Narodila jsem se 6. 6., navíc v sobotu...
Otázka: Ahoj Wahlgrenis,
Ani nevím proč ti tohle píšu, prostě mě to jen tak napadlo.
Doufám, že Tě moc neobtěžuji, když si tady tak trochu vyliju dušičku…
O magii se zajímám teprve 4 roky, ale spíše teoreticky než prakticky.
Sice jsem se o duchovní rozvoj pokoušela, ale nijak zvlášť se mi nedařilo.
Asi na to nemám vlohy.
Tímto bych chtěla vyjádřit, jak moc si vážím lidí, jako jsi ty.
Neskrývám ani drobnou závist – taky bych chtěla umět to co ty, ale chápu, že asi ještě pro mě nenadešel správný čas.
Když nad tím přemýšlím, asi bych si s takovým "darem“ ani nevěděla rady a mohla bych ublížit spoustu lidem i sama sobě.
Hrozně bych si přála jednou pochopit a proniknout do tajemství Universa, ale cítím, že na to prostě můj rozum nestačí…snad v příštím životě.
Ještě bych Tě chtěla poprosit o jednu věc:
Vím, že se vyznáš v numerologii a jenom by mě zajímalo, když jsem se narodila 6.6. a ještě k tomu šestého dne (sobota),
znamená to, že ve mně dříme nějaká nebezpečná satanská síla?
Přeji si, aby moje obavy byly zbytečné…
Doufám, že jsem Tě příliš neotravovala.
Přeji krásný den.
Ardalynn 15.8.2006
Odpověď: Milá Ardalynn,
děkuji.
Všechno má svůj čas, dojdeš k cíli své cesty.
Šestky v datu narození v sobě nenesou špatné informace, nemusíš mít strach.
Z numerologického hledisla je šestka naopak krásným číslem, které člověka umocňuje směrem k druhým lidem.
Jeto vazba na lásku, rodinu, mateřství.
Ostatně vidíš v ní krásný tvar, oblé bříško s očekávaným děťátkem uvnitř.
Šestka dává člověku mnohé dary, které přesahují rámec tohoto světa.
Zřjmě teprve časem pochopíš, o co se jedná.
Tři šestky jsou symbolem ďábla, o němž se v této souvislosti píše v bibli.
Na Tebe se to ale nevztahuje.
© Wahlgrenis
16.08.2006
Ahoj Wahl,
moc ti děkuju za rychlou odpověď.
Musím říci že mě z jedné strany velice potěšila a z druhé
tak trochu překvapila. Píšeš, že šestka představuje vazbu
na lásku, rodinu, mateřství...zvláštní je, že já v mateřství a založení rodiny vůbec nespatřuji svůj smysl života...
Pokud ti to nevadí, trochu bych se o tom rozpovídala...
Začnu od začátku...
Už jako malá holka jsem se nechovala jako ostatní mého věku.
Nevozila jsem kočárek, nehrála si s panenkama, nehrála si s ostatními na mámu (však to znáš).
Dokázala jsem si hrát jen s jedinou věcí, a to s plastikovýma zvířátkama.
Hned jak mě moje máma zavedla do školky, už jsem letěla ke krabici se zvířátkama
a dokázala jsem si s nimi hrát třeba celé dopoledne, dokud si zas pro mě nepřišla babička.
Vychovatelky už ze mě byly tak trochu nešťastné, pořád mě nutily hrát si s ostatními děti, ale mě to prostě s ostatními nebavilo!
Bavilo mě, když jsem seděla pěkně v koutě a stavěla si svoje zoo.
Milovala jsem odjakživa přírodu a zvířata a miluji je do dnes.
Jsem vlastně samotářský typ.
Mám jen málo přátel mezi lidmi, ale nevadí mi to.
Vlastně mi to vyhovuje.
Na prvním místě jsou pro mě zvířata a příroda.
Asi to zní divně, ale k lidem prostě nedokážu cítit lásku.
Vyjímkou jsou samozřejmě moji rodiče, které miluji nade vše.
V 15, když moje vrstevnice prožívaly první milostné románky, já se držela po zpátku.
Přišlo mi prostě hloupé se do někoho zamilovat a spát s ním tak brzo, když za 5 let bude všecko úplně jinak
a já bych třeba potom litovala, jak jsem byla tehdy nerozvážná.
Necítila jsem potřebu zamilovat se až po uši a necítím ji ani dnes.
Když se tak dívám na muže kolem sebe, není tu nikdo, kdo by za to stál. Nemluvím o vnějším vzhledu, ale o duši.
Fakt je, že jsem ještě mladá a život mám před sebou a kdo ví, koho mi osud pošle do cesty...
třeba se jednou objeví ten pravý, ale o tom silně pochybuji, protože se mnou je těžké být.
Upřímně si nedokážu představit, kdo by se mnou chtěl budovat nějaký vztah, protože jsem dosti složitá povaha.
Jedna žena mi řekla, že mám v sobě velkou část mužské energie a že se mě proto muži bojí...
Netoužím po rodinném životě ani po dětech.
Zní to možná tvrdě, ale nemám k nim žádný vztah.
Svůj smysl života vidím spíše v pomáhání zvířatům.
Přemýšlím, že někdy v budoucnu bych mohla založit útulek pro nechtěná zvířata nebo něco podobného.
Jedno vím jistě.
Jedině když jsem obklopena zvířaty, cítím se šťastná...
Doufám, že tě příliš neotravuju, ale jinak nemám nikoho, komu bych se mohla takhle svěřovat.
Měj se hezky,
Ardalynn 16.08.2006
