Jak se vyrovnat s nevěrou?
Mila Wahgrenis,
neptam se na meho muze a nas vztah.
Ten vztah prosel tezkou zkouskou, ktera nas oba stala silene moc sil,
ale laska v nas, jeden ke druhemu zvitezila a ja jsem tomu nesmirne stastna!
Ty duvody proc jsme co resily jsou prilis dlouhe k tomu, abych Ti tu popisovala svoje drivejsi prani a psala o pocitech.
Je to davno pryc a ja bych mela byt stastna.....ale....jsem naopak strasne zoufala.
Tak zoufala, ze hledam pomoc i u Tebe.
Dneska jsem slamena vdova a o to je to jeste horsi.
Sedela jsem odpoledne u pocitace a hledala nejake psychoteraupeuticke stranky -
no zoufalstvi chjo a myslim, ze se se mnou nikdo stejne zabyvat nebude.
Abych hledala pomoc v zemi, kde ziju, tak na to neumim dokonale jejich rec, tedy nemcinu
a tady to vsechno je o pocitech a ty ja v nemcine neumim uplne dobre vyjadrit.
Spis pouzivam nemcinu takovou negrovskou, vis jednoduchou a s ni zatim prezivam.
Mila Wahlgrenis,
dovol mi, abych se Ti tedy sverila s tim co me trapi...
ja mam skutecne pocit, ze pokud NECO v sobe nezmenim skoncim spatne.
Takova blba predtucha, ne ze bych si chtela vzit zivot - spis se zblaznim.
Ja na tom byla a jsem hur.
Vis Wahlgrenis - na tom zapomeni.
Jedna vec byla ta, ze ONA byla casto v jeho pritomnosti.
On je instruktor spinnigovych hodin, kam ONA pravidelne dochazela.
Vzdycky mi rikal, ze mu nikdy neublizila, ale ze spolu zustanou pratele, co obcas vyrazi na kafe a poklabosi o zivote.
Uprimne receno mi to opravdu vadilo, ale nechtel to pochopit.
Odjela na tri mesice do australie a ja byla pocitove, jako kdyz mi spadl kamen ze srdce.
Nevidela jsem ji, neslysela jsem o ni a to byl dalsi krok k tomu, ze se mi darilo mnohem lepe.
Jenze ona se zase vratila.
Nahodou jsem nasla jeji fotky u meho muze v pocitaci - tema ona a australie.
Zatocila se mi hlava a bylo mi strasne!
Jednu fotku jsem mu zaslala do prace a napsala, ze mi je z neho opravdu zle, ze uz mi jaksi dochazeji sily.
Konecne pochopil!!
Pochopil, ze nemuze mit ji jako kamaradku a me jako zenu,
byl strasne naivni, ze to proste nevidel, ze mi ublizuje.
Zrusil jeji telefonni cisla, mailovou adresu a schuzky pri kave.
Byla jsem mu nesmirne vdecna.
Na hodiny spinningu, ale dochazela dal a protoze ja tam chodim taky, tak jsem ji tam beztak potkavala.
Kazde shledani s ni mi podlamovalo nohy.
Vzdycky jako by mi cerstve vyhojenou ranu svym pohledem znova otvirala.
Chtela jsem byt v pohode jako ona, ale mne to proste neslo.
Manzel ji pozadal, aby prestala do jeho hodin dochazet a nasla si jiny cas pro svoji aktivitu,
ze jeji pritomnost nedela dobre nikomu z nas.
Chodila dal.
I kdyz ted dlouho nebyla.
Uvazovala jsem, ze nebudu chodit ja.
Jakoby z ochrany sama sebe.
Manzel ale rikal, ze je mu lito, kdybych prestala chodit, ze ona to jednou musi pochopit a neprijit.
Jenze vzdycky kdyz jsem sla do satny, kde pochopitelne byla i ona ci nebyla,
udelalo se mi spatne, musela jsem pokazde na toaletu, byla jsem nervozni a rozklepana,
ale snazila jsem se ovladat, byt nad celou veci - rikala jsem si,
ona nema sanci uz nijak ohrozit nas vztah, ona je minulost atd.
