Prožívám neskutečnou radost
Otázka: Milá Wahlgrenis,
chtěla bych Vás moc pozdravit.
Dnes jsem se rozhodla Vám napsat a podělit se s Vámi o radost.
Jste asi jediná, komu se takto můžu svěřit, jsem moc ráda, že tady pro nás všechny jste a pomáháte nám.
Psala jsem Vám už několikrát a vždycky jste mi odpověděla a dobře poradila, za což jsem Vám moc a moc vděčná.
Vždycky když mě přepadnou nějaké "chmury", vzpomenu si na Vaše odpovědi a je mi hned lépe.
Moc bych se s Váma chtěla sejít, mrzí mě, že mi to nevyšlo, jak jste byla v Ústí n. O., moc jsem se těšila.
Píši Vám dnes, abych Vám řekla, že v sobě cítím velkou radost a štěstí.
Myslím, že jsem v minulém týdnu "něco" pochopila, z toho asi pramení ten pocit štěstí.
Je to moc krásné a věřím, že si tento pocit budu umět udržet.
Ani nevím jak začít vlastně psát, připadám si, že zase že píšu zmateně.
Víte, že jsem Vám psala asi dvakrát ohledně mého vztahu s přítelem, jak nahlíží na tento svět,
že se mu zdá zkažený, že nechce mít žádné děti atd.
Mám pocit, že se náš vztah začal nějak hýbat.
Nevím vlastně, jestli ano nebo ne, jen mám takový zvláštní pocit.
Navíc, když jsem si přečetla svůj horoskop na tento týden, tak jsem nevěřila svým očím.
Jsem kozoroh a v horoskopu máme, zbavení se žárlivosti a udělání nějakého rozhodnutí.
Ta žárlivost, to je (nebo byl?) totiž u mě problém,
teď jsem se opravdu rozhodla, že budu šťastná a nebudu se nějakou žárlivostí trápit,
protože uvnitř sebe cítím, že to opravdu nemá cenu, že nemám žádný důvod.
I když přítel má spoustu kamarádek, které ho chodí navštěvovat a protože spolu přes týden nejsme, tak jsem chvílema docela žárlila. Mám radost vlastně ze sebe, že se mi to povedlo zbavit se jí, a taky věřím, že už se mě jen tak nechytne.
Přála bych si, kdyby jsme konečně bydleli spolu a byli rodina,
chtěla bych pro dcerku sourozence, jenže nevím, jestli už nastala ta správná chvíle, nevím, jestli to poznám.
Po miminku toužím, jenže víte, jaký na to měl přítel názor.
Jen doufám, že už brzy "procitne" a bude chtít taky on dítě.
Vím, že si nic takového nemůžu "vydupat", ani nechci.
Jen už se moc těším na to, až ta chvíle přijde.
Myslíte, že už se blíží?
Ještě bych Vám chtěla říct, že jsem zkoušela navázat spojení s mými ochránci,
chtěla jsem vlastně vědět, jestli nějaké mám a kolik.
Nevím, jestli se mi to podařilo, zjistila jsem, že mám jednoho ochránce-ochránkyni já, a dcerka taky jednu.
Jsem začátečník a řídila jsem se Vašima radama, tak nevím.
Dcerku chrání moje prababička a mě moje prateta.
Myslíte, že se mi povedlo spojit se s nimi, že to byly opravdu ony?
Cítím poslední týden strašný klid v duši a jsem za to strašně vděčná.
Věděla jsem už dlouho, že nás někdo s dcerkou hlídá, vlastně od té doby, co se narodila.
Taky skoro denně jsem "někomu" děkovala, že nás obě zachránil, protože porod byl komplikovaný a mohly jsme obě umřít.
Děkuju za to, že mám krásnou zdravou holčičku,
ještě teď se mi chce brečet, jsem moc šťastná, že ji mám, i když jsem byly dost dlouho samy dvě.
Snad je to "horší období" za náma a teď už to všechno zvládneme.
Moc mi pomáhá, že jste.
Ještě jednou Vám moc děkuji za Vaši pomoc a rady a věřím, že se s Vámi setkám osobně.
Kdybyste z té spousty mailů co dostáváte, měla chvilku i na tento, byla bych moc ráda.
Posílám velký DÍK a přeji Vám hodně štěstí, lásky a spoustu energie.
Jota 27.2.2006
Odpověď: Milá Joto,
o ničem nepochybuj.
Všechno se děje tak, jak má být.
Udělala jsi obrovský krok kupředu, proto jsi teď tak šťastná.
Moc Ti k té Tvé proměně gratuluju.
