Proč jsem musela zůstat jedináček?
Otázka: Zdravím Vás Wahl.,
loni v srpnu jsem Vám psala taky něco o snech a
porodu a jsem moc ráda, že jste si ho přečetla.
Chodím na Vaše stránky denně a je to pro mne útěcha i očista.
Dnes nad ránem když jsem se probudila, dostala jsem intenzivní nutkání Vám napsat.
Nechtěla jsem Vám psát, protože na spousty otázek dostanu odpovědi na Vašich stránkách,
ale zřejmě chvíle uzrála na to, abych napsala.
Je toho hodně.
Začnu postupně, nač se chci zeptat.
Jsem jedináček, moje matka po mém porodu už nikdy nemohla donosit dítě.
Měla za sebou asi 5 potratů a vždy to měl být kluk.
Lékaři jí řekli, že přišla o jeden vaječník po mém porodu.
Když po mnoha letech šla na odstranění dělohy ze zdravotních důvodů, lékaři ji ohromili: "máte oba vaječníky".
Mé matce bylo těžce.
Ptám se tedy, jestli to můžete zjistit, z jakého důvodu nemohla donosit děti.
Bála jsem se, že tento osud padne i na mne.
Vždycky jsem chtěla syna a dceru.
Myslím, že nebe na mne nezanevřelo a byla jsem obšťastněna dvěma krásnými dětmi.
Při prvním těhotenství jsem naprosto přesně věděla, že to bude syn.
Lékaři nemuseli nic říkat.
Při druhém těhotenství jsem naprosto jistě věděla, že to bude dcera.
A lékaři opět nemuseli nic říkat.
Jenže když měl syn 2 roky a nějaký ten den, dcera 7 měsíců (jsou od sebe přesně 2 roky a 17 dní),
náhle jsem přes antikoncepci otěhotněla.
Měla jsem vždycky strach, že budu téměř bezdětná a Bůh mě obdařil téměř třemi dětmi.
Jenže finanční situace a stav, že mám dvě malé děti, mne a muže vedla k jedinému kroku.
Odepřít tomuto dítěti vstup na tento svět.
Bylo to těžké a vysilující rozhodnutí, provázené bolestí srdce,slzami a rodinným "dusnem".
Často myslím na tu dušičku, a tak bych se na ni chtěla zeptat.
Letos v květnu (asi 15.května) by to dítě mělo 12 let.
Jsem naprosto jistě přesvědčena, že by to byla opět dcera.
Chci se zeptat, jestli ta dušička je někde v mé blízkosti, anebo jestli se s ní někdy sejdu.
Hodně jsem se jí tenkrát omlouvala.
Zajímavé je, po této neradostné události mezi mnou a manželem nastalo období "války".
Manžel se hodně změnil, začal mít násilnické sklony.
Naštěstí si včas všechno uvědomil.
Zase je z něj jiný člověk.
Chci se zeptat, mělo to vliv na náš vztah.
Neměli jsme raději to dítě přivést na svět?
Možná by vše bylo jinak.
V loni v létě(v srpnu) se mi v bytě přihodila zajímavá událost.
Byla jsem sama doma odpoledne tak kolem 15 h a náhle se na stropě objevil světelný, kotouč nebo kruh.
Dobrých 10 min. jsem ho pozorovala,vyzařoval ze se bleďounce namodralé světýlko ve tvaru kužele.
Když jsem ten úkaz pozorovala, zaplavil mne pocit neobvyklého štěstí, který mne doháněl až k slzám.
Měla jsem nutkání se toho výjevu dotknout, ale bázeň mi to nedovolila.
Po 10 minutách to změnilo prudce tvar (podotýkám, že to nebyl žádný odraz slunce).
Povídala jsem si s tím úkazem a měla jsem pocit, že mi to naslouchá.
Pak se světélko jakoby začalo scvrkávat, až úplně vymizelo.
Chtěla jsem se zeptat.
Co to mohlo být?
