Není takový způsob vzepřením se karmě?
Otázka: Milá Wahlgrenis
Rád bych Tě požádal o názor na používání podvědomí k dosažení životních cílů.
Tuto metodu zevrubně popisuje např. Dr. Joseph Murphy v knize Moc podvědomí.
S podobnými postupy pracují také nižší magie, event. i psychologie, používající pojmy vizualizace a imaginace.
V zásadě jde o autosugesci, v tomto případě o motivaci podvědomí vědomím.
Využívá se přitom spojení podvědomí s nekonečnou moudrostí,
přičemž forma a tvar proudící energie se přednastavuje působením vědomých myšlenek.
Způsobem je např. opakování přesné formulace vyjadřující přání, nebo lépe konkrétní představa obrazu očekávaného cíle.
Nemám nic proti těmto technikám a dokážu je ocenit jako inspiraci vědce, nebo umělce.
Mám ale principiální problém s oprávněností používat takovou cestu k odstranění bolesti a trýzně.
Dejme tomu, že osoba používající zmíněné postupy k dosažení svých cílů a přání,
je vedena pouze ušlechtilými pohnutkami a má snahu zlepšit svůj život.
Není ale takový způsob dosažení změny rouháním a vzepřením se karmě?
Jestliže člověk touto cestou unikne např. z nemoci či chudoby a dosáhne zdraví a blahobytu, je to v pořádku,
nebo se vyhnul karmické zkoušce, kterou má absolvovat?
Neoddálil pouze její působení a bude jí vystaven znovu?
Nebo naopak platí, že nekonečná moudrost člověku vnukla tuto myšlenku proto,
že je dovršeno období jeho karmická zátěže, a nastal čas postoupit dál
Jak lze číst na Tvých stránkách, nic si nelze vynutit.
Prosit lze o všechno, ale člověk dostane jen to, co si zaslouží.
Na druhou stranu, magická praxe je důkazem toho, že si ledacos vynutit lze.
Následky si ovšem každý ponese sám.
Tápu nad touto otázkou a nemohu najít jednoznačnou odpověď.
Práce s podvědomím je lákavá, ale nerad bych se vydal nesprávnou cestou.
Budu Ti proto velmi vděčný za Tvůj názor.
Předem za něj děkuji a přeji vše dobré.
Lan 9.6.2006
Odpověď: Milý Lane,
těší mě, jak pozorně čteš tyto stránky...
Přicházíme na tento svět, abychom podle jistého vyššího plánu pokračovali v tom, co minule nevyšlo.
To je ta karma.
Úděl, který máme.
Ve chvíli, kdy si uděláme dobře, že z této cesty sejdeme, je to pro nás sice ulehčení,
ale v celkovém důsledku tím jenom naše celkové řešení posuneme v čase.
Jsou samozřejmě způsoby ulehčení tohoto života - podvědomí se dá nejrůznějšími způsoby ošidit...
Setkala jsem se už s mnoha teoriemi, jak lze životní úděl změnit.
Podle mého názoru - ale ten skutečně nikomu nevnucuju, se jedná o obcházení karmy.
Mám pocit, že tyto cesty nabízejí takoví lidé, kteří dokáží upřednostnit tuto chvíli, tento okamžik před dlouhodobým záměrem.
Jsou ochotni nabídnout štěstí, zdraví, bohatství, i když člověk si nic z toho právě teď nezasluhuje.
Domnívám se, že v těchto případech záleží na tom, jestli přijmeme teorii o vývoji duše, nebo budeme žít pouze tady a teď.
A všechno, co by mohlo někdy nastat, budeme řešit, až to nastane...
Každý se samozřejmě přikloní k výhodám tady a teď.
Ale není dokázáno, co to udělá v příštích životech, proto bych tady chtěla trochu varovat.
Všechno se děje kvůli něčemu, nic není jen tak.
Snažme se přijímat všechny osudové rány a poučme se z nich.
Třeba někdy zítra, za týden pochopíme, že si odměnu zasloužíme ještě v tomto životě.
Někdy jsou ale ty teorie tak lákavé, že se těžko odolává.
Jsou to cíle v podobě neskutečného bohatství, změny zdravotního stavu, odstranění rodinných problémů.
Jsou hodně lákavé...
Je na každém, jak se rozhodne.
© Wahlgrenis
14.06.2006
Milá Wahlgrenis,
som veľmi rada za príspevok Lana, aj keď s tvojou odpoveďou celkom nesúhlasím.
