Zemřel mi manžel, ani se nerozloučil
Otázka: Dobrý den,
mám trápení.
Minulý rok v srpnu mi náhle zemřel manžel.
Bez rozloučení, bez varování.
Odešel a nechal tady pět dětí a mne.
Tolik jsme si toho neřekli, tolik to bolí.
Moc se mi stýská.
Čekala jsem, že aspoň ve snu přijde a řekne mi, proč se mu chtělo tolik odejít,
proč nás tu nechal, proč to tak musí být.
Byl to skvělý člověk a myšlenka na to,že tu prostě není a už nikdy nebude je bolestivá.
Tolik nám chybí, jsem prázdná a bez jeho přítomnosti cítím,
jak ze mne vyprchává veškerá životní energie, jak pomalu usychám.
Co dělám, dělám jako stroj, naučený program.
Poraďte jak se s tím vším smířit.
Děkuji Zebřička 11.2.2005
Odpověď: Milá Zebřičko,
rozumím Tvému dopisu i Tvému smutku.
Je moc těžké žít ve chvíli, kdy jsi zůstala na světě sama, opuštěna.
Všechny naděje jsou pryč.
Už mnohokrát jsem odpovídala na podobné maily.
Několikrát se mi podařilo s dotyčným zemřelým "přímo mluvit".
Přesto se ale přimlouvám k přímé komunikaci.
Vím, že máš třeba obavy, jestli do toho světa smíš vstoupit, možná Ti to připadá příliš odvážné.
Očekávala jsi příchod duše svého muže do snů, ale nestává příliš často, aby někdo přišel "na pokyn".
Nevím, jak dlouho sleduješ tyto stránky, ale postupů, jak se s duší naučit komunikovat, najdeš celou řadu.
Vím, že nejsou v tomto směru žádné bariéry, pokud přicházíš s jasným srdcem.
To u Tebe jistě je.
Možná bys chtěla mít vedle sebe někoho, kdo by Tě prvními kroky v této zcela nové komunikaci provázel.
Je mi to srozumitelné, máš obavu, co by se mohlo stát, kdyby se na Tebe náhodou třeba napojil někdo jiný.
Není to tak dlouho, co jsem se rozhodla vyjít v tomto směru vstříc lidem, kteří o to stojí.
Právě za týden pořádám první seminář, jehož tématem je právě "Komunikace s bytostmi jemnohmotného světa".
Uvědomuji si, že to jsou informace, které by se měly dostat tam, kde je po nich voláno.
Nemusí se jednat pouze o dorozumění s člověkem, který už není mezi námi, což by byl případ Tvého muže,
ale je docela dobře možné domluvit se i s budoucí duší ještě nenarozeného dítěte,
případně s bytostmi, které mohou žít společně s námi v jednom domě, aniž bychom věděli, co jsou zač.
Je to téma neprozkoumané, ale je mi jasné proč.
Není to pro každého.
Na každý je totiž schopen přijmout jako partnera pro komunikaci právě "onen svět".
Někdo se s tím nedokáže vyrovnat a mohl by si naopak způsobit těžkou újmu na zdraví,
když by se na něho nalepila bytost, o kterou by nestál.
A takových bytostí a energií je kolem nás mnoho.
Pokud bys neměla odvahu začít se svým mužem komunikovat sama,
doporučila bych Ti účast na některé z mých příštích akcí.
© Wahlgrenis
12.02.2005
