Vyhlídkový let jako dárek...
Otázka: Drahá Wahlgrenis,
už tři dny k tobě beze slov promlouvám a je mi líto, že se ozývám po tak dlouhé době a s takovou bolestí.
V úterý 10.10. taťku trefilo.
Má lehké pravostranné ochrnutí a kompletní ztrátu řeči.
V pátek 6.10. měl 75. narozeniny....... byl to nádherný den.
Celá rodina (děti a vnoučata) jsme se domluvily a koupily jsme mu vyhlídkový let.
Taťka je duší i srdcem letec.
Vůbec nic netušil, bylo to překvapení.
Sestra ho vzala do auta, neřekla, kam jedou...my ostatní jsme čekali na letišti.
Bylo to fakt skvělý, byl dojatý, bylo tam tolik lásky.
Ale já, když jsem ho uviděla, jak vystupuje z auta, poznala jsem, že se něco stane, že s ním něco je,
tolik jsem se bála, ale zároveň jsem se uklidňovala, že to jen patří ke stáří.
JÁ HLUPÁK!!!!!!!
Wahl... tolik moc se bojím, že i chvílemi zapomínám dýchat.
Vím, že si tím musíme projít všichni, jak ztrátou svých blízkých, tak vlastní smrtí.
Ale.........
Miluju oba své rodiče, jen od dětství mám dojem, že s tátou jsme si duševně bližší.
A mám strach, že jsem mu udělala málo radosti, že jsme si nestačili všechno říct, že jsem mu málokrát řekla, jak moc ho mám ráda.
Rve mi to srdce a bolí mě duše.
Fyzicky je mu snad líp, dokonce dnes řekl jedno slovo, snaží se mluvit............
ale dnes se v nemocnici rozbrečel...brečel opravdu hodně, ani se nemohl zastavit.
Já u toho nebyla, musela jsem do práce.
Volala mi to dcera.
To mě ničí!!!!!!!!
Chtěla bych a moc prosím kohokoliv, kdo mě slyší, DOSTAT JEŠTĚ ŠANCI, ještě s ním nějakou dobu být
a opakovat mu, jak skvělý je to táta a jak ho miluju.
Ani nevím, jestli mi k tomu můžeš něco říct.
Na mém vztahu k tobě se nic nezměnilo, denně jsem na tvých stránkách, mám tě moc ráda a vážím si tě.
Myslím, že ani ty jsi na mě nezapomněla, osobně se známe z víkendu z Prachatic.
Vím, že cítíš, jak mi je a každopádně ti za to děkuji,
Jiřina 14.10.2006
Odpověď: Milá Jiřino,
je moc těžké volit slova, abys je přijala, pochopila a současně se Tě to nedotklo.
Možná sama tušíš, co Ti chci napsat.
Vyhlídkový let, který měl udělat tatínkovi radost, tady tímto směrem nezafungoval.
Přeci jenom je rozdíl, když plníte přání člověku, kterému je dvacet, třicet i čtyřicet, a něco jiného je, když mu je 75...
Byl to pro tatínka příliš silný zážitek.
Někdy to srdce neunese.
Je to příliš emocí najednou, s kterými si ale organismus nedokáže poradit.
Nečekal takový silný zážitek, pravděpodobně po takovém letu toužil celý život, ale nedokázal se s ním nakonec vyrovnat.
Bylo v tom i obrovské množství lásky od Vás všech, kteří jste se na jeho let složili.
Jako by ani do té doby netušil, že ho máte tolik rádi.
Najednou si připadal malý a nemožný, nedokázal Vám v tu chvíli oplatit ve stejné kategorii.
Byl ve velkých rozpacích.
Uvědomil si, kolik takový let musel stát a že sám by tolik peněz nedal nikdy dohromady.
Byl dojatý Vaší láskou, tím, že jste se rozhodli splnit mu jeho nejtajnější přání.
Chvíli to zkoušel zvládnout sám, ale jak sama píšeš, nakonec srdce nevydrželo.
Kolaps nastal po třech dnech...
Někdy je skutečně moc těžké zvolit přesně určitou dávku emocí, aby neublížila.
Tady toho bylo už moc.
Nemusíš se trápit, že času je málo, taínek velice dobře vnímá, že ho máte moc rádi.
Ale nedokáže se vyrovnat s tou obrovskou vlnou emocí, která k němu dorazila.
Ví, že ho miluješ, že byl nejlepší...
Co říkají plástve?
Nikdy nezkoušejme natáhnout čas, když už nemá platit...
Ve chvíli, kdy tatínek opustil pevnou zem, uvědomil si spoustu věcí.
Jako by mu došlo, o co všechno se za života nechal vědomě připravit.
Podíval se na svůj dosavadní život jaksi jinýma očima, viděl všechny ty nesrovnalosti, nepravdy, lži.
Pochopil, že už dál nemá sílu žít, že už v takto nastavené cestě nechce pokračovat.
Bylo to krásné... kdysi dávno... bylo...
Ale dnešek je naprosto jiný...
Viděl všechno, co prožil, jako pomíjivé, mizející v dáli.
Byl to stav hodně podobný klinické smrti, kterou si prožijí mnozí pacienti v narkóze.
On sice nebyl pod narkózou, ale let byl navozením podobného stavu.
Některá slova nestihneme říct, ale stejně je ten člověk ví, protože k němu dorazila v jiné formě, jako energie.
Nesnaž se hodnotit, zda to bylo dobré nebo ne.
Mysleli jste to všichni dobře, nemohli jste vědět, jak to dopadne...
© Wahlgrenis
19.10.2006
