Zákeřná nemoc nad chlapečkem zvítězila
Otázka: Milá Wahlgrenis,
obracím se na Tebe s prosbou,zda-li by jsi mi,prosím,mohla pomoci.
V lednu 2007nám umřel milovaný chlapeček.
Rok a půl bojoval se zákeřnou nemocí a ta nad ním nakonec zvítězila.
Byl tak silný,statečný,trpělivý,naše sluníčko.
Tak moc se chtěl uzdravit,vše si plánoval, víra a touha žít byla nezlomná.
Byla bych moc šťastná,kdybych měla nějaký náznak,že jeho dušička žije a má se dobře.
Nevím,co by bylo dobré,ale přemýšlím o miminku.
Hlavně proto,že si myslím,že by se nám mohl zase vrátit.
Mně už bude 39 let a manželovi 41 let.
Máme ještě 16letého syna.
Milá Wahlgrenis,kdybys mi mohla odpovědět,byla bych Ti moc vděčná.
Ale už i to,že ti mohu napsat,mi pomáhá od smutku a neklidu,co nosím v sobě.
S láskou a vírou v srdci
Hladea 21.6.2007
Odpověď: Milá Hladeo,
s budoucím miminkem to v této chvíli není jednoduché.
Jste totiž pořád spojena s dušičkou Vašeho chlapečka.
Mezi Vámi je silné pouto, které není přerušeno, i když by už bylo na čase.
Měla byste se s chlapečkem jednou provždy rozloučit a poslat ho ke světlu.
Jste velice hodná, pozitivně naladěná maminka, ale tohle byste měla opravdu udělat.
Příliš na chlapečka myslíte, nezapomínáte na něho.
Je mezi vámi energie.
Dokud tohle neuděláte, nové miminko k Vám nemůže.
Dušička chlapečka se trochu zlobí, že je tady pořád upoutaná.
Ale věřím, že byste tohle měla pochopit, pak je tady celkem reálná šance na otěhotnění.
Budu na Vás myslet.
© Wahlgrenis
21.06.2007
Milá Wahlgrenis,
už jsem ti jednou psala, v létě-Zákeřná nemoc...
Tehdy jsem přemýšlela o miminku, nyní je to stejné.
Stále v sobě nosím otázku, jestli máme mít ještě miminko.
Manžel moc nechce, prý jsme děti už měli,
že nám Peťa odešel, asi to mělo být a víc hazardovat nebude.
Já se na jednu stranu také bojím, jestli bych to zvládla a aby bylo všechno v pořádku.
Na druhé straně mě ovládá touha, aby bylo vše jako dřív, mít zas nějaký smysl života, zvrátit nepříznivý osud.
Cítím, že bych asi otěhotněla, nikdy jsem s tím neměla problém, ale třeba teď, kdo ví...
Milá Wahl, já vím, že si to stejně musíme vyřešit sami,
ale ty, která vidíš věci jinak a dál než ostatní, tvoje rada by mi velmi pomohla v rozhodnutí.
Mnohokrát děkuji za tvůj čas.
S láskou
Hladea 5.3.2008
Milá Hladeo,
rozumím Vašemu trápení, i když si myslíte, že je jen Vaše a nepřenositelné.
Mateřství je krásný dar a Vám ještě není tolik, abyste si říkala, že jste na dítě stará.
Jsou mnohem starší matky, to jistě víte.
I když riziko s přibývajícími roky tady samozřejmě je.
Ale s tím musí každá taková matka počítat, že už jí není dvacet, ani třicet...
Chlapeček, který Vám zemřel, udělal výraznou čáru přes celý Váš život.
Jako byste z knihy vytrhli důležité stránky.
Najednou se příběh rozsype a už není možné zjistit, co s hlavními hrdiny bylo dál...
Byla to osudová rána, s kterou jste se nedokázali ani Vy ani Váš muž vyrovnat.