Dušička nenarozeného dítěte něco z jiného světa?
A nebo že by jen vysvětlitelný přírodní úkaz.
Často na něj myslím,a právě jsem si vzpomněla, že už jednou jsem tento úkaz zahlédla u nás v bytě na stropě.
Jenže jsem tomu nevěnovala pozornost.
Taky se mi stává, že občas v noci zaslechnu zvuky nebo hlas těsně u ucha právě ve chvíli, kdy všichni spí.
Nevím, jestli to nebyl odezvuk snu, ale neumím si to vysvětlit.
Mám dojem, že kolem mne je hodně negativa.
Snažím se vyzařovat lásku, bylo mi řečeno jednou paní, že ze mne jde "takové teplo".
Byla jsem potěšena, ale přesto mám pocit, že mi něco brání v tom, abych byla v životě šťastnější, co se týká práce, peněz.
Věnuji se už skoro profesionálně literatuře (píšu poezii) a tam mám úspěchy.
Jestli budete znát odpovědi na mé otázky, budu nesmírně šťastná, pokud neodpovíte, já to pochopím.
Vše dobré přeje
Gerberia 16.2.2006
Odpověď: Milá Gerberio,
důvody, proč Tvoje maminka nemohla donosit další dítě, jsou v duchovní oblasti.
Nebyl pro to jaksi důvod.
Z toho, co je v plástvích, odvozuji, že při více dětech bys nemohla být tím, čím jsi.
Tříštila by se pozornost rodičů a ani Ty bys nemohla prožít to, co máš nyní za sebou.
Ona dítě příliš chtěla, příliš a příliš.
Ale jen chtěla, nic za to nenabízela...
Stejně ale tato dušička zůstává při ní.
Jsou spolu jakoby slepeny do jediného člověka, ale není možné toto spojení rozdělit do dvou.
Připadá mi to jako silný ochránce, který ji nikdy neopustí.
S Tvými těhotenstvími se nic zvláštního nedělo, je mi jasné, že víš víc.
Nenarozené miminko mělo na Tebe vazbu z minulosti.
Chápu, že to bylo v době, kdy jsi neviděla jiné řešení, proto ses rozhodla tak, jak ses rozhodla.
Měli jste mezi sebou něco dořešit, nepřijala jsi nabízenou šanci, proto další pokus bude komplikovanější.
Neptej se na čas, kdy se máte zase potkat, ale neminete se...
Ta duše nemohla vědět, že její šance nevyjde.
Neznamená to, že by se Ti ještě nyní mělo narodit dítě, ale může to být vazba třeba až přes Tvé děti.
Určitě to nebude ideální vztah.
Nechci ale nijak strašit.
Vypadá to, že spolu budete muset na něčem spolupracovat, něco řešit, ale ono to nepůjde...
Takový ten chaos, jak se všichni snaží udělat maximum, ale stejně to nemůže fungovat.
Nebude to jednoduché.
Tys totiž nepřijala šanci ke hře, která mohla být regulérní, proto to teď budeš muset mít těžší.
Manžel už s tímto Tvým budoucím řešením nemá nic společného, možná právě proto si musel prožít nějakou krizi hned.
To zvláštní světélko byla dušička toho nenarozeného dítěte.
Obvykle se takto projevují energie z jiných světů, ale ve Tvém případě se Ti zřejmě musela ukázat.
Asi abys na ni nepřestávala myslet.
Jen Tvým rozhodnutím nežije, ale je v roli oběti.
Musela se s tím vyrovnat, proto se Tě nyní snažila kontaktovat.
Možná by nebylo marné se pokusit zjistit, co vlastně chce a kdy se máte reálně potkat.
Doufám, že nehodlá na Tebe působit pouze v rámci jemnohmotného světa, i když i to by mohlo být řešení.
Tvé básně jsou darem, který jsi dostala při příchodu na svět.
Zacházej s ním podle toho...
© Wahlgrenis
16.02.2006
