Byla jsem na jeho obrázku z dětství
Otázka: Mila Wahlgrenis,
nemyslela som si ze Vas ja niekedy oslovim - hoci na Vase stranky chodim pravidelne -
doteraz som si so vsetkym vedela poradit sama,
no tentoraz som prilis emocne zmatena aby som skutocnost videla taku aka je,
velmi pekne Vas prosim, mozete mi ozrejmit o co ide?
....pred casom som sa zoznamila s jednym muzom,
od zaciatku sme si boli az neskutocne blizky, mame tie iste reakcie, pristup k detom.../nechceme ich ani jeden/,
pocity, gesta...ktore su prilis specificke na to aby boli len nahodne, rovnake chute, vkus, filozofiu...
i ked on pesimistickejsiu, ja az prilis optimisticku, rovnaku zivotnu put....
rovnaka skolka, rovnaka zakladna, stredna i vysoka skola /vytvarne/, len o dva roky skor,
z vysokej odisiel v tretom rocniku, ja tiez, navstivil Australiu na tri mesiace, ja tak isto, dojem z krajiny...
i ked velmi netradicny, ten isty....
jediny absolvovany tabor, aj to pri rovnakom meste...
v mladosti rebelia vo forme satanizmu a pocuvania metalu /tie iste kapely /,
cez rozne sekty az po terajsi stav....
on dzogchen, ja seba neviem specifikovat...no meditujem, pracujem s energiami...
zatial len u zvierat, citim silne vedenie a ochranu "zhora",
dostavam informacie v sne a snazim sa tu v 3D celkovo "skompletizovat".....
byvali sme blizko seba...vedeli sme o sebe iba z videnia,
nikdy sme spolu nekomunikovali, az teraz ked sem prisiel na par dni...
.... zije s ovela starsou zenou, s ktorou maju pekny vztah,
ale skor je to tak, ze ona mu poskytuje strechu nad hlavou, robotu a moralnu a dusevnu podporu
/ale je to vzajomne /...neziju ako muz a > zena....nespia spolu a ona mu to toleruje....
.....ked sme sa stretli my, pudy sa mu totalne nekontrolovatelne po rokoch celibatu...
to som sa dozvedela dodatocne, nevedela som ako je to medzi nimi, prebudili.....
bol to energeticky vybuch z oboch stran a on sa toho zlakol....
a hoci je medzi nami neskutocne porozumenie...
sme fakt ako jeden....
nechce ma ani vidiet ani pocut, lebo ho to odvadza od ciela....
pred par dnami mi volal, ze sa rozhodol prerusit kontakty so vsetkymi ludmi,
s ktorymi je nejak emocionalne zviazany a prevazne so mnou....
lebo odkedy sme sa intenzivnejsie spoznali, jeho mysel, city, telo
je len pri mne /bol schopny sadnut na vlak a prist aby ma hoci len objal a hned sa vracal/....
a ma z toho strach...
vyvrcholilo to nedavnym najdenim kresby z detskych cias,
kde sportretoval gastanovorysavu dlhovlasu, dlhonosu a modrooku zienku a pod tym napisal...
MOJA ZENA....nemusim hovorit na koho sa podobala....
...kazdy iny clovek by to bral ako znamenie..... a tych znameni ma stale ale i ja viac nez dost...
a on ma presne opacny pocit....bojuje proti "osudu ".....
cim je nieco jasnejsie, tym to viac popiera....lebo sa chce vyslobodit z karmickeho kolotoca.....
je to masochizmus, lebo trpi ako zvieratko....
ak citi to co ja a viem ze ano...tak ho neskutocne obdivujem, ze dokaze obetovat tak vela...
ale chapem ho....aj v tomto vidno ze sme ako jedna dusa...
lebo ja som na seba rovnako tvrda a nekompromisna.....
on si vytvoril koncept...a ja mu ho neberiem, ze cely tento svoj zivot zasvati realizacii a cokolvek ho od toho odvadza...
potlaca.....vsetko co ma najradsej popiera....je jasne, ze si sposobuje presny opak...
ale sa zamyslam, ked sme tak identicki...zrejme ja robim niekde taku istu chybu....
neviete mi prosim posepnut?...a mozno keby som to u seba zmenila....precitol by i on?....
