Mám pocit, že už jen čekám na smrt
Otázka: Mila Wahlgrenis,
Pred par dny jsem nasla nahodou Vase stranky,
musim priznat, ze jsem u nich prosedela celou noc, nez jsem precetla vsechny prispevky v odpovedne.
Nevychazim z udivu nad tim, co dokazete.
Moc rada bych Vas také poprosila o radu.
Ziji sama v Kanade, jsem 13 let rozvedena, dceru jsem vychovala sama,
pred dvema lety se odstehovala k priteli, maji rocni holcicku.
Jako matka samozivitelka jsem vystudovala universitu, postgradual jsem skoncila v roce 1998.
Od té doby marne hledam praci, nejdrive jsem hledala praci ve svém oboru,
poslednich par let uz jakoukoli, ale stale se mi nedari.
Prezivam ze socialni podpory, obcas se mi podari sehnat nejakou mensi zakazku a neco si privydelat.
Nekdy mam pocit, ze se mi lidi vyhybaji, jak v soukromém kontaktu, tak i v profesionalnim.
Pokousela jsem se o regresni terapii, take jsem se zucastnila seminare rodinnych konstelaci, ale bezvysledne.
Jako bych mela kolem sebe nejakou bariéru, se kterou nedokazu hnout.
Premyslim, co delam spatne a jak, ale odpoved jsem nenasla.
Rikam si, ze jsem mozna za neco trestana nebo je to proste osud, takze zadnym usilovanim niceho nedosahnu.
Citim se unavena a zbytecna.
Co si, prosim, o mé situaci myslite?
Je mi 43 let a mam pocit, ze uz jen cekam na smrt, bez prace a bez partnera.
K cemu je takovy zivot?
Moc Vam dekuji za odpoved.
Johanka
Odpověď: Milá Johanko,
dekuji, ze i v Kanade sis nasla moje stranky.
Kdyz jsem se se chystala rozlozit me plastve, vypadla mi karticka DALEKO.
Ano, jsi hodne daleko.
Nepopisujes duvody, proc jsi v Kanade, proc jsi odesla.
Ale kazdopadne Tvuj zivot zdaleka jeste nekonci.
Ty mas mozna nyni pocit, ze jsi na konci sveho zivota, ze uz nic nebude, ale ta zmena je uz za dvermi.
Ty z ni vyjdes jako uplne nekdo jiny, jako nova zena, budes se divit nejen Ty, ale i Tve okoli.
Jako by do Tveho zivota najendou pronikl plamen, ohen, ktery Te usinajici najednou opet privede k zivotu.
Nebude to ohen jen tak nejaky.
Prijde Ti do zivota starsi muz s brylemi.
Na prvni pohled to nebude vypadat jako laska, ale hned po nekolika dnech oba poznate,
ze jste dosud vubec nezili, kdyz jste se neznali.
Teprve nyni pochopite, co to je ZIT.
Pripada mi to, ze ten muz bude pravnik nebo v jinem oboru vysokoskolsky vzdelany, inteligentni clovek.
Bude financne zaopatreny a nabidne Ti spolecnou cestu zivotem.
Vychazi mi tady svatba, ale nemusi to byt primo akt u oltare.
Staci, kdyz si domluvite, ze dal pujdete spolu.
Pochopis, ze dosud to zadny zivot nebyl.
Stanes se pro neho milujici zenou a budete spolecne budovat domov.
On je take - jako Ty - cizinec.
Konecne budes zit zivot, jaky sis vysnila.
Zadne vzdusne zamky, zadne obeti.
Opět poznas pravou lasku.
© Wahlgrenis
06.02.2005
Mila Wahlgrenis,
velice Vam dekuji za odpoved, uz vice nez tyden nad vasim dopisem premyslim, uplne mi vyrazil dech.
Vlastne jsem se Vas ptala na praci a Vy mi pisete, ze budu mit nového partnera, porad tomu nejak nemohu uverit.
Presne tohle je muj sen, byt zenou v domacnosti, jenze v mém veku uz jsem spise pocitala s tim, ze doziju sama.
Jestli Vam tedy dobre rozumim, tak sama nic podnikat nemam a co ma prijit, prijde.
Vim, ze to nebude zitra ani za mesic, ale alespon mam nadeji.
Take me nejak presel strach a rozhodla jsem se, ze docasne vezmu jakoukoliv praci, co se naskytne.
Nemam moc velky vyber, bydlim v malém mestecku, nemam ridicsky prukaz a verejna doprava je tu minimalni,
takze se daleko nedostanu, musim spolehnout na vlastni nohy.