Mám kúsok života odžitý a veľa prečítaného, skúsenosti stále naberám a o názoroch rada diskutujem.
Ale myslím si, že ak má niekto diagnózu, napr. úzkosť a strach
a rozhodne sa proti tomu bojovať trebárs po prečítaní knihy Dr. Murphyho, alebo jógou, meditáciami
a podarí sa mu to, myslím že urobil dobre.
Karmicky si priniesol alebo v tomto živote nadobudol strach, úzkosť, depresiu,
ale neprenáša si to ďalej, bojuje s tým bez utlmujúcich tabletiek alebo "uväznenia" v byte so svojimi fóbiami,
aj keď nezistí príčinu, prečo túto "slabosť" nadobudol.
Ale najde v sebe silu bojovať s tým a možno to mu tá choroba chcela priniesť.
Koľkí zdraví ľudia sa cíti nešťastní a slabí na život a prežijú ho sebaľútosťou,
aj keď im v podstate nič okrem trošky pozitívneho myslenia nechýba.
Aj to, prečo je také množstvo vzťahových otázok je dôsledkom toho,
že ľudia sa síce zamýšľajú, prečo im do cesty prišiel tento človek,
aký má pre nich význam - posolstvo, ale ak je vám ten človek blízky,
je vždy dilema sa rozhodnúť či je mojou karmou trpieť a starať sa o toho človeka
alebo mám sa od toho človeka odtrhnúť a dať mu svojim spôsobom ponaučenie,
že takto sa nespráva, že nemá myslieť len na seba.
Čo je správne?
Wahlgrenis máš schopnosť poradiť a tým ľuďom pomáhaš,
ukazuješ im veci z iného pohľadu a som rada že si.
Zuzana 15.6.2006
Mila Wahlgrenis.
Tiež ma veľmi zaujal príspevok Lana, načrtol veľmi zaujímavú tému o určitom aspekte života.
Veľa rozmýšľam nad týmito otázkami a iste aj mnoho iných ĺudí.
Wahl, Tvoja odpoveď ma veľmi zaujala, ale nad niektorými vecami som sa pozastavila
a keďže ma trápia, dovoľ, aby som ich napísala :
Myslim si, že ŽIVOT je pre nás dar.
Preto by sme si náš život mali vážiť a nenarábať s ním ľahkomyselne.
Je dokonca našou povinnosťou nevzdávať to v prípade problémov či už zdravotných, rodinných alebo iných.
K svojmu životu sa predsa nemôžeme pasívne stavať, veď to je najľahšie, najpohodlnejšie a svojim spôsobom aj hriech.
Iste aj Ty so mnou súhlasiš a preto sa pýtam :
Je UĽAHČENÍM si života, a VZOPRENIE sa karme, ak sa niekto napr. stará o svoje telesné alebo duševné zdravie?
Ak vyhľadá lekára, denne cvičí, atď., alebo má napr.depresívne stavy a snaží sa z nich dostať buď pomocou odborníka,
alebo hľadá nejakú radostnú činnosť vo svojom ž ivote, aby sa z toho stavu dostal vlastnými silami?
Je to uľahčenie si života, alebo obchádzanie karmy napr. vtedy,
ak sa snažíme dosahovať lepšie výsledky v práci, alebo vylepšiť vzťahy v rodine nachádzaním lepších riešení?
Kde je tá hranica, keď si je potrebné uvedomiť že DOSŤ !!!
Toto je už moj údel - karma, tu si už nemôžem zľahčovať a vylepšovať život.
Tu už pokorne musím trpieť....
Neviem, či som dobre pochopila, ale potom vsetko to, čo človek robí pre svoj život aktívne,
je zľahčovanie si života a tým aj obchádzanie karmy.
Mne sa zdá, a je to len môj pohľad, že ten život, ak by sme ho mali ponímať takto, by bol veľmi obmedzený a depresívny.
Wahl, som jedna z mnohých hľadajúcich a prepáč ak som sa Ťa náhodou dotkla svojim nepochopením.
O tejto otázke by sa dalo iste veľa diskutovať, ale práve rozmýšľam, že Ty by si iste odpovedala jednoznačne,
keďže Ty to všetko veľmi dobre vieš.
Ja som si dovolila iba trochu "pofilozofovať" a viem, že som sa nevedela ani dobre vyjadriť
a popísať moje myšlienky, iba som sa snažila.Veľmi ma to však zaujíma.
Milá Wahl, ďakujem za Tvoju pozornosť a prajem Ti všetko len to najlepšie.
Gita 16.06.2006
