Co znamená ta nehoda na motorce?
Otázka: Milá Walgo,
snad není moc troufalé že píši právě Vám.
Dostala jsem na Vás kontakt od mé známé kamarádky Dity z Chebu, se kterou jsem se seznámila na kurzu dornovy metody v Plzni.
Psala jsem jí co mě potkalo a ona mi na Vás dala kontakt.
Tak jak bych začala...
Vím že náhody neexistují, že vše má nějakou souvislost ale někdy je pro mne složité se v tom všem vyznat
a proto bych Vám chtěla napsat svůj příběh...
Po sedmi letech jsem zcela neplánovaně opět potkala muže, který se mnou dříve jezdil autobusem do školy,
nikdy mě ničím nepřitahoval, byl to takový o dva roky mladší nevýrazný klučík.
Ten večer kdy jsem ho po sedmi letech spatřila, byl to úžasný pocit.
Vyrostl z něj Muž s velkým M!
Velice dobře jsme si spolu rozuměli.
Hovořili jsme o životě, vztazích, tančili, dlouze si dívali do očí.
Prostě sympatie myslím byly oboustranné.
Strávili jsme tedy spolu jeden moc příjemný večer.
Když mě ráno doprovázel k autu, rozloučil se polibkem se slovy: "Tak zatím."
Večer jsem mu napsala zprávu, na kterou mi s omluvou, že spal, odpověděl až druhý den.
Napsala jsem, že se nic neděje a že mu přeji příjemný den a ptala se, zda-li jde dnes jezdit na motorce,
že je velmi hezké počasí a že je to lákavé.
Ještě jsem mu pochválila jeho krásnou motorku a nabídla mu, jestli bude chtít,
že bych ho vzala někdy na projížďku na koně, ale že si myslím, že by marně na koni hledal brzdu a že do zatáček se koně neklopí...:o)
Jinak že v tom je ale také jistý adrenalin jako na motorce.
Poté jsem se rozloučila větou: "Tak třeba někdy jindy, když se ti nebude chtít a nebudeš zrovna spinkat."
Po odeslání této sms jsem v sobě měla zvláštní pocit a když jsem přemýšlela, jestli bych kdy někdy s ním šla na motorku,
se ve mě cosi strašně bránilo.
I když motorky miluji a se svým bývalým přítelem jsem toho najezdila hodně.
Vnitřně jsem cítila, že s Tadeášem bych se projet nešla.
V neděli navečer, když jsem s jedním mým kamarádem odcházela z večeře, požádala jsem ho, aby jel jinou cestou zpátky domů.
Myšlenky jsem měla na Tadeáše a byla ve mně jakási úzkost...
Když jsme sjížděli k osudné křižovatce, uviděla jsem nabouranou motorku a v tu chvíli mi bylo jasné, že motorka je Jeho.
Celá jsem se roztřásla a ještě ten večer jsem zjistila, do jaké nemocnice ho přepravili.
Druhý den jsem se za ním rozjela na oddělení ARO.
Pustili mě k němu.
Spadl mi kámen ze srdce.
Byl udržovaný v umělém spánku, měl otevřenou zlomeninu nohy, zlámané zápěstí
a rozdrcené 4, 5, 6 hrudní obratel a údajně s přerušením míchy.
Touha po tom být u něj byla obrovská, sama nevím, kde se ve mě vzala,a i ta potřeba být v danou dobu s ním.
Když jsem ho hladila, srdíčko se mu až neuvěřitelně zklidnilo.
Mluvila jsem na něj, neboť si myslím, že jeho duše určitě věděla, že tam s ním jsem.
Nyní je po 14 dnech v Motolské nemocnici v Praze a pomalu ho probírají na Spondilochirurgickém oddělení.
Jeho reakce jsou různé...
Ale neumím si vysvětlit, co se to se mnou děje a kde v sobě beru takovou sílu být s ním a také to mé rozhodnutí a odhodlání mu pomoci.
Vždyť jsme spolu byli pouhý večer a ani žádný sex v tom nehrál roli,
tedy on by možná hrál, ale řekla jsem, že vím o příjemnějších místech, než bylo zrovna toto.
Je to pro mě až neuvěřitelně záhadné, nechápu, proč mě život spojil s tímto mužem a proč se najednou stalo to, co se stalo...
Jsem zmatená a hledám odpověď.
Ještě jedna zvláštnost on je Vodnář a já Beran.
Linda Godmenová píše ve svých knihách, že tato znamení se nescházejí jen tak pro nic za nic,
prý to mnohdy bývá splácení dluhu z minulého života...
Chtěla bych Vás porosit když Vám vyjde trocha času, napište mi pár řádek.
S pozdravem a velkým díkem
Blatnička
Odpověď: Milá Blatničko,
nevím sice, co píše Linda Godmenová ve svých knihách, ale jisté je, že Ty sis tento podivný uzel prožít nyní musela.
Skutečně je to zátěž z minulosti, kterou se člověk ale běžně nedozví.
Žili jste už spolu jako partneři, jako muž a žena, ale Ty sis jeho lásky nevážila.
Vyhledávala jsi zábavu jinde s jinými muži.
Tento Tvůj partner byl z Tvého chování bezradný, nevěděl, co se děje, příliš Ti věřil.
Nakonec, když se jeho naděje zcela rozplynula, zmizel i jeho smysl žít.
Stal se apatický a uzavřel se do sebe.
Ale už tehdy bylo jasné, že se Vaše cesty mají spojit, ovšem trochu jinak.
Stačil jediný večer, aby sis uvědomila, že právě tomuto člověku patří Tvé srdce.
Dramatický úraz je vlastně "jenom" upozorněním na sebe.
Jeho duše potřebuje cítit Tvou lásku, nebylo v tu chvíli jiné řešení...
Je to možná hodně smutné, ale pro oba je to startovací čára do budoucnosti.
Neměla bys rozhodně v žádném případě tohoto člověka opouštět.
Předpokládám, že bude žít s Tebou.
A dlouho.
Pokud by to ale nevyšlo, je tu jasný plán do příštího života.
Nenaplněná láska volá, máte být spolu.
© Wahlgrenis
10.08.2005
