Nechci být účetní, chci pomáhat lidem
Otázka: Dobrý den,
začetla jsem se dneska do Vašich stránek na internetu.
Já už rok hledám hlubší smysl života.
Jmenuji se Linda a narodila jsem se na Severní Moravě v xxxxxxxxxxxxxxxxx v časných ranních hodinách.
Před rokem jsem přišla o práci, v prosinci 2003.
Svoji práci na změně svého nitra jsem začala kurzem pro handicapované děti.
Práci jsem v tom oboru nesehnala, protože kurz je málo.
V listopadu jsem nastoupila do zaměstnání jako účetní a od té doby jsem stále nespokojena se svým životem,
nedaří se mi ani partnerský život doma.
Co dělám špatně?
Linda
Odpověď: Milá Lindo,
v trojklanech vychází, že Vám do života brzy vstoupí nějaký muž, přítel, který Vám má předat jisté nové poznání.
Něco, o čem Vás dosud ani nenapadlo přemýšlet.
Vy to dobře pochopíte a vlastně tím přijmete obrovský dar.
Nejedná se o nutnost nějaké zásadní změny, stěhování, rozvod apod., ale spíše o posud v duchovní oblasti.
To neštěstí, které Vás dosud pronásleduje, by mělo odejít.
I když ani potom Váš život nebude procházkou růžovou zahradou.
Připadá mi, že všechno kolem je na Vás strašně závislé - děti, manžel, příbuzní...
Jako byste ani nebyla "svobodný člověk", pořád se po Vás něco chce,
máte strašně málo volného času, málo prostoru pro sebe.
Potřebujete se od všeho na chvilku (aspoň) dostat a uvažovat jinak.
Jste v pasti a nevíte, jak z ní.
Ovšem už to, že si tohle promyslíte a zvážíte priority v životě, Vás hodně posune.
Dokonce to lze považovat za velký úspěch.
Vypadá to, že potom se všechno má otočit k pozitivnímu.
Má se aktualizovat - obnovit - zlepšit Váš partnerský život.
Uvědomíte si, co pro Vás Váš muž znamená, a to Vás k sobě přiblíží.
Přestože přítel z první věty ve Vás vzbudí pochybnosti v trvalost Vašeho manželství,
jeho role byla splněna tím, že u Vás něco nastartuje.
Jako partner do života pro Vás ale není.
© Wahlgrenis
08.01.2005
Je to zvláštní,
byla jsem u kartářky včera a ta mi řekla, že se starám o všechny jenom o sebe ne.
A já už dlouho přemýšlím o vyšším smyslu života.
Hledám práci, ale ne účetní, kterou tak dělám.
Dělala jsem loni na jaře rekvalifikaci pro osobní asistenci u handicapovaných jedinců.
Asi bych chtěla s nimi pracovat, ale musím se odhodlat a začít.
Hlavně bych chtěla, ať mi vyjde láska k manželovi a k dětem.
Dcera se hlásí na konzervatoř, má 17. ledna 2005 příjímačky.
Přeji jí, ať se to podaří.
A zase jsem u problému, že pořád na ni myslím a na sebe ne.
Jinak děkuji za hřejivá slova.
Linda 08.01.2005
