Pochopila jsem vlastní cestu
Otázka: Milá Wahlgrenis,
děkuji, že jsi mi neodpověděla na můj dopis o mé a manželové cestě,
pochopila jsem, že na hodně věcí mám přijít sama a tak se o to také pokouším.
K tomu poznání mám dojít svou vlastní cestou a odpoutat se od požitkářského vnímání světa
a sama sebe a najít věci důležité a podstatné.
Jdu určitým vývojem, doufám, že dopředu, možná občas klopýtnu,
ale snažím se žít pozitivně, optimisticky, dívám se kolem sebe,
mám najednou neuvěřitelně vnímavé oči a začínám cítit i věci jakoby pod slupkou.
Můj život se skládá z denních malých zázraků – tak to aspoň označuji já.
Mám ráda lidi a to se mi asi vrací v takových malých zázracích, jako je vstřícnost z jejich strany, ochota, úsměvy, pochopení.
Pracuji s lidmi a nečiní mi problém se s nimi domluvit a přijít na optimální řešení v prospěch obou stran.
Dokonce se mi stává, že se lidé jakoby otevírají, dokáží si se mnou vykládat a důvěřují mi.
Manžel – moje osudová láska, mě překvapuje svým přístupem k jemnohmotnému světu,
podporuje mě ve všem a zasloužil se o moje objevené sebevědomí a reálnější přístup k obyčejným lidským starostem.
Ráno, když se probouzím, jsem vděčná za krásný den, za déšť, za to, že můžu dýchat, mám šikovné ruce,
chodím, mám slušné bydlení a hlavně mám kolem sebe své blízké lidičky
a díky nim vztahy a situace, které mi denně otevírají oči.
Děkuji velice, že jsem potkala Tebe.
Věci se daly do pohybu, přicházejí mi odpovědi na mé věčné otázky,
jak formou prožitků během dne nebo v noci a před usnutím
a také se odpovědi tvoří tak nějak ve mně, cítím sama co je správné, jak se zachovat, co je důležité.
Je to zřejmě intuice, bližší napojení na vesmírné zákonitosti.
Ráda bych Ti napsala moje poznatky z tohoto zvláštního období.
Začala jsem používat kyvadlo, které si se mnou dalo na čas, věděla jsem, že mi bude pomocníkem,
ale stále nebyl ten pravý čas ho vzít do rukou a tak získávat informace na důležité otázky.
Po osobním seznámení s Tebou jsem najednou věděla, jak se ptát, vyzkoušela jsem to a ono to funguje.
Přitom prsty s kyvadlem ani necítím, jako by kyvadlo ani nedržely.
Ptám se také na věci, které intuitivně tuším, a pak mi to kyvadlo potvrdí.
Vlastní ego nebo ovlivňování kyvadla svým přáním tam není.
Když používám kyvadlo, mám pocit, že jsem ve stavu trochu změněného vnímání,
jako bych já (moje ruce, nohy, tělo) nebo věci, které mohu vidět kolem sebe,
byly náhle olemovány takovým žlutavým (jasným) proužkem kolem,
například moje noha při sezení na zemi má kolem jakoby zlatavý zářivý tak 1cm nádech.
Vnímám to jako napojení na Vesmírnou Inteligenci, Vyšší sílu, odkud potom přicházejí pravdivé odpovědi.
Také mě to velice táhne ven, do přírody, do lesa, kde cítím úžasnou sounáležitost se stromy, rostlinami, vším živým, s vesmírem.
Potom odcházím přeplněná energií a skoro bych to nazvala energetickým přetlakem v těle.
Snažím se zbavit negativních emocí a návyků jako je třeba strach, nenávist, odpor, hněv, závist,... a jak najít pozitivní cestu k sobě.
Snažím se podle toho žít.
Již tak půl roku možná i déle zaznamenávám motání hlavy.
Když si změřím tlak, mám ho většinou předpisový, někdy lehce nižší, neomezuje mě to,
žiji s tím a jakoby to ke mně patřilo a mělo to hlubší význam.
