Co je za tragickým úmrtím naší dcery v USA?
Otázka: Dobrý den milá Wahl,
velice ráda bych Vás touto cestou požádala o vysvětlení tragické a nečekané smrti naší dcery.
V srpnu letošního roku se odstěhovala do USA za svým přítelem, s kterým si plánovali společný budoucí život.
30. září se vzali a začli žít svůj manželský život.
Dne 10. října 2007 nám její manžel volal, že našel doma po návratu z práce svou ženu - naši dcerku - mrtvou.
Dosud jsme neobdrželi z místní nemocnice vysvětlení a neznáme ani příčinu úmrtí.
Prosím Vás o toto vysvětlení.
Jsme celou situací šokováni a otřeseni, ale současně věříme v její znovuzrození.
Mohla byste mi napsat, jestli se s ní v tomto životě ještě setkáme?
Moc nám všem nesmírně chybí.
Velice jsme ji všichni milovali.
Dcera se narodila XXXXXXXXX a jmenovala se Kateřina N. - po svatbě L.
Děkuji za Vaši laskavou odpověď
maminka Ivka 6.12.2007
Odpověď: Milá maminko Ivko,
jsou příběhy, které si nikdo nevymyslí.
Jedním z nich je nešťastný příběh Vaší dcery.
Když jsem si ještě včera večer nakreslila její magický ornament, tušila jsem jen část toho, co se tehdy v říjnu mohlo stát.
Uplynulo jen několik hodin a mám toho pro Vás mnohem víc.
Píšete, že odcestovala v létě do Ameriky, aby tady žila.
Ovšem realita tamního života nebyla tím, co si předem vysnila.
Nevím, možná Vám ani nemusela o svých problémech vyprávět, abyste nebyli nešťastní.
Nejspíš si to všechno střádala v sobě.
Nebyla nadšená z amerického způsobu života, i když moc si ho "užít" nemohla.
Byla na jiné vlně, než lidé kolem ní.
Přesto doufala, že vedle svého přítele tyhle potíže nějak samy od sebe odejdou.
Proto se rozhodla vdát se, i když tušila, že spoustu věcí tady tak, jak jsou, nechce.
Jako by ona plula na lodi proti proudu, když všichni ostatní se unášeli po proudu...
Dostala se do prostředí, kam nepatřila.
Vypadá to navíc na velký nesoulad v sexuální oblasti.
Oba - ona i její manžel - měli zcela odlišné zkušenosti nebo potřeby, nedokázali se domluvit na společné cestě.
Chyběla tady tolerance, jako by hlavní slovo měl muž a jen podle něho se tohle mělo realizovat.
Vaše holčička se těšila na děti, které jí připadaly jako nádherné naplnění manželského svazku.
Ale tady byl problém - on děti buď vůbec nechtěl, anebo až za hodně dlouho.
Jako by jí tím vzal veškeré iluze, kterým dosud věřila.
Jako by najednou přišla o směr své cesty, cítila se zrazena.
Vlastně chápala svůj život v Americe spojený s její mateřskou rolí.
Tohle ale mělo být jinak a ona to nemohla nijak změnit.
Nedokázala si prosadit své.
Neuměla být tvrdá, dupnout si, případně odejít, nebylo ostatně ani kam.
Je zřejmé, že k této zásadní debatě o budoucím směru, o dětech atd. došlo až po svatbě.
Tady se cítila zrazena, jako by někdo v ní ušlapal její ženu.
Nevěděla, jak si s tím poradit, neměla nikoho, s kým by tohle mohla probrat.
Všechno se jí tak nějak vymklo z rukou, že nedokázala jít dál.
Zjistila, že člověk, který pro ní dosud byl tím největším pokladem v životě, jaký potkala,
je najednou jiný, jako by byl pod tlakem své rodiny, jako by mu zakazovali spoustu věcí, které právě ona chtěla.
Byl tu rozpor, s kterým se nedalo - podle Kateřiny - žít.
Ona nezkoumala, že někde má svou rodinu, ona byla příliš vtažena do jiné reality, byla jí tak omotána, že neuměla udělat jediný krok.
Připadala si tam jako poslední cizinec, neměla najednou v nikom záruku.
Sama nevěděla, co s tím, připadala si zbytečná, nejposlednější na světě, nikoho nezajímala.
Věděla, že dál se s tím žít nedá.
Pro odchod ze života se rozhodla sama.
Vybrala si pro to chvíli, kdy s ní nebude nikdo jiný a zvolil způsob, který by nepůsobil drasticky.
Mohly o být léky nebo nějaká chemie, kterou požila.
Tohle je moc těžké přesně určit.
Každopádně jen tuhle cestu pokládala za únosnou.
Zřejmě způsob komunikace s partnerem nebyl na odpovídající úrovni, aby pochopil, co se v ní odehrává.
Vlastně tento svůj odchod ze života brala jako obrovskou demonstraci, že za tím, co řekla, si stojí.
Ptáte se, jestli se s ní ještě v tomto životě potkáte.
To je složitější.
Její duše se bude muset vyrovnat s tímto nepromyšleným skutkem.
To chvíli potrvá.
Zatím je odsunuta jakoby na vedlejší kolej a má čekat, co bude dál.
Má pochopit, že to, co udělala, se dělat nemá.
Nikdy nesmí člověk brát svůj život do svých rukou, délka života závisí na jiných okolnostech.