Zacala jsem na sobe pracovat, opakovat si vety dokola a ji ignorovat.
Jenze pruser je taky v tom, ze ja v tom stejnem centru pracuji u baru.
Jednou jsem vysla z kuchynky a ona naproti mne!
Prisla si koupit mineralku a banan.
Pozdravila jsem ji s usmevem, poprala dobrou chut - ona podekovala a odesla.
Jenze ona zmizela a mne se rozklepalo cely telo.
Nechtelo poslouchat a to bylo to nejhorsi.
Opakovala jsem si porad do kola "moje vety", ale potrebovala jsem trochu cas, nez jsem se zase srovnala do normalniho rytmu.
Kazda moje smena, pro me byla utrpeni, kdyz jsem vedela, ze ji mohu ocekavat.
Muj nejvetsi osobni pruser prisel vcera.
Prisla jeste s kamaradkou a protoze moje kolegyne obsluhovala nekoho jineho, musela jsem jit proste k nim.
Citila jsem jeji pohledy a ta tam byla moje jistota.
Jeji kamaradka si objednala housku a kafe.
Housku jsem ji podavala s klepajici rukou.
Kdyz jsem sla k masine, ktera dela kavu, bylo mi strasne spatne.
Klepala jsem se jako osika, ale az do posledni chvile jsem se snazila presvedcovat, ze je vsechno v poradku.
Priznam se, ze jsem pak prilis mnoho nevnimala.
Vzala jsem kavu, slysela jak cinka hrnek o talirek v pulce se zastavila,
kafe vylila /pochopitelne diky klepajici ruce/, rekla jsem kolegyni, ze musim jit,
ze hned prijdu a utekla jako mala na zachod, kde jsem byla jako omamena.
Stydela se sama za sebe, za to co jsem udelala!
Jak jsem se neovladla, celou situaci jsem uplne pokakala - prosim o prominuti tohohle vyrazu, ale asi vystihuje moje pocity.
Vratila jsem se a kolegyne se me ptala, jestli nepotrebuji pomoc, ze se cela tresu.
Rekla jsem ji, ze bych chtela zustat v kuchynce, nez odejde ta blondyna.
Pak se me kolegyne ptala na duvody, co se se mnou deje, ze kdyz me videla s tim kafem,
tak mela o me hrozny strach, ze se sesypu.
Chuderka, pak posilala na WC za mnou instruktorku od treningu, zda ziju :o). Byla ke me strasne mila.
Tak jsem se ji se vsim sverila.
Nedokazu se uplne vyjadrit, ale mela jsem tu vyhodu, ze videla muj stav a znala zakladni vyrazy me zpovedi.
Rikala, ze o tom vedela, tedy tusila.
Ze sedavali spolu u stolu, a obedvali, ale ze si myslela, ze to je kolegyne.
I kdyz ji to stejne nejak vrtalo vsechno hlavou.
Rikala mi, ze se mam kazde rano divat do zrcadla a presvedcovat jeho obraz,
ze ja jsem TA a zadna jina, ze ona je carodejnice, pubertalni vyrostek a provokater.
Prisla vylozene provokovat, ze si ji vsimla.
Jenze moje kolegyne netusi, ze tuhle terapii jsem delala tisickrat
a stale jsem na stejnem bode, prestoze moc chci to zmenit. Tolik moc!
Ja se porad klepala a nakonec jsem brecela jako mala - sama nad sebou.
Proc nedokazu neco v sobe zlomit. Bylo mi hrozne!
Predstavila jsem si tu ostudu, jak asi pred NI vypadam, jako balik nervu :o(.
Ja proste opravdu nevim, jak si to mam v hlave presypat, abych mohla vedle ni chodit,
jako ze vedle me jde cizi osoba z nejakyho treba chliva.
Jak mam vsechno zapomenout?
Jeji jmeno, jeji oblicej.
Jak ji ignorovat, aniz bych se rozklepala jako malej zajic.
Od vcerejska jsem temer nic nesnedla, to je muj problem - kdyz se trapim - nejim.
Zaludek mam jako na vode.
Presne vim, ze kdyz zase prijde k baru, zase to nezvladnu. To je to, co me tolik trapi!!