Mám pocit, že se u mě jedná o nějaký očistný proces,
přirovnala bych to k víru, který se dal do pohybu, nebo snad k otáčení čaker zejména čakry korunní.
Tento vír tím otáčením od sebe odhazuje negativní věci a čistí ten můj myšlenkový balast nastřádaný za mnoho životů.
Náhodou jsem se ptala jedné léčitelky od nás, proč se mi motá hlava.
Ta mi na to bez přemýšlení řekla, že jsem vyčerpaná, měla bych jíst víc kalorií a pít kávu, to se pak spraví.
Já kávu nemůžu, nikdy jsem ji nepila, nebylo mi z ní dobře od žaludku.
Na to mi řekla, že s hodně mlékem to bude v pořádku a přestane se mi motat hlava.
Také řekla, že za poslední roky toho na mě bylo moc, že se nediví, že jsem vyčerpaná.
Je pravda, že mi před dvěma roky zemřel táta, že jsem změnila zaměstnání
a celý loňský rok jsem dělala práci za dvě a snažila se pomáhat rodině,
ale nepřipadalo mi, že z toho mám být nějak vyčerpaná a ani se tak necítím.
Byla jsem z toho do večera na rozpacích, protože léčitelka od nás je věhlasně známá,
má rozsáhlou klientelu u nás i v zahraničí a nesporné léčitelské nadání.
Večer těsně před usnutím mi přišla najednou na mysl odpověď v tomto znění:
vše, na co se ptáš, můžeš najít ve svém nitru.
Nepotřebuješ rady druhých, řiď se svým vnitřním hlasem (intuicí).
Ty sama jsi sobě nejlepším rádcem, znáš se nejlépe a znáš také nejlepší cestu.
Důležité jsou tři věci stejně jako tři lístečky jmelí, které jsi našla minulý týden na cestě z lesa a které ti připomněly:
Lásku, Víru, Naději. Lístečky jmelí teď leží u nás doma v košíku v předsíni domu a mají důležité poslání, ochraňují náš domov.
K motání hlavy se přidalo také zvláštní vidění věcí,
jako by vše bylo nějak zaostřeno, šlo víc do detailů a v zorném poli jakoby to bylo prozářeno a prostoupeno bílým.
Těžko se to vysvětluje.
Je mi blaze a můj život je prostoupen každodenními zázraky.
Děkuji, že můžu toto cítit, vnímat a postupně chápat.
Děkuji za to.
Děkuji za seznámení se s Tebou a za seznámení se s mojí kamarádkou Evou,
se kterou se úžasně doplňujeme a musely jsme se znát i z minulého života.
Jsme jako sestřičky, které jdou každá jinou cestou,
ale vzájemně se doplňují a dochází každá jinými dedukcemi ke stejným závěrům.
Mimochodem Eva zrušila rodinné prokletí, celá rodina zaznamenala odchod duchů
a ví, že jí nepíšeš, protože jste se spojili telepaticky a ona ví, že je vše vyřešeno.
Pocítila to na sobě, doma se lépe dýchá a tchýně je o hodně laskavější.
Jen neví, jak to dopadlo s duší její kamarádky.
Ještě bych Ti chtěla něco málo k mé práci s kyvadlem:
Zjistila jsem pomocí kyvadla, že mám tři anděle – ochránce.
Prvním je žena, která by mě měla znát z minulého života a vybrala si, že bude mým andělem.
Večer jsem si lehla, uvolnila se a ponořila se do „alfy“ se zavřenýma očima a najednou přišla za mnou,
viděla jsem ji vstoupit ke mně, zahlédla jsem krásnou tvář, nádhernou atmosféru,
ale důležité je, že jsem cítila neskutečnou lásku, lásku, která nejde vyjádřit ani slovy,
bylo mi nádherně a věděla jsem, že tato bytost mě bezmezně miluje a přeje mi vše nejlepší, chrání mě.