Miminko k Vám také přijde v pravý čas, netlač na svého přítele, nech volný prostor Vaší lásce.
© Wahlgrenis
27.02.2006
Wahlgrenis,
ani nevíte jakou mám radost.
Moc Vám ze srdce děkuju za Vaši odpověď, za Váš čas, který jste mi věnovala.
Budu se snažit, abych neudělala někde chybu a nemusela se na své cestě vracet zpět.
Věřím, že všechno přijde v pravou chvíli, tak jak má,
jen člověk někdy zbytečně zapochybuje, protože by chtěl všechno hned, hned by chtěl mít na všechno odpověď.
Musím říct, že takový pocit, jaký mám teď už jsem dlouho neměla.
Opravdu jsem šťastná.
Děkuju Vám
Jota 27.2.2006
Milá Wahlgrenis,
omlouvám se, že dnes opět píšu.
Vím, že jste včera psala, abych o ničem nepochybovala (co se týká spojení s mou ochránkyní).
Musím Vám napsat, že jsem dnes zkoušela se s ní spojit a nevím, co si mám teď myslet.
Mám zaplacenou dovolenou s dcerkou do Francie a tak jsem se chtěla optat,
jestli bude všechno v pořádku, jestli nenastanou žádné komplikace.
Dostala se mi odpověď, že dovolená se konat nebude.
Nevím, jestli jsem kyvadlo nějak neovlivnila nebo co se vlastně děje.
Můžete mi prosím říct, jestli jsem něco nepokazila nebo jestli je opravdu možné, že na dovolenou nepojedeme?
Mám ji už zaplacenou, tak jsem z toho trošku nervózní.
Vím, že máte spoustu mailů, nechci Vás otravovat, ale prosím Vás nemůžete mi říct, co si mám myslet?
Děkuju Vám moc a nezlobte se na mě.
Jota 28.2.2006
Milá Joto,
nechápu jedinou věc - proč se ptáš na dovolenou, kterou už máš zaplacenou a sama vnitřně věříš, že bude v pohodě.
Tohle je totiž obrovský rozpor mezi tím, co od svých ochránců očekáváš, a tím, co se má stát.
Už ve chvíli, kdy jsi o dovolené uvažovala, jsi měla tohoto ochránce při sobě.
Víc důvěřuj své intuici, vnitřnímu hlasu, tomu, co sama cítíš.
Nemusíš pokaždé sahat po kyvadle.
To by ani nebylo výhledově dobré, ochránci by pak s Tebou přestali komunikovat.
Na cestu, kterou máš před nyní před sebou, budeš v budoucnu hodně vzpomínat.
Je pravděpodobné, že se do těch míst budeš i později ráda vracet.
Spíš bys měla před odjezdem zaměřit svoji pozornost na své rodiče.
Tady se mi objevil malý problém, ale nic tak zásadního, abyste s holčičkou nemohly odjet.
W. 28.2.2006
Wahlgrenis,
nezlobte se, nechci "pokoušet" svého ochránce,
jen jsem chtěla vědět jestli cesta dopadne dobře, jestli bude všechno v pořádku.
Ano, když jsem dovolenou objednávala, cítila jsem, že bude krásná, že nám bude hezky.
Jenom někdy neumím rozeznat svou intuici a strach z neznámého.
Někdy už nevím, jestli si věci jen nenamlouvám ke své spokojenosti.
Jedeme totiž s dcerkou samy, bez přítele, tak jsem chtěla vědět, jestli to zvládneme.
Ale nechápu, proč kyvadlo tedy reagovalo záporně, když píšete, že dovolená se uskuteční.
Asi kyvadlo "na chvíli odložím".
Možná začínám být netrpělivá a to nechci.
Jsem stejně šťastná, jako když jsem Vám psala včera,
jen mě dnes možná trošku vyvedlo z míry jedno sdělení, že "stejně nemám věřit nikomu",
myšleno tím, příteli, že mi snad bude nevěrný,
protože chlapi to nevydrží s jednou ženou, když mají příležitost, že stejně budu s někým jiným.
Asi jsem v ten moment dostala trochu strach, a zapomněla na své štěstí a radost.
Ale jen na chvilku, ale i ta malá chvilka způsobila mé rozladění.
Drží mě Vaše odpovědi a moje rozhodnutí, že chci být pořád šťastná.
Nechci padnout na dno.
Začínají mi moc vadit ty řeči, všeobecné, chytrácké řeči okolí, týkající se vztahů.
Pořád věřím, že svět není tak zkažený.
Znovu Vám moc děkuji za Váš čas,
moc Vás obdivuji.
Jota 28.02.2006