Nedůvěra v budoucí těhotenství manžela vychází právě z toho, že má strach.
Strach z toho, že by musel znovu prožívat ty hrozné chvíle.
Tohle už nechce.
Ale nemá jistotu, že by to mohlo být jinak.
Tu mu nikdo nedá, to jistě chápete.
Kolem Vás se pohybuje dušička miminka - snad chlapeček, která ale může přijít, až se s mužem dohodnete.
Rozhodně by nebylo dobré "vydupat" si miminko za každou cenu.
Mluvte se svým mužem o těchto věcech.
Nemáte žádné zdravotní problémy, které by Vám těhotenství zakazovaly.
Skutečně u Vás není žádná bariéra.
Jste na správné cestě, jen svému muži trošku otevřte oči.
Pak se Vám také najednou Váš domov rozzáří novými barvami.
Zkuste to.. uvidíte...
W.
5.3.2008
Milá Wahlgrenis,
děkuji za brzkou odpověď,
četla jsem ji dnes na Tvých stránkách.
Asi toto potřebuji slyšet, ale rozhodnutí není jen na mne.
Určitě se ozvu, jak to dopadne.
Zatím se budu věnovat svým "páťákům".
S vděčností
Hladea 5.3.2008
Milá Wahlgrenis,
zase po čase se Vám ozývám.
Dělala jsem si těhotenský test a vypadá to, že čekám miminko.
Moje pouto na Peťulku je stále stejně silné, a přesto si ke mně nějaká dušička našla cestu.
Proto se ptám, nevrací se dušička Peťulky zpátky?
Milá Wahlgrenis, jestli je Vám něco zřejmé o dušičce miminka, byla bych vděčná za zprávu.
S láskou Hladea 7.11.2008
Milá Hladeo,
gratuluju Vám a děkuji za úžasnou zprávu.
Je vidět, že se ve Vašem životě dějí změny, nádhera...
Mezi Vámi a Vaším mužem došlo k nádhernému sladění, takhle nějak se rodí zázrak.
Nejspíš jste během těchto měsíců od jara dosud zapomněla na čas, všechno šlo tak nějak mimo Vás.
Neměla byste si všímat závistivých pohledů lidí z Vašeho okolí, ne všichni Vám přejí jen to nejlepší.
Miminko, které se k Vám rozhodlo vydat, to není dušička Péti.
Tohle miminko přichází s velikou důvěrou, jako by si dosud odžívalo jistou etapu své existence v prostředí plném zmatků,
potřebuje se někoho dotknout, potřebuje vnímat Vaši lásku, věří, že láska není prázdný cit.
Nebylo by dobré, abyste se k němu obraceli zády.
Je to duše velice vyzrálá, jako by k Vám přicházela v podobě pokladu, vedle ní mnoho pochopíte.
To se týká obou stran - budoucího miminka i Vás.
Lásku byste měli vnímat zcela intenzívně všude kolem sebe, najednou jako byste se dostali do nádherného láskyplného mraku.
Měla by být úplně všude...
Dochází k dosažení vrcholu, už nic víc, nic dalšího, si nemáte přát, tohle je úplně nejvíc...
Jako byste měli zapomenout na tragédii, kterou zatím pořád vidíte před očima.
Máte se zcela nově naprogramovat, teprve teď začínáte opravdu žít.
Miminko je pro Vás takovým krásným startovacím motorem.
Péťovi byste měli za všechno poděkovat a umožnit jeho duši, aby se posunula dál.
Těšte se na krásné zdravé miminko, těšte se na nový život.
Nechci Vám nic slibovat, ale tady bych si dovolila tipovat chlapečka.
W.
7.11.2008
Milá Wahlgrenis,
děkuji za odpověď.
Těším se na miminko a budu se snažit být dobrou maminkou.
Vím, že není nic důležitějšího, než láska,klid a mír v srdci.
Hladea 07.11.2008
