Můj problém mi teď připadá malicherný
Otázka: Milá Wahlgrenis
Sedím a čtu si Tvé stránky a přemýšlím, jak je spousta smutku a problémů.
Dnes jsem se dozvěděla, že mé nejlepší kamarádce včera umřela 19letá švagrová na rakovinu.
Seděl u ní do poslední chvíle její bratr a ona nic netušila, jen se jí hůř dýchalo,
a tak jí bratr nechal dát injekci a ona usnula a zemřela.
Jsem z toho tak špatná...
Dozvěděla jsem se, že kdyby tam neměla bratra a maminku a nepoprosili o injekci,
tak by ji nechali udusit při vědomí, bez rodiny takovou injekci dát nemůžou.
Když pomyslím, kolik lidí umírá a nemá u sebe nikoho, kdo by to mohl rozhodnout, tak je to strašné.
Psala jsem Ti, jak trpím potravinovou alergii a jak se nemůžu najíst, protože se bojím, že se udusím,
jak nemůžu nikam, kde není lékař, protože mám pocit, že se dusím.
Před 4 měsíci se nám po 5 letech narodila druhá holčička a já Ti 2 měsíce po porodu psala,
že nevím, co mám dělat, že mám deprese a sebevražedný myšlenky a přitom se smrti tak moc bojím
a teď, když se tohle stalo, a já se to dnes dozvěděla, tak se stydím, co Ti píšu,
že moje problémy jsou minimální oproti jiným lidem.
Strach a pocit bezmoci je něco hrozného.
Máš opravdu velké srdíčko, když tak pěkně lidem pomáháš lidem, co Ti píšou.
Je neuvěřitelné, když čteš ty smutný příběhy, že to ještě zvládáš vstřebávat.
Dagmar 4.4.2006
Odpověď: Milá Dagmar,
není to tak jednoduché, jak si myslíš, někdy to opravdu nezvládám...
Některé odpovědi se ale píší samy, ty mě nijak nezatíží.
Jen čas je někdy neúprosný...
Já vím, sama jsem tady mnohokrát psala, že čas není.
Jenže při "normálním životě" (co je vlastně normální?) to je docela obtížné.
Nechodí mi denně dva nebo tři dopisy, jak si možná myslíš, ale dvanáct patnáct.
Někdy i dvacet.
Není v mých silách na všechny odpovědět.
Nikdo se na mě nesmí zlobit, neslíbila jsem, že na všechny dopisy odpovím.
Myslím, že jistým řešením mohou být online konference, ke kterým jsem před časem přistoupila,
případně účast na některé z mých akcí, kde je prostor i na volnější diskusi.
Nevím, jak to udělat jinak, abych mohla odpovědět na větší množství dotazů...
Smrt je vždycky hrozná.
Každý má svůj čas, není třeba se trápit, když odchází mladý život.
Nechci působit jako cynik, jen to mám trochu jinak zpracované...
Buď silná.
Každý zdravotní problém má nějaké své důvody, které chápe duše člověka.
Někdy se k těmto důvodům ale člověk za celý svůj život nepropracuje.
Současná medicína zkoumá rozdíly od fyziologicky správného stavu, lékaři vědí, čím, jak nebo jakými léky se to podaří.
Ovšem chybí tady hledisko širší, to se jim nedá nařídit.
Nic takového v učebnicích pro mediky není.
© Wahlgrenis
05.04.2006