Na mysl mi přišlo jméno Poulin.
Ptala jsem se druhý den kyvadla a prý to není její pravé jméno, ale mohu ji tak oslovovat.
Mým druhým andělem je také žena.
Po mé ochránkyni se mi zjevila i ona.
Bylo to velice zvláštní – uviděla jsem strom, nádherný košatý listnatý strom, snad ořech nebo dub – to přesně nevím.
Poté jsem ho uviděla znovu jakoby blíž – zaostřený a pak ještě jednou blíž a zaostřený.
Jako by se otevírala okna na počítači a objekt se zvětšoval, přibližoval s větším kontrastem.
Najednou se přede mnou přes celý zorný pohled objevilo zavřené oko.
To se začalo otevírat, otevřelo se a dívalo se na mě.
Bylo to lidské oko, krásné a vprostřed byla jakoby cestička.
Vstoupila jsem do toho oka a vše viděla velice sytě, zaostřeně, šlo o různé výjevy – stromy, lidi, části těl, výjevy z přírody.
Vše bylo blízko skoro u mého nosu a očí.
Došlo mi, že tento anděl není můj ochránce, ale něco jako učitel.
Má mě něčemu naučit, možná přes to oko mě má pomoci se naučit dívat jinak na svět a na zákonitosti kolem.
Tento anděl mi vnukl své jméno – Ellion, kyvadlo mi druhý den potvrdilo, že je to správné jméno.
Ptala jsem se kyvadla, zda můj anděl není víla.
Dostala jsem odpověď, že ne.
Při seznámení se o andělem Ellion jsem cítila více dlaně rukou,
taková bolest a otáčející vír (čakra) v dlaních, ta bolest potom přešla až k loktům.
Něco podobného jsem cítila i v nohách.
Zatím bolest úplně nevymizela, vlastně ji cítím dál již několikátý den i během dne.
Nijak mě to neomezuje.
Třetím andělem by měl být podle kyvadla muž.
K němu nic bližšího nevím, zatím se se mnou nespojil.
Kyvadlo mi sdělilo, že nemáme spolu nic společného z dřívějších životů.
Mám takový pocit, že by měl být také můj průvodce - učitel, snad ve spojení s karmou a karmickými dluhy.
Wahlgrenis, vím, že Tvůj čas je drahý a je mnoho lidiček, kteří čekají na Tvoji odpověď
a momentálně řeší velké zdravotní a vztahové trable.
Pokud bys vyšetřila chvilečku na odpověď i mě, byla bych moc ráda,
neboť nevím, zda věci kolem mě jsou správné, nevím, zda si dobře vykládám motání hlavy a zvláštnosti s očima,
lékaři by to zřejmě označili za nedostatek určitých vitamínů nebo stopových prvků.
A co moje sny těsně před usnutím, kdy mám tělo plné energie, uvolněné, příjemné pocity,
šumí (to není úplně to správné slovo) mi kolem hlavy a já se dostávám do jiné dimenze,
kde cítím místnost, ve které se nacházím, cítím se ležet na posteli vedle manžela,
ale já jsem už jinde a pak přicházejí zvláštní lidé, zvláštní věci a v poslední řadě mí andílci?
Odmalička mám pocit, že jsem se narodila s křídlama a jsem vždycky kousek nad zemí,
někdy mám i pocit, že ta křídla cítím, potřebuji ke svému dobrému pocitu a spokojenosti létat
a vidět věci lehounce z ptačí perspektivy, potřebuji volnost a vzduch kolem sebe, Vítr Šeptající Pravdu a je mi prima.
Jsem narozena ve vzdušném znamení Váhy, proto možná ten vítr a vzduch, harmonie, hudba.
Velice mě to táhne ke studiu lidského těla, bylinek, účinků léčebných metod na člověka např. aromaterapie, masáží.