Co mam prosim delat?
Opravdu mi jde jen o ni.
Ja verim v moji lasku a ted i v jeho lasku.
Proto se neptam jestli spolu zustaneme do konce zivota.
Chci byt uplne jina, tolik moc to chci, ale jsem zase vcera jen zkolabovala nad svoji neschopnosti :o(.
Mila Wahlgrenis,
vse co delas delas z nejlepsiho umyslu a pokud se rozhodnes me z tehle cerne cesty meho ja vyvest budu Ti nesmirne vdecna!!
Pokud bohuzel ne, budes mit k tomu sve duvody.
Krasny vecer preju!
Vera 27.8.2005
Odpověď: Milá Vero,
chvilku jsem premyslela, jestli tento mail nepatri do vztahovych.
Ale nepatri...
Tady potrebudes poradit Ty sama.
Je to vlastne otazka - jak se vyrovnat s milenkou muze, kdyz uz vlastne milenkou neni?
Nevera nikdy nevyvolava pozitivni pocity.
Naopak.
Je to silny otres, pri kterem cloveku dojde, ze vsechno to, jak hodne druhemu duveroval, je pryc.
Jako by se Ti nekdo vysmal do obliceje ve chvili, kdy cekas na vstricna slova.
Podle meho nazoru neni mozne vztah takto naruseny nikdy vratit zpet do puvodnich koleji.
Je to jako kdybys roztrhla spolecnou fotografii a pak se ji snazila slepit.
Vzdycky uz tam bude to roztrzeni videt.
I kdyby ses snazila jakkoli a kdybys mela to nejkvalitnejsi lepidlo.
Ostatne stejne to je i pri geopatogennich zonach.
Neexistuje zpusob, kterym by se daly odrusit.
Vzdycky jde pouze o docasne opatreni, negativni pusobeni ale porad trva...
Idealni by bylo, kdybyste se mohli s muzem sebrat a odjet nekam daleko od vsech,
kde byste si vzajemnou lasku mohli opetovne slibit.
Neco jako novy manzelsky slib s tim, ze vsechno, co spatneho se stalo, se uz nikdy nesmi opakovat.
Ale to jste neudelali.
Navic dokonce ONA porad vstupuje do Tveho zivota, nechava se obsluhovat a zada si od Tebe usmevy.
Jak je to pro Tebe potupne, to si umim predstavit.
Co v takovem okamziku poradit? 1.
Kdyz uz dojde k okamziku provaleni nevery a nezbyva nez se s tim faktem smirit,
pak je snad nejlepsi po te druhe osobe nepatrat...
Je lepsi zit s pocitem, ze to byla nejaka cizi oskliva zenska (nejaky cizi hnusny chlap),
nez se smirit s tim, ze ty nejneznejsi veci delal Tvuj zivotni partner treba se sousedkou z vedlejsiho domu
(resp. s vrchnim z restaurace, kam spolu chodite - aby z toho ani muzi nevysli tak lehce...).
Nejak to potom mene boli.
Porad v tom totiz vidis otaznik, ktery se muze postupne rozplynout.
Jenze konkretniho cloveka jen tak nerozplynes.
2.
Kdyz uz se nejedna o neveru anonymni, ale ten druhy vstoupil do naseho zivota zcela realne,
je treba do "ozdravneho" procesu zapojit i partnera.
Z jeho strany by bylo dobre, kdyby priznal, ze slo o ojedinely, zcela nahodny kontakt.
Mel by take zdurazni, ze nikdo neni tak dobry v techto vecech jako prave Ty.
A take by mel slibit, ze uz k zadnym dalsim kontaktum s uvedenou osobou nedochazi a ani nikdy nedojde.
Mel by hned vysypat spoustu negativnich vlastnosti, ktere u dotycne osoby objevil a ktere u Tebe samozrejme nejsou.
A také by mel dodat, ze tomu vlastne ani nerozumi, proc se to vubec stalo.
To na neho vleva trochu prijemneho svetla.
3.
Ujisteni partnera, ze je porad na Tve strane a nikdy se na jeho lasce k Tobe nic nezmenilo, povede k Tvym dalsim krokum.