Asi dva dny potom, co jsem si precetla Vasi zpravu, jsem mela sen,
ze jsem se s timto muzem setkala v hotelu, kde obvykle pracuji, kdyz tlumocim pro nekoho z Immigracniho uradu.
Byly jsme s kolegyni na obede v restauraci a tento muz sedel u vedlejsiho stolu, sedel ke me zady, tak jsem jej nevnimala.
Odesly jsme, ale ja jsem na stole zapomnela slozku s dokumenty a musela jsem se pro ni vratit.
Pri ceste k memu stolu jsme se na sebe s tim muzem podivali, ja jsem hned poznala, ze je to ON.
On vstal, aby mi neco rekl a ja jsem s hruzou zkonstatovala, ze je asi o dve hlavy mensi.
Probirala jsem tento sen s kamaradkou a ta mi vysvetlila, ze byl tak maly proto, ze ja tomu jeste porad nejak nemohu uverit.
Uz jsem na Vasich strankach narazila na nekolik dotazu, ve kterych jsem se castecne také poznala, a tak jsem se mohla poucit.
Velice rada Vase stranky ctu, neustale tam nachazim neco noveho a vse, co pisete, je tak zajimave.
Je mi moc lito, ze nemohu prijet do Prahy na Vas seminar nebo na Magicky tyden do Ujezdce, velice me toto tema zajima.
V zari minuleho roku mi zemrel (sebevrazdou) muj jediny stryc,
odesel z domova na odpoledni prochazku a policie jej nasla az po 3 dnech.
Za tu dobu jej nekdo okradl, takze ani nevime, jestli napsal nejaky dopis na rozloucenou s vysvetlenim, proc se to muselo stat.
Wahlgrenis,
jsem stastna, ze jste mi odpovedela,
moc Vam dekuji za slova nadeje a preji Vam do budoucnosti hodne uspechu.
Johanka 17.2.2005
Mila Wahlgrenis,
Pisi Vam po dvou mesicich, kdy jde vsechno cim dal hur.
Uz tyden se snazim podle navodu na Vasi strance vytvorit si ochranny obal a porad mi to nejde.
Koncim vzdycky u: "Kdyz zaregistrujeme signal, ze to bude mozné, muzeme ..."
Zatim jsem zadny signal nezaregistrovala, budto ho nepoznam, nebo mi to Universum nechce povolit.
Mozna nemam cit na jemnohmotny svet, nevim.
Muzete mi, prosim, naznacit, jak takovy signal mohu poznat?
Stale si myslim, ze muj neuspech v hledani prace je necim rusen, nejakym prokletim, a moc doufam,
ze by mi tento ochranny obal mohl pomoci.
Ja vim, psala jsme mi, ze mi zaopatreny muz nabidne spolecnou cestu zivotem, jenze kdo vi,
kdy se to stane a ja zatim musim zit, platit najem, ucty.
Od brezna jsem si upravila zivotopis a rozsirila hledani na COKOLIV za minimalni mzdu a stejne porad nic,
i kdyz obchazim a obvolavam kazdy den nekolik podniku.
Vcera jsem dostala dopis, ze mi 18. 4. odpoji telefon i internet, zustanu tedy uplne bez spojeni se svetem,
porad jeste doufam, ze se behem tech peti dnu jeste stane nejaky zazrak ale v hloubi duse tomu neverim.
Copak musim nejdriv uplne klesnout na dno, nez se doziju nejaké zmeny?
Je ten osud nebo karma skutecne nezvratitelny?
Protoze kdybych se nejdriv mela stat bezdomovkyni nebo byt prinucena nechat popravit me kocicky, tak se toho radeji nechci dockat.
Prosim, poradte mi, jak je to s tim signalem, uz se jako tonouci chytam kazdého stébélka,
snazim se vykresat jiskricku nadeje z kazdého slovicka, ale moc mi to uz nejde.
Moc Vam dekuji a preji Vam krasny jarni den.
Johanka 13.4.2005
Mila Johanko,
proc pises az tak pozde?
Copak jsi se sebou od toho unora neudelala jedinou zmenu?
Neprisel Ti jediny kontakt z jemnohmotneho sveta?
Mozna si opravdu budes muset sahnout na dno, aby sis uvedomila, ze opravdu existuje.
Teprve potom budes schopna - a budes se divit jak moc - se odrazis.
A jak zacnes stoupat.
Nikdy nejsme nuceni zit jenom v tom bahne, proste na dne.
Vyssi sily maji s nami jine plany.
Dostaneme odmenu, ale az ne chvili, kdy si ji opravdu zaslouzime.
