Mám novou práci, ale musím lesem
Otázka: Dobrý den ,Wahlgrenis
Já vlastně ani nevím, jak mám začít psát, protože mám na srdci takovou pro mě důležitou věc
Ale uvědomuji si, že vy řešíte daleko hlubší věci, takže ani nevím, jestli mi odpovíte.
Samozřejmě budu moc ráda, protože pro mě ta věc je nesmírně důležitá.
Vy už o mně leccos víte, možná víc, než já sama ,takže vás to možná ani nepřekvapí, že Vás žádám o radu nebo malinkou podporu.
Po více než 10 letech jsem dostala nabídku práce, ale ta je mimo bydliště.
Vlastně to není moc daleko, ale ten spoj je tak šílenej, že budu dojíždět hodinu a potom ještě kilometr pěšky lesní cestou.
Samozřejmě bych si chtěla udělat řidičák a za nějakou dobu si koupit auto, ale zatím to je spíš v nedohlednu, nebude to tak rychle!
Musím se rozhodnout...
Ale proč Vám píši?
Mám také karty a občas do nich nahlédnu, jsem spíše amatérka, ale musím také konstatovat, když občas věštím kamarádkám, tak skoro vždycky to vyšlo, vlastně vždycky, aspoň to říkaly.
Od chvíle, kdy jsem byla na pohovoru a ještě když jsem se o té práci dozvěděla, a po pohovoru jsem si udělala karty.
Vždycky mi vyšly hrozně: ztráty, nebezpečí.
Dokonce v rozmezí 3 týdnů jsem si vytáhla vždycky stále stejnou kartu - varování.
Velice si Vás vážím a vím, že máte ten nadpřirozený dar vědět víc.
Prosím Vás, mám se něčeho obávat?
Třeba nejsem objektivní a jsou to možná mé strachy z toho dojíždění.
Ráda bych věděla, jestli do toho mám jít, nechci, abych něco pokazila, z mého života víte hodně, tak chápete mou opatrnost!
Mám nastoupit ve středu na jeden rekreační hotel, prosím o radu!
Pěkný den
Radka
Odpověď: Milá Radko,
je pravda, že některé osudy, které se tady objevují znám důkladněji.
Ten Tvůj mezi ně patří. To víš taky.
Také si uvědomuji, že se tady opakovaně objevuje dotaz na způsob vykládání karet na vlastní osobu.
Obvykle to nejde, nebo karty nevycházejí.
Já jsem se k tomu již několikrát vyjadřovala v tom smyslu, že se do otázky nesmějí vnucovat subjektivní přání.
Funguješ přitom jako jistý kanál, skrz který proudí jistá informace.
Nyní záleží na tom, jak tohle je z Tvé strany zpracované...
Mohou to být informace jasné, ale také v nich může být ukryt strach z budoucí nepříliš bezpečné cesty.
Beru trojklany:
Už při prvním rozložení vidím prakticky to, co jsi psala i Ty.
Sice tady figuruje nové místo, tam bys měla tedy ze svého bydliště dojíždět.
Ale jinak se mnoho pozitivního neobjevuje.
Není to pro Tebe nová šance, nový život, ani splnění Tvých přání.
Dokonce tady je nebezpečí nějakých podivných finančních machinací, do kterých bys mohla být proti své vůli zapojena.
Žádná radost, žádné nové zázemí.
Všechno jako by u Tebe tímto rozhodnutím končilo.
Skutečně tohle by chtělo ještě pořádně zvážit.
Většinou tady lidem píšu samé pozitivní informace, ale tady se to tak nejeví.
Jestli můžeš, vyhni se tomu místu hodně zdaleka.
Nechtěla jsem tady psát až tu nejhorší variantu, ale už jsem se podívala i do pláství.
Ty máš v tuto chvíli pocit, že se Ti naskytuje životní šance.
Heboučká a příjemná změna, jako když hladíš plyš.
Ovšem je tady spíše zase to negativní.
Navíc symbol ohně tady znamená nebezpečí, které Ty nedokážeš ovlivnit.
Je to pro Tebe také daleko...
A krev? Nechci domýšlet detaily.
Rozhodně, jestli máš ještě nějakou jinou možnost, vezmi ji.
Vezmi cokoli jiného, tohle ne.
Mohla bych tady sice vyprávět, jak jsou dnes na dobré úrovni nejrůznější spreje proti násilníkům.
(Sama s tím zkušenosti nemám.)
Abys sis něco takového zakoupila...
Že tu cestu zvládneš...
Že si budeš muset zvykat na nové lidi...
Že se všude najde něco špatného...
Ale tohle je skutečně kumulace zla.
Milá Radko, Tvoje karty nelžou.
© Wahlgrenis, 25.1.2005
Drahá Wahlgrenis,
tak tu sedím a vůbec nevím co říci, tolik jsem si přála, abych dostala povzbudivou odpověď, začít znovu a jinak.
Přestat jezdit o prázdninách do ciziny a mít už konečně stálou práci.
Ale vidím, že bude všechno jinak, nebo bude zatím vše při starém.
Asi nenastala ta správná chvíle na takové rozhodování, možná si musím ještě spoustu věcí vyřešit a já musím dozrát,
nebo si musím prvně udělat řidičák,koupit auto a potom něco přijde....!
Chci Vám poděkovat, protože člověk někdy neposlouchá svůj vnitřní neklid, sny, které něco naznačují, myšlenky, které Vám něco říkají a vy je odhazujete, protože je neberete vážně, a v neposlední řadě moje karty, kterým moc nerozumím.
Přesto je občas používám jako vodítko.
I když nejsem žádná kartářka!
Wahlgrenis, ze srdce děkuji, v mém životě bylo mnoho bolesti a bylo by šílené nebrat Vaše varování vážně .
Jedno je velice zvláštní, karty mě varují, Vy mě varujete, moje sny mi něco říkaly, ale proč já jsem tak klidná?!
Těšila jsem se tam.
Ještě jednou díky "za to, že jste", že jsem měla tu možnost poznat Vás osobně ,
Doufám, že máte u sebe taky bytost, která Vám pomáhá ve chvílích těžkého rozhodování jako spousta lidí má Vás.
Radka
Milá Radko,
ptáš se na jasnou věc. Rozdíl mezi rozhodováním rozumem a citem.
Rozumově to máš zvážené, vidíš výhody, které jsou pro Tebe v tuto chvíli pozitivní.
Rozum - Tvoje vědomí - bojuje celý život s Tvou duší, která má v sobě všechna ta varování.
Jsou to i intuice, které vycítíš, jsou to ty všechny Tvoje sny, které něco naznačují.
Člověk vyrůstá ve světě, kde vítězí rozum, proto také dochází tak často k nehodám a neštěstím.
Sama jsem si taky na vlastní kůži zažila, co to je boj rozumu s duší.
Bylo to už předloni a nedala jsem - podobně jako jsi nechtěla Ty - dát na varování, která přicházela.
Nakonec jsem na to doplatila, hlavně finančně (i když peníze se mi po čase naštěstí opět vrátily).
Ale od té doby vím, že poslouchat se má.
Mockrát jsem se omluvila...
Proto, Radko, jestli skutečně chceš v životě najít práci pro sebe, tak tohle místo neber.
Jinak nevím, jestli mám vedle sebe bytost, která mi pomáhá v rozhodování...
Spíš bych napsala, že nemám.
I když - co je to bytost?
Nemám bytost, ale v rozhodování mi NĚKDO pomáhá.
© Wahlgrenis
26.01.2005