Ovsem bez toho se z mista nehnes.
Jestli se ti dva dale stykaji, pisi si SMS nebo maily, pripadne se muz vraci podezrele pozdeji domu a bez "radneho" duvodu,
nema prilis smysl verit mu, ze miluje jen Tebe.
Berme tedy jeho ujisteni za pravdivy vyraz jeho citu k Tobe.
Co dal? Jak se na NI divat? Jak ji zrusit ze sveho zivota?
Rozhodne neni dobre poustet se do prime konfrontace.
Tvuj muz sice trvdi neco o jejich zaporech, ale kdyz stojis tvari v tvar nadhernemu obliceji,
inteligentnimu vyrazu a navic i rozumnym vetam, tezko v tu chvili budes hledat nejake argumenty.
Mela bys ji jednou provzdy zrusit ze sveho zivota.
Nevidet ji, nepotkavat ji, zapomenout na ni, jako by nikdy neexistovala.
S Tebou v tomto bode bude trochu problem, kdyz ONA prichazi na Tve pracoviste.
Nemuzes si jen tak sama zvolit, ze treba pul roku vubec neprijdes...
4.
V idealnim pripade, kdy se s NI nejakou dobu - funguje to pri minimalne sesti mesicich - vubec neuvidis, si na ni zmenis nazor.
Vedle sebe budes mit stale milujiciho manzela, ktery dycha jen pro Tebe, mysli na Tebe v kazdou chvili atd.
O ni jsi se od neho dozvedela, jak je hrozna.
Detaily tohoto sdeleni by sis mela pro sebe dukladne rozpitvat.
Napriklad jsi naznacila, ze je to blondyna.
Blondyny nebyvaji priis inteligentni...
Staci si vybavit par vtipu o blondynach.
V tomto pripade bude jednoduche vzit se do jejiho mozku, ktery jiste odpovida vsem temto vtipum.
Brzy pochopis, jak je hloupa, dojde Ti, ze se s Tebou nemuze nijak merit.
5.
Soubezne s timto "obdobim odlouceni" by sis mela jeste udelat takovou malou inventuru.
Pomaha to v mnoha krizovych zivotnich situacich...
Vezmes si cisty bily papir a uprostred rozdelis carou na dve poloviny.
Nahoru na levou cast napises JA a nahoru na pravou cast napises ONA.
Pak jen beres jednotlive vlastnosti, ktere o Vas dvou nejakym zpusobem vypovidaji.
Muze to byt vek, postava, vlasy, vzdelani, jak dlouho se znáte s muzem, o ktereho tady jde atd.
Pri hodnoceni se na sebe a na ni divate ocima Tveho muze.
On do teto konfrontace primo neni vtazen.
Neni to treba.
Tohle je totiz Tvoje ocistna terapie.
Mohou tam byt take zapsany takove udalosti, ktere mohou jen pro Vas dva neco znamenat.
Napriklad pritomnost u porodu, operace spolecneho psa atd.
Neznam vsechny detaily z Tveho zivota. Ber to jako univerzalni navod...
Je jasne, ze bys z teto konfrontace mela vyjit s mnohem vetsim poctem bodu nez ONA.
6.
Dale nasleduje predstavovani si situace, ze se mate potkat.
Muze to byt napriklad nekde v obchode nebo na ulici.
Samozrejme ze tam neni, ale Ty si v nekom, kdo tam prave je, dotycnou osobu predstavis.
V prvnich chvilich jeste tento pocit nezvladnes, to je jasne.
Budes si na to muset zvykat postupne.
Kdyz to nebude mozne face to face (z oci do oci) s nekym, kdo by podle Tebe mohl byt JI, tak to zkus na dalku.
Treba nekde po druhem chodniku jde nejaka blondyna.
Je to cizi zena, ale Ty se ucis zit s faktem, ze by to mohla byt ona a pozorujes sve pocity.
Nejdes k ni, nic s ni neresis, jen si v sobe zpracovavas tu informaci, ze by to mohla byt ona.
Po nejake dobe si budes moci tuto vzdalenost zkracovat.
Jde o to, aby se i nepodlamovala kolena, abys to byla schopna rozdychat.
