Kdy se má nechat duše zesnulého odejít?
Otázka: Ahoj Wahl!
Tento tyden uz potreti
Chci Ti jen podekovat, protoze ackoliv jsi mi vlastne ani jednou neodpovedela primo na muj dotaz,
tak odpovedi dostavam z Tvych stranek neustale a uz neni treba psat vice
Jakoby jen to, ze Ti poslu par slov, zpusobilo, ze odpoved prijde prostrednictvim Tvych clanku sama.
Presto - cetla jsem clanek Jitky a napadlo me, Wahl,
jak clovek pozna, jestli je jiz cas, kdy se ma s blizkym clovekem rozloucit a nechat ho odejit?
Nebo jestli jeste neni cas a dalo / melo by se neco udelat?
Vsichni resi pohreb jednoho clena nasi rodiny, ale on jeste stale zije!!
A ja se s tim nemuzu smirit.
Psala jsi Jitce, ze je dulezite se rozloucit, ale ze pohreb je jen divadlo - ne, nejsi cynicka, ja s tim souhlasim...
Ale neco mi porad rika, ze jeste neni cas - jen nevim, jestli je to jen moje zbozne prani, nebo neco vic...
Urcite brzy najdu mezi Tvymi radky odpoved i na tenhle mejlik.
Mej se moc krasne!
Adrien 15.9.2005
Odpověď: Milá Adrien,
to rozloučení je individuální.
Záleží na tom, v jakém stavu člověk ze života odcházel.
Pokud došlo k úmrtí po dlouhé, těžké nemoci, pak je duše se svou cestou smířena a odchází vstříc dalším úkolům.
Ale jestli dojde ke smrti náhle, například při autonehodě, je to komplikovanější.
A zcela jiný případ jsou sebevrazi, ale o těch jsem už také psala...
Taková duše vlastně nechápe, co se s ní stalo, funguje dál v reáliích, které znala...
U ní se prakticky nic nemění.
Proto v těchto případech doporučuji s duší pohovořit a poslat ji na cestu, kam by měla dojít.
Tato doba by se neměla nijak násilně protahovat, duše má zrát.
Jestli ale už splnila svůj úkol v tomto životě, měla by postoupit do "dalšího kola".
Setrvávání tady pro ni nemá žádný význam,
pozůstalí se víc trápí, protože zesnulého tady cítí, on zase vnímá od nich jisté nezaměnitelné reakce.
Odchodem z tohoto života nastává pro obě strany nová etapa.
Duše je po smrti svého pozemského těla připravena na další svou cestu
a pozůstalí dostali velký dar - žít nějakou dobu s takovým člověkem.
Za to je třeba poděkovat a jít dál.
Nemá smysl zůstávat strnule na jednom místě...
© Wahlgrenis, 15.9.2005
Ahoj Wahl!
Děkuji Ti za rychlou odpověď, překvapila jsi mne.
Jde o dědu, je po mrtvici, už dlouho, zlepšovalo se to,
ale nedávno musel na dvě operace, docela se pohoršil a nevypadá to dobře...
A "pobožní" příbuzní řeší, jestli mu už volat faráře a jak zařídit pohřeb -
já tohle divadlo nemám ráda, je to k ničemu a on sám faráře nechce.
Víš, ještě před měsícem a něco bylo všechno jinak - začal docela dobře chodit, jíst a tak a najednou takový zlom!
Jsem docela klidná, vím, že jestli opravdu přijde konec, tak to tak má být
a on půjde dál, ale už druhý den se mi pořád vrací "ještě není čas",
jako by ještě něco mělo přijít, něco se mělo stát - a nerozumím tomu...
Děkuji Ti, Wahl...
Adrien 15.9.2005
Ahoj Wahl!
Včera zemřel... snad je všechno jak má být.
Nevím, co víc napsat, najednou chybí slova...
© Wahlgrenis
20.09.2005
