Umřela maminka na obyčejnou chřipku?
Otázka: Milá Wahlgrenis.
Zaujaly mě velice tvoje stránky.
Moc tě prosím, aby jsi mně pomohla.
Moje maminka zemřela 31. prosince 2005 v nemocnici.
Tento den ji měli propustit.
Strašně se těšila domů.
Prosím tě, odpověz mi, proč se tak nestalo.
Do dneška pláču a nemohu se s tím smířit.
Maminka nás moc milovala.
Prosím tě, zkus zjistit, co se tehdy stalo.
Stále mám podezření, že je to vinou nemocnice.
Maminka byla hospitalizována pro chřipku.
Do dneška mám také výčitky, že jsem jí tu chřipku přivodila já.
Prosím a pomoz.
Jestli to bylo mou vinou.
Do dneška stále pláču.
Není minuta, abych si na maminku nevzpomněla.
Proč se to tak děje?
Pomoz mě, prosím tě.
Jsem stále v pracovní neschopnosti.
Vím, že mě maminka moc milovala a rozhodně by nechtěla, abych tak dopadla.
Proč se to děje?
Myslím si, že kdyby opravdu někde existovala, tak by nedovolila, abych se tak trápila.
A přesto se trápím.
Pořád si přeju, aby se mi maminka zjevila, ale nic se neděje.
Ty máš nadpřirozené schopnosti.
Prosím tě, pomoz mi.
Moc Tě zdravím.
Anna 15.4.2006
Odpověď: Milá Anno,
odchodu z tohoto světa jsem se věnovala nedávno.
Vaše maminka neprožívala svoji smrt nijak tragicky.
Přišlo to, jako když teče voda v řece, naprosto v klidu, bez zvratů, komplikací.
Bylo za ní velké zklamání, které si prožila během svého života,
v prostředí odloučeném od rodiny pochopila, že s tím už dál nemá sílu žít.
Proto přišla ta náhlí změna, rezignace.
Ona se poddala tomu problému, možná jí chyběla větší semknutost s ostatními členy rodiny.
Nemocnice není příliš příznivým prostředím, zvlášť má-li člověk v duši nějakou velkou jizvu.
Vypadá to jako problém v partnerském životě.
Ta druhá žena sice už dávno neplatí, ale přesto to pro ni byl tak silný otřes, přes který se nedokázala dostat.
V nemocnici se jí celý život promítl a ona se zastavila právě u té ženy.
Sedla na ni obrovská tíha.
Její duše chvíli bojovala, nakonec se ale upnula k budoucnosti.
Minulost tedy odstřihla, nechtěla si nic dalšího v životě přerovnávat,
sama vnitřně cítila, že někde v tom jemnohmotném světě je bytost, která k ní patří.
Vypadá to na zhoršení zdravotního stavu - horečky, zápal.
Uvědomila si, že život v tom hmotném slova smyslu nemá pro ni cenu.
Jakmile došlo k tomuto uvědomění, byla vyššími sila odvedena z tohoto světa.
Tam ji uvítali všichni již zemřelí, příbuzní, známí...
Nešla do neznámého prostředí.
Jediné, co ji zarazilo, že nestihla dokončit všechny věci kolem dětí.
Ale ještě není vše ztraceno.
Má v úmyslu s jedním ze svých dětí komunikovat konkrétně, je tady dokonce nějaký plán kolem peněz.
Je docela pravděpodobné, že to budete právě Vy, komu se po nějaké době ozve.
Rozhodně nemocnice nemá na změnu jejího stavu žádný vliv, nedošlo k zanedbání léčby.
K odchodu z tohoto světa se její duše rozhodla sama.
© Wahlgrenis
26.04.2006