...neviem si predstavit ze by mohol byt niekto este blizsi ako on,...
a tato absurdna tvrdost na seba....tomu rozumiem tiez, ale uz ju na sebe dlhsi cas neuplatnujem...
ako mu pomoct, ale bez zasahovanie do slobodnej vole, aby pochopil, ze to nieje spravna cesta?....
cim viac proti niecomu bojuje, tym vacsiu silu tomu pripisuje a tym padom ho to ovlada este viac ako keby to nepriputane prijal...
....mam ho tak rada, ze sa nanho neviem za to hnevat /on mal obavy aby som ho za toto rozhodnutie neznenavidela /,
skor by som povedala, ze mi je tym este blizsi, lebo ho totalne chapem aj ked viem ze to spravne nieje
a este viac sa vzdaluje od ciela....ale citila som, ze nemam mu hovorit tieto veci,
musi na to prist sam a odomna to vyzaduje nesebecku lasku aby som to dokazala prijat...
musim povedat ze sa mi to dari.....ale i tak je to absurdne, cely vyvin situacie....
.......uzavreli sme to tym, teda ja som sa to snazila odlahcit, lebo to nebolo vesele telefonovanie....
ze az sa obaja zrealizujeme, stretneme sa a budeme sa neskutocne na vsetkom tomto smiat....
a tak to aj bude....ale mozno na to nemusime byt plne realizovani...
mozno staci aby len otvoril oci a pocuvol ten hromovy hlas svojho vycvikara, ktory nanho vrieska tak, ze ho pocujem i ja....
mozem nieco urobit?...na sebe...lebo sme si zrkadlom....lebo ak nieco u seba zmenim, objavi sa to i na nom....
od coho by som mala zacat?
....inac ma to svoju pozitivnu stranku....velmi som sa nastartovala, aby som na sebe robila este viac...
co viac, maximum co sa len da zvladat....viem ze vdaka tejto nemilej situaci sa velmi velmi pohnem dopredu a uz sa i hybem....
a teraz citim ze stojim pred nejakymi dverami, ktore sa mi pomalinky otvaraju a bude to parada....
uz teraz tych informacii, ktore dostavam, je tak vela, ze keby bolo len o jednu viac, uz to nespracujem....
ale citim ako sa vsetko otvara...akoby som zacala precitat zo spanku.....je to zvlastny pocit...
Vy ho iste velmi dobre poznate...tesim sa tomu.....
len keby to moje malinke zlatucke eginko nemalo casy splinu...
ked mu pride luto ze ta blizka dusa ktora sa konecne zjavila je zase prec...a mozno na cely ludsky zivot....
snazim sa na to pozerat z relativity casu a vtedy sa na tom od srdca smejem a citim pokoj....
no ked sa vratim do subjektivnej reality a vratia sa mi spomienky na chvile stravene v jeho spolocnosti, je mi smutno....
...takto sa ja zmietam...ale ma to riadne popohnalo...
lebo som sa uz zacala utapat v letargickej spokojnosti ako sa mi vsetko dari ...
co je pravda i teraz....som zdrava, financie sa len tak sypu, s mojim konikom zneme uspechy,
stretavam super ludi a mam okolo seba samych priatelov s velkym P, na ktorych sa da spolahnut....
bezne clovek az v tazkej chvili zisti ze nema ani jedneho...a ja ich mam neurekom....som stastny clovek...
ale nenechavam si to stastie pre seba...posuvam ho dalej...robim stastnych inych....
je to krasne predavanie si energie a zvlast, ked prijimajuci a davajuci niesu totozni....dam ale neocakavam....
dostanem od niekoho ktory za to nic necaka a tak je to poprepletane v celom vesmire....
