Vyjde to, co říkala kartářka?
Otázka: Dobrý den,
moc se mi líbí Vaše stránky.
Narazila jsem na ně náhodou.
Zajímám se totiž o vše, co najdu u Vás (minulé životy, karma, tarot atd.),
a po přečtení příběhů jsem se rozhodla také napsat a požádat o Váš názor nebo radu.
Začíná to Novým rokem, kdy snad všichni známí okolo mě řeší svoje vztahy a vůbec není o co stát.
Toto dost často se mnou konzultují, buď chtějí radu nebo jim stačí se vypovídat.
Asi obojí.
Snažím se vždycky nějakou radu najít, ale je to složité a taky si spíš musí poradit sami.
Jde o to, že to, o čem se spolu bavíme, si strašně moc beru,
chtěla bych jim pomoci, ale samozřejmě vím, že to nejde.
Mám z toho potom moc těžkou hlavu a pořád na to myslím, je mi jich líto.
Jsem vdaná a mám kamaráda, který je do mě zamilovaný a já vůbec nemám sílu ho nějak odbýt.
Z mé strany se o lásku nejedná, mám ho ráda, ale v rozhodnutí mě brzdí,
že je moc hodný a ochotný a je šťastný za každou chvíli se mnou, byť 5ti minutovou, takže zase lítost.
Vím, že kdybych s ním přerušila veškeré styky, bylo by to pro něho nejspíš nejlepší,
protože pokračování tohoto vztahu-nevztahu je pro něho horší a horší.
Současně řeším také svůj vztah, ale myslím, že to bude na delší dobu.
Navštívila jsem kartářku, která mi řekla, že se rozvedu, impuls přijde ode mě.
Můj manžel má potom už zůstat sám.
I to si v hlavě občas rozebírám a zase je tady ta lítost, která se snad vetře všude.
S ní je pro mě všechno daleko těžší.
Jenže já s tímto způsobem života vůbec nejsem spokojená, mám pořád pocit,
že mi uvnitř něco schází a nemůžu stále přijít na to, co to je.
Chvíli je ten pocit slabší, chvíli silnější.
Někdy si říkám, co bych chtěla, když mám všechno, co bych mít mohla nebo měla:
manžela, zdraví, zdravé děti, práci, peněz tak akorát.
Ale proč ty moje pocity a proč jsem stále nespokojená a něco mi chybí?
Snad mi poskytnete odpověď, ze které si budu moci do budoucna něco "vzít".
Děkuji a krásný den.
P.S. Kdybyste náhodou tento dopis chtěla zveřejnit, prosím o změnu jména.
Možná to tak funguje automaticky. Děkuji.
Irena
Odpověď: Milá Ireno,
dobře víš, že nic nefunguje automaticky.
Ale jméno jsem - jak sis jistě všimla - změnila.
Už několikrát jsem tady psala na podobné téma.
Člověk navštíví v nějaké krizové situaci svého života kartářku a protože se mu její závěry nezdají,
začíná pátrat jinde...
Chce to vyvrátit nebo potvrdit.
U Tebe je to také tak.
Pokud je kartářka dobrá, mělo by to vyjít stejně.
Máš přítele, o kterém víš, jak Tě miluje, ale Ty stejný pocit nesdílíš.
Říkáš - lítost.
Pak máš muže, kterého je Ti líto, kdyby došlo k rozvodu.
Zůstal by sám a měl by si řešit svůj život.
Jsi sama se sebou nespokojená.
Co ale pro svou spokojenost skutečně děláš?
Proč se scházíš s člověkem, kterého nemiluješ?
Proč mu dáváš svou lásku a naději na případnou společnou budoucnost?
On to tak vidí, když se s ním scházíš...
Sama ale dobře víš, že by to tak nebylo dobré.
Vztahy ze soucitu nemají perspektivu.
Nechci se pouštět do konfrontací s Tvojí kartářkou.
To by nemělo smysl.
V trojklanech je vidět, že změna u Tebe už probíhá, už byl nastartován přerodový proces.
Skutečně mi připadá, že k výměně partnerů u Tebe dojde, uvědomíš si, že s mužem už dál žít nemůžeš.
Nakonec vedle Tebe zůstane Tvůj přítel, který Ti potom jaksi "zbude".
Mám pocit, že by sis měla udělat pořádek v životě, stanovit si priority,
pro co je dobré žít a co bys měla ze života vymazat.
Někdy jsou ale ty stereotypy příliš zažrané, nechtějí se pustit.
Taky pomáhá sepsat si na papír bilanci vlastního života - něco jako má dáti - dal.
Co je pro Tebe dobré, označíš znaménkem "plus", co není, označíš "minus".
Pak jasně uvidíš, čeho by ses měla zbavit, co Tě jenom brzdí.
Věřím, že toto zastavení v životě bude mít pro Tebe velký význam.
Člověk by měl žít s láskou, tak, aby všechno, co dělá, dělal rád.
Aby se nestyděl za své vztahy, za svá slova nebo činy.
Měl by jít životem s jasným štítem.
Někdy je to skutečně hodně těžké...
© Wahlgrenis
18.01.2005