Zatím je to tak, že zklamala, měla spoustu jiných možností, ale nepomyslela na ně, viděla jen sama sebe.
Časem by se měla její duše narodit do Vaší rodiny jako holčička.
© Wahlgrenis
07.12.2007
Milá Wahl
velice Vám děkuji za tyto Vaše vysvětlující řádky i když poněkud kruté.
Nedokážu si představit, co musela asi prožívat a je mi to moc líto.
Jsem tak smutná na duši, že to nedokážu vyjádřit, ale současně jsem hodně psychicky unavená.
Jen je mi divné, že by na toto v USA nepřišli.
Zatím jsme dostali jen zprávu, že ze základní pitvy na nic nepřišli, a proto dělají spoustu krevních testů.
Na to by museli přijít, ne?
Myslím tím to, že si něco vzala.
Jinak jsem se chtěla ještě zeptat,
zda tím znovuzrozením myslíte narození přímo k nám - manželovi a mně,
nebo do naší rodiny celé příbuzenské?
moc Vám děkuji
Ivka 7.12.2007
Zdravim vas Wahlgrenis
a chtela bys vas pozadat, jestli by jste mohla predat muj vzkaz Ivce.
Jeji vzkaz me velmi zabolel u srdicka a mam pocit, ze ji mam podporit.
Dekuji a preji krasny den.
Marketa
Mila maminko Ivko,
precetla jsem si Vas vzkaz a doslova se mi rozlily slzy po tvari jak se me to dotklo a citim vami vasi bolest.
Mozna v mych slovech najdete utechu.
Tohle leto jsem se taky prestehovala za snoubencem do USA jako Katerina a planujeme svatbu.
Vubec to neni jednoduche, byt tak daleko od rodiny, pratel a domova.
Zila uz jsem pred tim nekolik let v zahranici a hodne cestovala po svete,
ale i tak tohle pro me byla porad velka zmnena a ze zacatku to se mnou pekne otraslo
a podobne jako Katerinu spoustu veci na partnerovi zklamalo, moje ocekavani se nenaplnila.
Je to obrosky napor na psychiku.
Zacit znovu a vsechno si vybudovat od zacatku.
Vzdyt uz jen k takovemu rozhodnuti clovek potrebuje byt vybaven, odvahou a silou,
za kterou si vase Katerinka zaslouzi obdiv a uznani,
je to statecna dusicka, ktera jen neunesla bolest a zklamani, nevidela jinou cestu zpatky
a v tu chvili to pro ni bylo reseni,
je jedno jestli to byly prasky a nebo se vnitrne o tom presvedcila a zastavila svoje bolave srdicko, ktere ji puklo.
V tu chvili to bylo pro ni reseni, ktere vy musite jen s laskou prijmout a respektovat, i kdyz to musi byt obrovska bolest.
Nedelejte si straost o jeji dusicku, i kdyz, asi vite, ze z duchovniho hlediska to nebylo to nejmoudrejsi, ale stalo se,
a to je prave na vesmiru to nejkrasnejsi, ze Buh nas za nase chyby netresta,
ale s nekonecnou laskou nam umozni je pochopit a napravit je.
A tak to bude i u dusicky vasi dcerky, prijde znovu na zemi k Vam a uz o tuhle zkusenost bohatsi.
Vim, ze to neni pro Vas snadne ji nechat odejit a ani si to nedokazu predstavit, protoze sama matka jeste nejsem,
ale zkuste ji tady svoji bolesti nedrzet, at na sobe muze co nejrychleji pracovat a zase se vratit..
Zustante silna pro ni a posilejte ji svetlo, lasku a v modlibe proste za jeji odpusteni.
Modlim se za Vas a za Katerinu, at obe najdete silu, posilam Vam lasku, kterou ted tolik potrebujete...
Mam pro vas typ na vyborne stranky, kde muzete poslouchat zajimave prednasky a dozvite se spoustu zajimavych informaci,
jak cely vesmir a nase duse v nem ziji "ve smiru"..
Je tam i prednaska "Zivot smrti nekonci" ve ktere jiste najdete utechu.
Pevne verim, Ivko, ze ji najdete a z celeho srdce Vam to preji..
Ted vezmu telefon a zavolam svoji mamince a reknu ji, jak moc ji miluji,
a verte, ze to stejne vam chce rici i Katerina, jen ji neslysite ale citite to v srdicku....
Balim vas celou do ruzoveho oblacku lasky,
Marketa 9.12.2007
Dobrý den milá Wahlgrenis,
nevím - snad si ještě vzpomenete,
když jsem Vám psala vloni v prosinci ohledně úmrtí naší dcery v USA.
Psala jsi, že její duše se musí s jejím rozhodnutím dobrovolného odchodu ze života vyrovnat
a pak se časem má narodit do naší rodiny jako holčička.
Ráda bych se zeptala, co mohu pro ni v současné době udělat,
jak pomoci sobě, protože po ní stále velice teskním.
Mohla byste mi říci, jak dlouho může trvat asi doba do její nové inkarnace zde zpět na zemi?
Asi bych měla být více trpělivá, ale nejde to -
tak ráda bych byla znovu v její blízkosti.
Byla mou největší radostí v mém životě a tedˇmi strašně tato radost chybí.
Moc děkuji a velice Vás zdravím.
Vážím si Vaší nesmírně pomocné práce, protože nádherným způsobem pomáháte lidem.
zdravím a objímám
maminka Ivka 19.03.2008