Porad vis, ze jsi lepsi, ze ve vztahu k Tvemu muzi bodujes Ty, ne ONA.
Nebo treba si navod takovou situaci, ze dotycna pristoupi do dopravniho prostredku prave v mistech, kde jsi Ty.
Zase - nesmis se sesypat, jsi lepsi.
Mela bys byt proti ni ve vyhode.
Tohle je docela tezka faze.
A neni mozne ji casove ohranicit.
7.
Idealni by bylo, kdyby dalsi faze probehla lehce naaranzovana.
Je to v dobe, kdy mas dukladne zpracovane vsechny body, pro ktere uz vitezis.
Sama vis, ze ona vedle Tebe nema sanci, jsi proste lepsi...
Napada me ted treba tenis nebo nejake jine sportovni klani, pricemz o ni vis, ze neni zadna mistryne.
A uvidis ji v realu v situaci, kdy ona nebude za nejlepsi.
Ale i jine situace se daji vymyslet...
Pro Tebe je dulezite, ze ji uvidis po nejake dobe, navic naprosto nemoznou.
Tim dojde k obrovskemu zlomu ve vyvoji.
Najednou zjistis, ze na ni neni skutecne vubec nic, pro co bys z ni mela mit strach.
Oklepes se a od te chvile budes mit jednou provzdy jasno.
Pak bys mela zvladnout i bezprostredni situaci, rozhovor s ni.
Uz je pro Tebe nezajimavou osobou, nicim Te nerozhazi.
8.
Urcite by nemela nikdy videt Tve slzy, ty ji neukazuj.
Vzpomen si na soupis vseho toho pozitivniho, co sis na sebe nasla...
Ty jsi tady ta, ktera vitezi.
A taky nikdy nezapomen, ze by ses mela mit nejradeji na svete.
Nehledej na sobe chyby, naopak ver vsemu, co umis.
Clovek je na svete proto, aby zvladal zivotni zkousky.
Tahle je mozna jednou z nich a ja verim, ze ji zvladnes.
© Wahlgrenis
05.09.2005
Mila Wahlgrenis!!
Dekuji Ti za obsahlou reakci k memu problemu.
Cetla jsem dukladne slovo po slove.... budu se ridit Tvou kazdou radou.
Mail si necham ulozeny a budu se kazdy den k nemu vracet a opakovat si jako maly dite body,
kde selhavam, az se mi to opravdu jednou podari, pak ho smazu.
Nemusim ani rozebirat casti, ktere jsi uvedla, pochopila jsem.
Jeste kratce na vysvetlenou k tomu, co jsi psala - On uz s ni vsechno ukoncil.
To jsem pochopila v momente, ze ji prave prestal vnimat i jako kamaradku na kafe.
Jak sam rika, jeji pritomnost i jemu vadi - pocitove.
Vis on patri do kategorie dobraku - neublizit nikomu a proc taky ji, kdyz mu nic neudelala,
ale kdyz stahne bryle vlastni naivity a pochopi, ze to tak dal nelze, dokaze byt neusmlouvatelny.
Jakoze se z rybicky stane tygr.
A v tomhle pade se uz tak /nastesti/ stalo.
Preji Ti at studanka Tvych rad nikdy nevyschne!
Vera 5.9.2005
Mila Wahlgrenis,
rikala jsem si, ze pro dnesek zadne psani.
Presto si myslim, ze je spravne, kdyz uz jsem Te "zatahla" do sveho osobniho zoufalstvi, Te taky informovat o mych krocich.
Tedy alespon o zacatku - vzala jsem tedy papir a nasla mezi mnou a ji 8 bodu pro me.
Jenze bych zase nasla body obracene a to je prave ten muj problem.
Proto se nemohu na sebe divat do zrcadla a rikat si - jsi dneska dobre vypadajici,
protoze pak bych zase nasla neco, co mi rekne, ze tedy dobre vypadajici nejsem.
Je to takovy chozeni dokolecka, nez najdu tu spravnou cestu.
Provazi me to bohuzel uz od detstvi.