Ta chvile prijde i u Tebe.
Nevzdavej se nadeje.
Neprestavej volat kvuli zamestnani, neuzavirej se do sebe.
Nadeje zustava.
Ochranny obal by Ti mohl pomoci, to je pravda, ale nejprve bys mela vubec zacit s jemnohmotnym svetem vubec komunikovat.
To bude asi pro Tebe nyni to nejtezsi, protoze se prilis zaobiras svymi materialnimi problemy,
nedokazes se od nich ani na chvilku odpoutat.
Vim, reknes mi, ze to jinak nejde.
Ale vzdycky jsou jine cesty...
Nebo ne jine, ale jsou dve cesty.
Ty si volis, po ktere jdes.
Mozna jsi uz dlouhou dobu sla jen jednim smerem, zkus to nyni na druhou stranu.
Nevis, co Te tam muze cekat.
Nezbyva Ti nez doufat.
Myslim na Tebe a doufam, ze se casem ozves s pozitivnimi zpravami.
W. 14.4.2005
Mila Wahlgrenis,
Tak jsem tu konecne s dobrou zpravou :o)
Od stredy pracuji v tovarne na zakazkové drevené kuchynské linky,
smirgluji jednotlivé dily, které jsou pak lakovany a smontovany.
Je to pro me zaber jak na prsty, tak na nohy, ale pomalu si zacinam zvykat.
I zmena prostredi je velka a trochu me to desi.
Hlavne jsem stastna, ze se pomalu postavim na nohy,
pocitam, ze do konce léta splatim vsechny dluhy a na podzim si poridim PC a necham si pripojit internet.
Proc jsem napsala tak pozde?
Porad jsem doufala, ze se neco stane, ze mi nekdo odpovi, ale bohuzel nic.
Ani zadny kontakt z jemnohmotného sveta, nebo jsem jej nepoznala, nevim.
Snad mi ta komunikace ted pujde lépe, kdyz uz mam materialni problém vyresen.
Rada bych se Vas zeptala, jaké dve cesty tady mate na mysli.
Myslite tim praci?
Prace fyzicka versus intelektualni?
Nebo neco jiného?
Premyslim, o jakou jinou cestu by jeste mohlo jit, kde jinde bych mohla "zmenit smer" ale nic jiného me nenapada.
(... ale jsou dve cesty. Ty si volis, po ktere jdes.
Mozna jsi uz dlouhou dobu sla jen jednim smerem, zkus to nyni na druhou stranu.)
Velice moc Vam, Wahlgrenis, dekuji za Vase stranky i za Vase povzbudiva slova,
ktera me hreji na dusicce a dodavaji kuraze, ze jeste neni vsechno ztraceno.
Preji Vam krasny prosluneny den,
Johanka 28.4.2005
Mila Johanko,
jsem rada, ze se neco ve Tve bezvychodne situaci posunulo.
Gratuluji Ti k praci, kterou jsi ziskala.
Je to rozhodne dulezity krok, ktery jsi potrebovala udelat.
Uvidis, ze nyni uz pujde vsechno mnohem veseleji.
Nebudes mit existencni problemy, s temi se velice tezko zije...
Ptala ses, jak to myslim temi dvema cestami.
To jsou vlastne obecne pojmy, dva smery, kterymi se da jit.
Neni to zadna kontretni prace - fyzicka ani dusevni.
Je to nejvic ze vseho zmena, predevsim ve Tvem mysleni.
Pak pochopis, co jsi dosud delala spatne, a to ze sveho zivota vyloucis.
Proste pujdes jinou cestou.
Muze to byt take pro Tebe jiny smer: materialno versus duchovno.
Ovsem vim, ze ve chvili, kdy resis zakladni zivotni potreby, tezko se muzes od nich odpoutat a jit smerem k duchovnu.
To je neresitelne.
Proto je take moc dulezite, ze mas praci, ze to uz pro Tebe nebude ta priorita.
Nyni budou moci nastoupit dalsi vyvojove stupne, postupne dojde i k te komunikaci s jemnohmotnym svetem.
Nemyslim si, ze by k ni u Tebe nedoslo z nejakych duvodu.
Jen se potrebujes zklidnit a najit sve misto v zivote.
Az dojdes k poznani, ze to, co delas, je spravne, zacne se Ti darit.
Pak zmizi i zdravotni, partnerske nebo psychicke problemy a Ty zase pochopis, co to je byt stastna.
Ovsem je to dlouhodoby proces.
Musis byt trpeliva.
Sama ale vidis, ze se veci hnuly...
© Wahlgrenis
28.04.2005