Prosila bych proto o Tvůj názor na to, co jsem zde sepsala, asi to nemá hlavu ani patu, ale píšu svoje postřehy,
občas mi chybí slova, abych vyjádřila, co cítím, nové pocity a emoce někdy nejdou ani pojmenovat.
Co si o tom, prosím, myslíš, Krásná Wahlgrenis?
Jdu správnou cestou?
Pokud to nebude třeba, nemuselo by se to objevit na internetu,
jde jen o moje pocity, emoce, které jsou možná „dost ulítlé“ a nedají se asi označit za normální, reálné, možné, dobré,...
S pozdravem Vše dobré Tobě a všem dobrým srdcím
Lištička 17.8.2005
Odpověď: Milá Lištičko,
nezlob se, ale Tvůj mail jsem si nemohla nechat pro sebe.
(Tato forma je pro mě současně i ochranou. Nemohla bych v sobě držet všechny ty myšlenky, trápení, stezky a tužby...)
Je krásný, nádherně odhaluje Tvoji úžasnou duši...
Všechno je skutečně tak, jak to sama cítíš.
Vidíš, jak se Ti všechno najednou otvírá, poznáváš nový svět.
Je to moc dobře, mám z toho nesmírnou radost.
Jsi šťastná bytost, vnímáš dějí kolem sebe a dostáváš se i do jiných dimenzí.
Bude to tak pokračovat dál, pokud nějak nezklameš.
Dostala jsi obrovskou důvěru a i Tvůj další směr brzy poznáš.
Nebudeš pochybovat a půjdeš dál tou správnou cestou.
Tví ochránci Tě povedou, nemusíš mít strach.
Můžeš začít studovat knížky o bylinkách, o lidském těle, ty správné jistě dobře poznáš.
Samozřejmě jsem ráda, že máš z našeho setkání takový dobrý pocit.
Myslím, že i Eva pochopila všechno správně.
Já jsem měla nějakou dobu duší její kamarádky, na kterou se ptáš, u sebe.
Skutečně byla ze své smrti trochu zmatena, nevěděla, co se po ní chce a kam má jít.
Byla se mnou asi čtyři dny.
Ale pak jsem ji poslala, kam patří.
Odcházela velice šťastná, myslím.
Léčitelka někdy nemusí vědět...
To se obvykle stává ve chvílích, kdy člověk, který za ní přijde, je silnější než ona.
Z toho může být zmatená a začne odpovídat "hlavou" ne srdcem.
Proto z ní vycházely takové scestné informace o kávě a jídle.
Ona pro Tebe už není partnerem.
Víš totiž mnohem víc.
© Wahlgrenis
18.08.2005
Ahojíček Wahlgrenis,
nedá mi to, abych nezareagovala na dopis Lištičky, který Ti poslala.
Ten dopis obsahuje to, co jsem v poslední době hledala......pozitivum, pozitivum a ještě jednou pozitivum.
V poslední době jsem měla pocit, že jsem se ztratila a tak jsem se rozhodla,
spíš jsem cítila potřebu stáhnout se do ústraní a zůstat v takové jakoby své samotě, abych se našla.
Dnes po přečtení dopisu od Lištičky si myslím a hlavně cítím, že jsem našla to, co jsem ztratila...
Já nevím, jak to mám popsat a možná můj dopis zní zmateně, ale ty písmenka......
ukázaly mi cestu a strašně moc mě zahřály u srdíčka a probudily ve mně pozitivní myšlení,
které jsem pomalu díky přepracování ztrácela a neuvědomovala jsem si, co mi to vlastně chybí
a proč se cítím v poslední době tak unavená a proč se mi zdá, že můj duchovní svět se mi vzdaluje.
Už to vím.........zakalily se mi oči.
Ještě chviličku zůstanu sama se sebou, abych mohla své pozitivní myšlenky dát dohromady
a zase jako dřív je projevovat do svého okolí.
Děkuji Ti, Wahlgrenis, za to, žes ten krásný dopísek Lištičky zveřejnila
a Tobě, Lištičko, děkuju za to, že jsi mi pomohla najít to, co jsem hledala, aniž bych si uvědomovala, že jsem to ztratila.