Vis, Tvoje odpoved pro me byla jako, kdyz mala holcicka sedi babicce na kline a ona ji rika
- neboj, ono se ti to kolinko zase zahoji. Rekla bych, balzam na dusi...
Chtela jsem se Te na neco zeptat. Je to z uplne jineho soudku, tyka se to totiz Tebe.
Vsimla jsem si, ze pokud lide mluvi o leteckem nestesti, tak zastavas nazor, ze my lide proste nejsme k letani urceni.
Mas pravdu, kridla nam opravdu nenarostla, ale nuti me to ke konstatovani
- my vlastne nejsme ani urceni k tomu, jezdit autem, busem, vlakem.... jen chodit pesky a lezt po stromech :o).
Delat jen to na co nam staci vlastni, fyzicke sily.
Jenze ja se obavam, ze to proste uz neni v tehle dobe mozny.
Uz nas nova doba proste vtahla do sveho deni od paty az ku hlave.
A to je to, na co jsem se chtela zeptat - dokazes Ty sama osobne zit bez dopravnich prostredku?
Je to jen moje zvedavost, ktera me prinutila k tomuhle zamysleni o Tobe.
Krasny prosluneny den preji!
Vera 5.9.2005
Mila Vero,
myslim, ze na to jdes dobre a postupně se ke svemu vitezstvi nad ni dopracujes...
Budu na Tebe myslet.
Otazka na me je dobrá.
Letadly nelitam, to je pravda.
Letela jsem sice do Moskvy a zpet a pak taky jednou nad nasi republikou.
Oboje byly "pracovní lety".
To mi ale myslim stacilo.
Nemam potrebu premistovat se neustale na opacny konec nasi zemekoule.
Vystacim si s prostorem pomerne malym.
S autem nekamaradim, neumim se stat jeho soucasti a soucasne radit, brzdit, svitit.
Ja to mam jinak, ja i v aute ziju.
Proto se nikdy nemohu stat jeho soucasti, je mi trochu lito vsech tech suverennich ridicu.
Oni to totiz jako negativni vlastnost nevnimaji.
Jsou in.
Já sice obcas do nejakeho auta nastoupim, ale jen na chvili.
Je to jako muj docasny spolupracovnik na jistem projektu.
Splni ukol a odchazi.
Stejne je to i s dalsimi prostredky, vlakem autobuse, metrem.
Idealni by bylo, kdyby s pouzivat nemusely, jenze pak zase musime priznat, ze jsme otroci casu.
Porad spechame nekam, na jine misto...
I tohle se postupne odvykam.
Chci, aby to misto, kde chci byt, je to, kde prave jsem.
Je to hodne narocne, porad jsme vsichni vtahovani do podivneho kolobehu.
Je to ale take o rozhodnuti, o vlastni svobode, o tom, co chci.
Snazim se, aby muj zivot nebyla past.
W. 5.9.2005
Mila Wahlgrenis!
dekuju Ti za Tvoji podporu, budu si ji uvedomovat!
Proste diky za vsechno.
K te otazce a Tve odpovedi.
Myslim, ze duchodci jsou naprosto bajecny priklad jak byt svobodny a nebyt v casove tisni.
Jinak si proste neumim predstavit, ze to misto, kde jsem je prave to misto,
kde chci byt o vlastnim rozhodovani o vlastni svobode.
Jestli Ty to dokazes v kolobehu vsednich starosti, vychove deti, skole, zamestnani, tak tedy klobouk dolu.
Jsi proste uzasny clovek ;o).
Jeste Ti musim rict, ze jsem "u Tebe" cetla toho desne zvedavyho clovicka,
co ma magicky obrazky v koutku pokoje a Tvoje odpoved me tedy opravdu pobavila :o)),
oni fakt lidi jsou proste lidi :o).
Je jasny, ze pokud s nekym komunikujes ci je Ti blizky, chces poznavat jeho zivot
- znat jeho radosti i starosti, pokud tedy je Ti opravdu blizky,
ale ptat se nekoho, kdy mel prvni pohlavni styk ci jestli je muz ci zena, tak to tedy potrebuje opravdu "hodne" :o)),
to neni moozny :o)).
Krasny den i nadale
Vera 05.09.2005
