Nemohu nalézt své místo v životě
Otázka: Dobrý den Walhgrenis,
dovoluji si Tě touto cestou oslovit a požádat Tě o radu.
Již řadu let mám deprese, na které se léčím na psychiatrii a beru léky.
Nemohu nějak nalézt své místo v životě a zdá se mi marný a zbytečný, bez cíle.
Přečetla jsem řadu knih od Dalajlámy, Bruntona, Drtikola, Tomášových a hledala odpovědi,
a nenašla jsem nic co by bylo z toho pro mě.
Cvičila jsem jógu, byla makrobiotička, abych se svých problémů zbavila, ale spíše se zhoršily.
Klamala jsem sama sebe.
Hledala duchovní pomoc a nenašla, čeho bych se mohla chytit a vypořádat se svým životem.
Neboť na co sáhnu, se mi drobí pod rukama: práce, vztahy.
Jediné, co mě těší, je samota, ticho bez lidí.
Mezi nimi se cítím velmi osamělá.
Cítím se velmi vyčerpaná jakoukoliv činností a mám pocit, že jsem jen améba, která žije a žije beze smyslu.
Prosím tě, pokud si najdeš na můj e-mail čas, a budeš mi moci poradit budu ráda.
Děkuji Ti
Jitka 8.7.2006
Odpověď: Milá Jitko,
chápu, v jakých stavech zřejmě žiješ.
Nic nemá smysl, nikdo Ti nerozumí, nikdo se nechce zajímat o to, o čem přemýšlíš.
Jsi sama...
Potřebuješ zjistit, proč je to tak, co za tím vězí.
Potom budeš schopna podívat se na svůj život smysluplněji, pochopíš svoji cestu.
Zatím se v tom jenom plácáš.
Bereš léky a docházíš na psychiatrii.
Jeden by řekl - smutný příběh...
V minulém životě jsi žila pro peníze.
Chtěla jsi mít stále víc a víc, zapomínala jsi na druhé lidi, jako bys je neviděla.
Honila ses od rána do večera, je abys měla finanční odměnu.
Jenže o penězích život není.
Proto si nyní prožíváš takové zvláštní stavy.
I když bys možná vedle sebe někoho snesla, není Ti to nyní dovoleno.
Peníze s Tebou byly spojené jako jeden celek, nedokázala sis představit, že by to bylo jinak.
Neřešila jsi žádnou lásku, nenávist, žádné problémy s lidmi.
V tomto životě máš lásku bytostně postrádat, máš se pro ni trápit.
Vypadá to, jako bys z lidí měla i strach, nevíš, odkud by kdo mohl proti Tobě zaútočit.
Prakticky se pořád bojíš.
Všichni jsou pro Tebe zdrojem nebezpečí, zdrojem Tvého ohrožení.
Vrátila ses do tohoto života jako velké dítě, máš své ideály, svou vysněnou budoucnost, své sny.
Kolem Tebe je hodně ochránců, kteří na Tebe dohlížejí.
Už těch zmatků bylo hodně.
Vypadá to, jako bys sama sobě začínala postupně rozumět.
Ale přesto bys lidem příliš důvěřovat neměla.
Má Ti přijít do života muž, kterého zatím neznáš.
Protože ale jsi předem připravena na zklamání, ani si ho nebudeš k sobě chtít pustit.
Přesto se mezi Vámi něco rozehraje.
Tvoje cesta je jakoby otočená, nemá správný směr a vítr nefouká do plachet.
Zamilování jako program se Ti nezamlouvá, raději se schováváš pod maskou.
Bojíš se, že by se na Tebe druhý člověk něco dozvěděl, něco, co by se mu nemuselo líbit.
Tak se bráníš.
Ale tento člověk bude umět odemknout Tvé srdce.
Zajímaví je, že s tím odejdou veškeré zdravotní potíže.
Je to, jako by najednou spadl černý závoj, pod kterým jsi schovaná.
Budeš ohromena, že život se najednou dá skutečně žít.
Toto zastavení, v kterém se nyní nacházíš, je pro Tebe zastavením důležitým.
Něco si uvědomíš, urovnáš si hodnoty, podíváš se na sebe trochu jinak.
Pak se cesta zase urovná a půjde tak, jak jít má.
© Wahlgrenis
10.07.2006
Dobrý den Wahl,
děkuji ti za rychlou odpověď.
Ani jsem ji příliš nečekala, protože toho máš hodně a lidé mají větší problémy než já.
Ve všem máš pravdu.
Celý život hledám muže s černými vlasy a očima a vidím ho v každém, kdo se mu trochu podobá.
Teď naposledy v Tunisku.
Mluvila jsem německo-anglicky s jedním mužem a najednou jsem cítila v hlavě, jak mi odpovídá česky,
že si mě všimnul, protože nosím také brýle a on rovněž špatně vidí.
A přesto vím, že mi odpovídal arabsky.
Včera večer jsem však zaregistrovala vzkaz, že toho muže nemám hledat, že ho v tomto životě nepotkám.
Přesto Ti děkuji i za to "nepřijemné", ale pravda se má mluvit, protože ta mi jedině pomůže.
Děkuji
Jitka 10.07.2006