Přeju Vám oběma a vlastně všem, kteří si moje psaníčko budou číst, hodně lásky a hodně pozitivního myšlení.
Přeju všem krásný a pohodový den.
Ještě jednou ze srdíčka děkuji
Zrzka 18.8.2005
PS: ještě na jeden pocit z dopisu jsem zapomněla......je v něm velká dávka pokory :o)
Zdravím Tě, Krásná Wahlgrenis,
opět jsi mi potvrdila, co já intuitivně tuším - moje cesta je správná, má smysl a účel a je řízena Vyšší mocí.
Jsem moc ráda, že jsem dostala důvěru jemnohmotného světa
a mohu žít zde na Zemi pohádkový život plný poznání s pocitem naplnění a lásky.
Ať jen toto naplnění u mě zvítězí a zůstane po zbytek života.
Děkuji za otevřené dveře přede mnou, za výzvu k další cestě, možnost učit se, myslet, pracovat na sobě a nacházet.
Zvláštní - najednou se otevřely moje oči, otevřelo se moje srdce a moje ruce nabízí pomoc těm,
které něco trápí a bolí, například prostřednictvím masáží a povzbuzení.
Cítím, že začíná docela vzrušující doba mého života.
Děkuji za to.
Krásná Wahl, Tobě ze srdce děkuji za milé pohlazení po duši,
s vděčností a úctou
Lištička 18.8.2005
Ahojky Wahl,
právě jsem dočetla příběh Lištičky a tají se mi dech.
Už při čtení jsem měla pocit, že někdo vypráví mé pocity a chvíli jsem měla zmatek, co se to děje.
Jako by někdo jiný žil se mnou, vnímal některé mé pocity, dokonce i to motání hlavy,
vyčerpání i to, že si kyvadlo dávalo na čas.
Když jsem si přečetla jméno ELION, okamžitě se mi vyjevil obraz z nedávné doby.
I já jsem se setkala se jménem Elion.
Je to možné?
Myslela jsem si, že je to můj průvodce, ale teď nevím.
V obraze se mi ukázala vysoká věž se zlatými dveřmi nebo spíš branou.
Byla krásně tepaná a věž byla z masivního dřeva.
Brána se otevřela a já stoupala po točitých schodech nahoru.
Vnímala jsem i schody, jak jsou staré, ale pevné a vnímala jsem také zvuky, vůně a dokonce barvy.
Čím blíže jsem byla vrcholu, tím rychleji jsem se pohybovala.
Nahoře ve věži byly další dveře.
Když jsem je otevřela, objevil se most přes hluboké údolí k nějaké vysoké hoře, jejíž vrcholky jsou v mlze.
Vešla jsem na most a z mlhy vystupovaly postavy kráčející ke mě.
Začala jsem je rozeznávat.
První, koho jsem viděla, byl Růžový anděl - žena.
Držela za ruku malého andílka - spíš tmavovlasou holčičku.
Dítě se rozběhlo ke mně a chytlo mě za ruku.
Měla jsem nádherný láskyplný pocit.
Zeptala jsem se ženy na jméno a řekla, že se jmenuje ELION a přišla, aby mi dávala Lásku.
Přiblížily se další postavy - andělé.
Druhý byl temně zelený a řekl, že je Příroda a nese mi léčivou sílu.
Další anděl byl modrý a nesl mi Víru a poslední byl bílý a říkal, že je Bílé Světlo.
Byly tam i další bytosti, ale jen jsem vnímala jejich přítomnost.
Všem jsem poděkovala a vracela se k věži a sestupovala dolů.
Šla se mnou i holčička, která se dole rozloučila a zmizela.
Když ti to píšu, buší mi srdce, jak je ten vjem silný.
Myslela jsem si, že jsou to moji průvodci,ale asi to byli poslové s dary.
Tak to vnímám dnes.
