Co mám díky té situaci pochopit?
Otázka: Milá Wahlgrenis,
moc tě zdravím a po delší době se ozývám.
Nevím, jestli si ještě vzpomeneš na naše setkání.
Povídaly jsme si o mé škole, kde bych měla pracovat, o vztazích...
Čas běží jako voda, přesto každý den strávím alespoň chvilku s tvými stránkami.
Už několik měsíců mám něco na srdci a před chvílí jsem zažila pocit, že už s tím nesmím být jen sama, že už se pohár přelévá.
Můj srdcebol má se týká tohoto:
Měla jsem na dosah svůj životní sen, to, k čemu jsem se celé roky chystala.
Mnoho věcí je jinak.
Když to řeknu stručně, problém je v jisté ženě, která o mně začala pochybovat, má jiné představy...
Naštěstí se věci ale pohnuly tak, že zůstávám, ale mizí ze mně chuť a motivace.
Moje sebevědomí dostává zabrat. Necítím oporu a jsem v jakémsi vzduchoprázdnu.
Jsem zklamaná a také teď už nejistá sama sebou.
I když si myslím, že mám co říkat mladým lidem a moc jsem se na to těšila...
Problém je asi v tom, že jsem si vše pustila příliš dovnitř
a že jako snad každý člověk potřebuju podporu, harmonii, abych mohla svůj úkol naplňovat.
Vím ale, že nic není dokonalé...
O co bych tě moc chtěla poprosit?
Ráda bych věděla, zda je to opravdu má cesta
(při našem jediném setkání jsi mi říkala, že ano - bylo to před rokem a půl).
Zajímalo by mne, co se to tak nečekaně stalo a proč?
Co mám díky této situaci pochopit?
Na objasnění dalších souvislostí bych nejspíš asi potřebovala osobní setkání s Tebou.
Pokud by to šlo, budu vděčná... přijdu si teď hodně sama (ale nesouvisí to s lidmi okolo mne).
Děkuju za to, že sis můj dopis přečetla.
Děkuju za nás všechny, kterým radíš a pomáháš...
Aatea 12.6.2006
PS: Abych neposílala jen své "starosti", přikládám k dopisu fotky - vznikly loni v létě při toulkách kolem pramene řeky Chrudimky.
Odpověď: Milá Aateo,
pamatuju si na naše setkání i na Tvé krásné plány.
Pokusila jsem se všechno, co by bylo příliš osobní, z textu zrušit.
Jinak bych nemohla odpovědět.
Víš dobře, že soukromou individuální korespondenci mimo web neřeším.
Zatím... Kdo ví, co bude časem?
Dobře si vzpomínám na Tvé plány, na všechny ty naděje, mluvily jsme spolu i o budově, kterou jsou důvěrně znala.
A že je tolik různých budov...
Tehdy vypadalo všechno moc hezky, skoro růžově.
Jak to je dnes?
Kdyby tady teď někdo seděl se mnou, neuvěřil by tomu, co vychází...
Tohle je jako malý zázrak.
Na vrcholu pyramidy je práce.
O té nyní přemýšlíš nejvíc ze všeho, je to střed Tvého současného uvažování.
Není ale otočená v tom směru, jak by mělo být, je znejistěná, je třeba s ní ještě cosi dořešit.
Ono to půjde.
Dokonce se tady odrazil i Tvůj vztah k budoucímu projektu, který vypadá jako paralela připravované svatby.
Mělo to být jako uzavření manželství, s takovým nadšením jsi do něho chtěla vstoupit.
S takovým odhodlání, chtěla jsi dát ze sebe úplně všechno a to jsi také očekávala od druhé strany.
Taková velká vnitřní síla tady byla.
Ale vypadá to, jako by "ženich" na poslední chvíli couvl, a to už byly koupené prstýnky a rozeslaná oznámení.
Je tady cosi jako zrada z druhé strany.
Ale Ty by ses neměla vzdávat, kniha jako symbol práce na sobě tady zůstává.
Dokonce ve zcela reálném čase, není tady žádný přesun jinam, žádná přestávka.
Jen ta "láska" si nyní dává malou pauzu, ale čas má všechno vyřešit.
Proto se neboj, všechno se bude odehrávat nakonec podle Tvých plánů.
Nesmíš se nechat ovládnout a zavřít do klece.
Lidí s takovým přístupem, jaký máš právě Ty, je v současném školství moc málo.
Studenti si zaslouží jiné pojetí.
Nejde jen o to chtít po nich opakovat slova a slova a slova.
Důležitější je pochopit vnitřní obsah a s tím potom pracovat.
Vyšší síly dbají na Tvou cestu, hlídají i konkrétní dům, kam máš vstoupit.
Všechno bude naprosto v pořádku.
Ta osoba, kterou zmiňuješ, se totiž bojí o své pozice.
Proto začala vystrkovat své růžky a bránit se.
Zřejmě je ještě někdo nad ní, koho se bojí, před kým musí obhajovat svůj koncept.
Proto usiluje o to, aby nikdo nevystupoval z řady, aby nikdo nebyl výrazně jiný.
Vytváří se nový kolektiv a ta žena potřebuje každého mít ve své krabičce.
Nech jí tuto iluzi.
Velice brzy dostaneš vlastní prostor, vůbec se neboj, že by to nevyšlo.
V téhle hře neprohraješ.
Nadšení, které nyní od Tebe odchází, se zase brzy vrátí.
Budeš si ještě muset projít fází, kdy si budeš připadat jen jako součást stroje, jako jedno ozubené kolo.
Ale časem to překonáš a Tvůj pomyslný obraz se rozzáří těmi nejkrásnějšími barvami.
Tu osobu nedráždi, v této chvíli není možná konfrontace, věř, že Tvoje doba přijde.
A bude to krásná doba.
Nenech si otrávit všechno to, o čem jsi tak dlouho snila.
© Wahlgrenis
21.06.2006