......viem ze najvacsiu lasku preukazem tym, ze ho necham ist jeho cestou,
nech sa bude diat cokolvek stale ostava v mojom srdci a to ma len utvrdzuje v tom ze sme si blizsi nez je bezne..
....prepacte prosim za obsirnost, ale mi to aj dobre padlo, dat to zo seba von....mozem mu nejak otvorit oci?
...teraz ani nejde tak o mna..i ked co by som dala za to keby sme mohli zivotom kracat spolu,
ale onho, lebo mysli si ze takto sa pohne a oslobodi a pritom sa zamotava viac a viac...aj tak nejak citim...
i ked sa mi to tazko priznava, ze to nieje moj pravy zivotny partner, ale mozno by som mu mohla pomoct?...
mam ho velmi rada... budem sa velmi tesit az mi napisete a ozrejmite preco sa to takto deje
a ci sa da v tom nieco robit, alebo to nechat volne.....
a ak by sa dalo, prosim, zistili by ste mi, kto sme voci sebe, ze sme taki rovnaki?
....dakujem z celeho srdiecka......
losdesertos 28.6.2006
Odpověď: Milá losdesertos,
přestože maily s podobným obsahem (partnerský vztah), jindy dávám automaticky do rubriky Vaše osudy, ten Tvůj je jiný.
Mezi Vámi dvěma je obrovské, silné karmické spojení.
Prožili jste si v minulosti spolu několik životů, proto zafungoval takový magnetismus.
Tentokrát to ale nevypadá na vzájemné soužití.
Ten muž má před sebou duchovní cestu a skutečně má dojem, že by se jakýmkoli vztahem zpomalil nebo zastavil ve vývoji.
Prožívá to ale stejně bolestně jako Ty.
Jen s tím rozdílem, že to má zpracované a logicky tomu rozumí.
Jeho cesta je daná a tohle je jen překážka, proto ji překročil a nechce se už otáčet.
Tobě se dostal příliš hluboko do srdce.
Vnímáš ho příliš osudově, žádného jiného muže bys na jeho místo nepustila.
Pro něho je duchovní směr, který nastoupil, vodícím.
Pochopil určitá pravidla, pracuje na sobě.
Je mi to líto, jistě jsi čekala, jak byste měli být spolu...
Potom bys byla ochotna udělat pro to úplně všechno.
Jenže on se toho citu opravdu zalekl a vypadá to tak, že má dojem, že mu nepatří.
Má mít totiž všechny své duševní procesy pod kontrolou.
A tohle bylo trochu něco jiného
Zaskočilo ho to, proto si musel dát jasný závazek, že s Tebou nechce pokračovat.
Má pocit, že nesmí.
Ty ho miluješ nejvíc, jak je to možné, ale on je nyní opravdu jinde.
Nemělo by smysl chtít ho dostat na Tvých kolejí.
Vím, bolí to.
Můžete být vedle sebe jako dvě duchovní bytosti, ne ale jako muž a žena.
Pro něho je to totiž příliš přízemní a nehodící se k jeho směru.
Už je jinde, rozumíš?
Proto ten úlek a to podivné chování.
On by vztahem k Tobě přišel o všechno, co dosud budoval, co postupně objevoval a chápal.
Jsi sice pro něho priorita, ale ne nejvyšší.
© Wahlgrenis
08.07.2006
Dakujem krasne, Wahlgrenis za odpoved....
tak nejak to citim aj ja, mojou zivotnou prioritou je tiez dosiahnut plne Poznanie,
a takisto nehladam partnera v tom klasickom slova zmysle, ale tuzim po partnerovi duse...
ci to uz bude on alebo niekto iny.......
nikdy som neplanovala rodinu, tak aj v tom sme rovnaki....
nech je to uz akokolvek, ak mame kracat spolu po boku, tak budeme, ak nie, asi to tak ma byt....
a v konecnom dosledku sa aj tak deje a bude diat to co je pre nas oboch to najlepsie....
dakujem este raz za odpoved, potvrdilo sa mi to co som citila i sama ale potrebovala som to pocut od druheho...
pekny den Wahlgrenis
losdesertos 09.07.2006
