Proč Malinká nesnáší obojek?
Otázka: Milá Wahlgrenis,
obracím se na Tebe s možná banální prosbou, ale věř, že jsi už naše poslední naděje.
Vím, že máš spoustu práce s opravdu závažnými problémy lidí, kteří potřebují Tvou pomoc, ale přesto Tě prosím o pomoc.
Moje dcera si pořídila štěňátko - fenku němec.špice.
Malinká (tak se jmenuje) je opravdu zlaté štěňátko, ale když jí nasadí obojek, zmocní se jí děs a panika.
Prostě ztratí nožičky a je z ní uzlíček s vyděšenýma očima.
Zkoušeli jsme rady různých chovatelů, lidí, kteří psy cvičí, ale všechno marné.
Jediným výsledkem bylo, že Malinká se bála chodit ven.
Bohužel žijí ve velkém městě, takže pes bez obojku je téměř nepředstavitelný.
Už nás napadlo, jestli se neškrtila při porodu na pupeční šňůře, ale zřejmě ne.
Chovatel, od kterého dcera pejska získala, říkal, že porod proběhl normálně.
Spal a probudil se, když už byla hlavička na světě.
Jen ji pomohl.
Narodila se 15.3.
Ostatní dvě fenečky ze stejného vrhu s vodítkem problémy nemají.
Wahl, pokud najdeš chvilku a jsi schopna nám poradit, věř, že uděláš obrovskou radost nejen mé dceři.
Děkuji za případnou odpověď.
Dáša 30.5.2006
Odpověď: Milá Dášo,
už při poslední online konferenci se objevilo několik dotazů ke zvířatům.
Tehdy to ale nebylo možné odpovědět, protože přeci jenom hlavní téma bylo zdraví lidí.
Také z několika minulých dotazů v odpovědně je jasné, že není pevná hranice mezi člověkem a zvířetem.
Někdy totiž nemusí vývoj duše probíhat jen logicky dál v lidském těle, jak je tak snadné pro pochopení...
Někdy se musí udělat ten krok zpět ve vývoji.
A tak se narodí duše do těla zvířecího.
Což je právě tento případ.
Malinká potřebuje zacházejí jako s člověkem, vodítko je pro ni nepřijatelné.
Chtěla by jiné zacházení, svobodu, lásku, volnost.
Je za ní těžká minulost, už si trápení užila hodně.
Byla krásnou ženou, která velice milovala svého přítele.
Práce, kterou vykonávala, ji naplňovala uspokojením.
Všechno to vypadalo ideálně, v pořádku.
Ovšem do její blízkosti se najednou dostal jiný muž, odjinud, zdaleka, cizinec.
Ona to pochopila jako osud, jako řízení věcí vyššími silami.
Přistoupila na jeho sliby a stala se jeho, čímž zradila svého dosavadního přítele.
Odjeli spolu někam, odkud se ale už nevrátili živí.
Mělo to být jen takové malé dobrodružství, ona pořád milovala svého přítele.
Ten cizinec jí tam nastavil zrcadlo, příběh se zamotal, zkomplikoval.
Byl jiný, než se původně zdálo, byla to past, kterou ona ale nedokázala včas prokouknout.
Nyní je v krizi, dluží lásku svému příteli, dluží lásku celému světu.
Nemůže být vázána na provázek, musí milovat a být milována.
Je toho mnoho, co nestačila svém příteli říct.
Poradila bych komunikaci s jemnohnotným světem, ona potřebuje, aby jí odpustil a prominul to, co nejde...
© Wahlgrenis
30.05.2006
