nevím jak, ocitla jsem se ve tmě.
Mám z této doby jen útržkovité vzpomínky.
Začalo se mi ve tmě líbit, začala jsem se zajímat o satanismus (i když s velkým respektem a strachem).
Dodnes mi nějak "neladí" vzpomínky na den, kdy jsem byla ve škole, bavila se s kamarády
a na "noc" odpoledne, večer, kdy jsem bloumala tmavým lesem nebo ulicemi a bavila se se svým stínem.
Myslím, že bylo jaro, když mi to došlo, žila jsem, ve ve tmě, milovala jsem ji,
ve skutečnosti byla ta tma způsobená asi jen krátkým dnem, který jsem trávila ve škole,
ale ve mě byla tma, ačkoli na mě nikdo nic nepoznal.
Já si připadala, jako bych se potápěla.
Najednou jsem si všechno uvědomila a se vším přestala, začala se víc radovat.
Od té doby si dávám velký pozor, nikdy už se mi to nestalo a jak říkám, moc si toho nepamatuju,
jen to, že na mě nikdo nic nepoznal, ale já si dodnes pamatuju tmu a to, že to období mohlo trvat čtvrt-půl roku.
Po tomto "delším" úvodu bych se tě chtěla zeptat,
co si o tom myslíš (já mám občas pocit, že jsem to v té pubertě asi zbytečně přeháněla,
ale přitom vím, že výmysl to není) a jak se tomu vyhnout.
Chtěla bych znovu pracovat s kyvadlem, vykládat tarotky (mimochodem hledám co nejlepší učebnici),
zkusit si virguli, jenže se toho bojím.
Mám malé dítě a nechci si domů přitáhnout něco špatného.
Jestli jsi to dočetla až se, moc Ti děkuji, i to je pro mě přínos,
protože i můj přítel považovat můj příběh za hloupost, ačkoli mi to přímo neřekl.
Jsi třetí osoba, které se svěřuji.
S pozdravem
Kopretina
Odpověď: Milá Kopretino,
skutečně je v plástvích poznat určitý zmatek Tvé duše.
Přestože žiješ ve společenství lidí, kde platí určité zákonitosti, sama máš pocit, jako bys sem nepatřila.
Jako bys byla v pustém pralese, daleko od všech.
Připadáš si jiná, jako dítě, které musí být jen mezi dospělými, s jiným názorem na všechno kolem sebe.
Jsi jako schovaná pod závojem, běžný život se Tě nedotýká.
Skoro mi připadáš jako prehistorický tvor, kterého po mnoha milionech roků probudily, ale on neví, kde je a proč.
Tvoje myšlenky na satanismus nejsou zcela mimo.
Sama jsi totiž v minulosti vyznávala tyto myšlenky
a dokonce jsi i proklela Tvoji tehdejší velice blízkou přítelkyni nebo snad sestru.
Byla jsi sice varována, že před takovým činem nikam neutečeš, ale Tys to tenkrát příliš nevnímala.
Chtěla jsi, aby se Tvůj problém vyřešil, aby jej voda odnesla, abys zůstala "čistou".
Jenže tohle tak jednoduché není.
Ta voda sice problém odnesla, ale jen proto, aby se nyní před Tebou vyjevila v mnohem větší šíři.
Z řeky se najednou vylouplo celé moře, Ty stojíš na břehu a nevíš, odkud se přiblíží záchrana.
Jsi odhodlána udělat pro to prakticky všechno, začínáš se učit novému postoji k životu,
snažíš se stavět nové základy pro Tvou stavbu.
Jsi jako nový člověk, který by rád smazal předchozí hříchy.
Nyní Tě nese jistá vlna, jsi na ní a musíš dávat pozor, kam Tě zanese.
Nemůžeš jen tak vystoupit a dělat si, co bys chtěla, všechno je to řízeno odjinud.
Měla bys brzy potkat průvodce v tomto Tvém zmatku.
Tvůj strach je pochopitelný, víš, že by se to opět mohlo obrátit proti Tobě.
Časem, až se dostaneš trochu dál, bys měla skutečně zvládnout svůj přínos k druhým lidem.
Je to z oblasti léčitelství.
Tyto schopnosti jsou v Tobě, jen bys je měla správným přístupem v sobě probudit.
Nejde to nikdy násilím, je to vždy "něco za něco".
A nejde to vždycky.
Nebudeš si moci za svého pomocníka zvolit techniku, ale všechno to půjde z Tebe.
Vím, že to nevypadá příliš optimisticky, ale při Tvé dobré vůli se z toho zapletence dostaneš.
© Wahlgrenis, 13.2.2005
Moc Ti děkuji za odpověď (velmi rychlou),
až mě zamrazila přesnost, s jakou jsi vystihla můj přístup k tomuto světu.
Opravdu mám pocit, že sem nepatřím.
Už proto, že svět patří mocným, bohatým a nelítostným a to nejsou mé ideály.
Můj duchovní svět je úplně jiný než ten reálný a nebýt lidí, kteří mě k němu vážou, nesnášela bych ho.
Tvoje vysvětlení mě pochopitelně vedlo k mnoha otázkám, ale život bez otázek by neměl cíl.
Moc vesele to se mnou opravdu moc nevypadá.
Jsem takový lidumil, neublížím mouše a pomalu se léčím z naivity
(abych v tom našem světě vůbec mohla fungovat),
proto mě zasáhlo, že mrzí, že jsem měla spáchat něco takového.
I informace o léčitelství mě překvapila, nikdy mě nic podobného nenapadlo,
ačkoli už jsem si kolikrát dělala legraci z toho, že jakmile někoho bolí hlava
a řekne mi to, začne bolet mě a dotyčného přestane.
Ještě jednou Ti tedy tedy děkuji za Tvoji ochotu a čas, který jsi mi věnovala.
Postřehla jsem, že pořádáš semináře.
Pokud v tom budeš pokračovat, určitě se někdy setkáme.
Z nějakého důvodu jsem po prvním letmém prohlédnutí Tvé stránky zjistila,
že pokud se mám něčích rad a názorů držet, budou to určitě ty tvoje,
to myslím naprosto upřímně, a většinou se mi daří odhadnout člověka.
Kopretina
Díky.
© Wahlgrenis
14.02.2005