A ta holčička - je to moje dcerka(?) a ukazuje mi, jak mocná a nekonečná je láska.
Děkuji Tobě Wahl, že jsi příspěvek uveřejnila
a děkuji i Tobě Lištičko, že jsi své pocity napsala.
Wahl, proč mám tolik stejných pocitů jako Lištička?
Teď tady sedím, srdíčko mi buší a ruce mě pálí, jako když z nich tryská vodotrysk a všude kolem vnímám slovo LÁSKA.
Wahl, co se to děje?
Píšu okamžitě své pocity, jak mne právě napadají a to, co se kolem mne děje.
Jak když opět stojím na mostě,ale už nejsem sama, hora už není v mlze, ale září zlatým světlem.
Asi píšu zmateně, ale tak to cítím.
Mám Vás ráda a děkuju všem.
Jitřenka 18.8.2005
Krásná Wahlgrenis,
vůbec jsem si neuvědomila, že by můj dopis někdo mohl číst a dokonce na něj reagovat, a to tak mile a pozitivně jako Zrzka a Jitřenka.
Jsem z toho dojatá, ten dopis byl vlastně popis toho, co se se mnou v poslední době děje, co prožívám.
Že by to mohlo někoho oslovit, mi ani nepřišlo na mysl
a dokonce, že by mohl mít někdo stejné pocity a zážitky, to je fantastické.
Děkuji, Zrzečko a Jitřenko, za čas a potřebu sdělit Vaše pocity, které ve Vás popis mých zážitků vyvolal.
Jsem za to moc ráda.
Utvrdilo mě to v jedné myšlence, že nic se neděje jen tak,
cítím, že vesmírné zákony fungují, cítím Velkou Jednotu, Velkou Všeobjímající náruč kolem.
Při čtení příspěvku Jitřenky mi bušilo srdíčko stejně, jak ona popisuje, a připadala jsem si pod vysokým napětím.
Odpoledne po práci se mi přihodila zvláštní věc, která navazuje na události ze začátku týdne.
Šla jsem se projít.
U jezírka, kam ráda chodím, byli lidé, tak jsem šla dál
a procházela jsem lesem, kde to vlastně ani neznám, protože chodíme na jiné směry.
Po cestě jsem vstřebávala do sebe klídek a vůni lesa.
Pak jsem došla na posečenou louku, kterou ze tří stran olemovával les a z poslední pole, zkrátka takové příjemné zákoutí.
Sedla jsem si na kraj louky a dívala se na stromy a krajinu.
Pořád mě přitahoval pohled doleva a viděla jsem na konci mého zorného pole kousek stromu,
kolem kterého byla najednou zvláštní záře (snad aura) a pak z jeho větví jakoby se táhly paprsky nebo prstíky.
Zaujalo mě to, tak jsem šla doprostřed louky, abych lépe viděla, a najednou jsem věděla, že ten strom je přesně ten,
co jsem spatřila před spaním v pondělí, když mě navštívila moje duchovní průvodkyně Elion.
Byl to ten strom, který se mi před očima přibližoval a zaostřoval.
Přišla jsem k němu, byl nádherný, vysoký, košatý a letitý, přesně tak, jak jsem ho viděla o tři dny dříve.
Dotýkala jsem se jeho kmene a měla jsem takový pocit sdílení, jako bych já mu dávala energii a zároveň ji také brala.
Věděla jsem naprosto přesně, že je to dar od Elion – „můj strom z polospánku“.
Je to Buk Přátelství a byl mi darován pro spojení se samotnou Přírodou.
Když se nad tím teď zamýšlím, tak mi to připadalo úplně přirozené a přitom zvláštní tím, že do těch míst nechodívám.
Můj Buk si tam na mě prostě čekal a přivábil mě k sobě.
Co na to říci?
Beru to jako fakt, tak to prostě je.
Wahlgrenis, přeji Tobě a všem krásný pohodový den
Lištička 19.08.2005
