Začala jsem kašlat krev, jako umírající
Otázka: Milá Wahlgrenis,
předem mého dopisu bych Tě chtěla moc pozdravit a popřát mnoho krásného do dalších dní.
Mám na tebe jeden dotaz.
Víš, že pracuji jako sestra v nemocnici, v lednu jsem ukončila povinný nemocnicemi a státem řízený tzv. doškolovák,
institut pro další vzdělávání středně zdravotnických pracovníků.
Od té doby nevím kam jít a kam směřovat.
Hledám...
Ale nevím co, a nevím kam.
Jen práce mě z této letargie probudí.
Měli jsme v práci pacientku - pozvolna umírala,
tuto sobotu se zdálo, že snad její utrpení skončí, začala i krvácet z plic a dutiny ústní.
Přáli jsme jí, ať už to její trápení skončí.
Ve své hlavě jsme nad ní udělala znaky 2. stupně Reiki, poté dostala Morphin do žíly, zdálo se, že jí to pomohlo.
V noci ze soboty na neděli se mi o ní zdál krásný sen, děkovala mi a vznášela se.
V neděli odpoledne v 15 hod. zemřela.
Po probuzení ze sna jsem taky začala kašlat krev, jen chvíli a pak to přestalo.
Prosím tě wahlgrenis, co se to stalo, proč to mělo tak být?
Mám umírajícím pacientům pomáhat takovýmto způsobem?
Stejně stále hledám jak.
Moc Tě prosím wahlgrenis, napiš mi k tomuto pár řádků.
Děkuji Táňa 28.2.2006
Odpověď: Milá Táňo,
o obsahu Tvého mailu jsem dlouho přemýšlela.
Není to jednoduché, k čemu ses odhodlala.
Skutečně jsi vyprovodila na druhý břeh umírající pacientku.
Dostáváš se postupně výš a výš, rozumíš širším souvislostem.
Proto musí občas přijít i nějaké to "něco" ve smyslu "něco za něco".
Ty sis musela prožít část toho, co prožívala umírající.
Vím, že to určitě nebylo nic příjemného a sama jsi mohla být docela vyděšená.
Brzy ale potíže polevily a Ty ses dostala zase do normálu.
Pomohla jsi jí, na chvíli ses zcela intimně spojila s její duší, prožila sis to, co ona...
Tohle je také cesta.
Myslím, že to nebylo naposledy, co ses napojila takto na druhého člověka.
Buď opatrná, dodržuj ale vlastní ochranu, někdy by přijaté potíže nemusely odejít.
© Wahlgrenis
12.03.2006
Milá wahlgrenis,
moc děkuji za odpověď.
Když přišla, měla jsme strach, jaká bude odpověď,
ani teď se mi moc lehce nepíše, ale jsem ráda, že jsi se k tomu vyjádřila.
U nás na oddělení neumírají lidé tak často, ale když ano a jsme u toho, tak to stojí "za to".
Zajímalo by mě, jak poznám, nebo jak poznáš ty hranici, abys mohla pomáhat tak, aby ti to neublížilo.
Kam až může dosáhnout pomoc?
Je pravda,že na vlastní ochranu jsme si nevzpomněla, až další den...
Táňa 14.3.2006
Milá Wahlgrenis,
ještě bych ti chtěla něco napsat.
Po odeslání mého mailu tobě jsem měla krátký mikrospánek,
v něm jsi byla ty obklopena "radou starších", těch, kteří nepatří do pozemského světa.
O něčem jste se radili.....
Moc pěkné
Drž se!!!!
Táňa 17.03.2006
