Kartářka mi prozradila, že zemře známý
Otázka: Milá Wahlgrenis,
každý den s dychtivostí hltám Tvoje stránky.
Psala jsem Ti už dvakrát a jen proto, že Tě nežádám o odpověď, si troufám napsat potřetí, ačkoliv se zdráhám.
Vyhecoval mě k tomu dnešní příspěvek Růži, v jehož odpovědi jsi mě zase přesvědčila o tom,
že život je pestrobarevný, nádherný a v mnoha ohledech neprozkoumaný.
Kdepak by mne napadlo, že duše se musí učit klepat na okno, či shazovat obrazy.
Myslela jsem, že tyto věci po opuštění fyzického těla přirozeně zvládne každá..
Když jsem byla malá, nemohla jsem pochopit, proč lidé řeší otázku Boha.
Proč dospělí na takovou pohádku věří a proč kvůli tomu navíc bojují.
Proč si neřeknou, že Bůh neexistuje a nejedná každý podle svého nejlepšího svědomí, pak nemusí chodit pro odpuštění.
Jedna moje babička se sice chodila modlit do kostela v situacích, kdy o něco šlo,
kdy chtěla někomu pomoci, ale dodnes myslím, že opravdu věřící nebyla.
Druhá babička věřící opravdu nebyla, to mi řekla sama.
Dědové a ani rodiče také ne, neměla jsem tedy důvod se Bohem zabývat
a považovala jsem to za jakousi zastaralost, která s "moderní" dobou nemá co společného.
Dnes se za to stydím, ale pohled dětskýma očima a potlačení této oblasti minulým režimem udělaly své.
Zlom nastal až v době, kdy mi bylo 25 let a můj otec zemřel na rakovinu.
Vyrůstala jsem v harmonické rodině, nikdy nikdo z nás ani prarodičů závažně nemocen nebyl
a já neustále řešila otázku, proč to musel být otec a proč ta nemoc vzala tak rychlý konec (vše se odehrálo během 3 týdnů).
Posléze jsem si prošla složitým obdobím hledáním sama sebe a snad se mi i podařilo něco pochopit.
Bohužel jsem v rodině a svém okolí jediná, kdo věří, že smrtí nic nekončí a nemohu si s nikým o tom popovídat.
Přestože manžel, tchán, maminka, bratr jsou velice hodní, empatičtí a vzdělaní lidé,
tvrdě jsem u nich narazila a moc mě to mrzí.
Nemám důkazy, které jsou pro ně podstatné.
Nemohu a ani nechci je o něčem přesvědčovat.
Proto jsem moc ráda za Tvé stránky, kde se hodně dozvím.
A teď k dotazům:
Mám bratra, který žije o téměř generaci starší ženou a jejím postiženým synem.
Bratr se k této ženě nastěhoval několik let po smrti mého otce.
Přestože bratrovu partnerku respektuji a svým způsobem ji mám ráda,
vždycky mi bylo líto, že bratr nebude už z v.u. důvodu mít děti, které nade vše miluje.
Nejdříve jsem si myslela, že bratrův odchod byl dán situací a částečně i výchovou,
ale dnes (po 10 letech jejich soužití) si myslím, že jsou si z minulých životů něco dlužni.
Je to možné?
Další můj dotaz se týká kartářky, u kterou jsem párkrát navštívila.
Můj záměr byl ten, abych se dozvěděla, jakým směrem se má ubírat má pracovní sféra.
Neustále tápu, kde či v jakém oboru bych měla napřít své síly tak,
abych byla co nejprospěšnější, abych své zaměstnání měla ráda a aby moje práce přinesla užitek jiným.
Když jsem u ní byla poprvé, naprosto mě přimrazila ke křeslu nejen svými naprosto přesnými popisy povah
a situací mých blízkých, ale také nástinem budoucnosti.
O své práci jsem se nedozvěděla téměř nic, zato jsem uslyšela informaci, která mě tlačí a tlačit bude už navždy,
protože se týká úmrtí velmi blízkého člověka a já se ptám - měla jsem se tu informaci dozvědět, popř. mohu to nějak zvrátit?
Děsila mě ta její přímost a tvrdost.
Wahlgrenis, uznáš-li odpověď budu ráda, pokud ne, nic se neděje,
budu se snažit najít odpověď pomocí Tvých stránek a impulsů, které mi přijdou a snad je pochopím.
Měj se krásně, buď zdravá a děkuji za všechno.
Formanka 9.8.2005
Odpověď: Milá Formanko,
všechny vztahy, které prožíváme a které nás nějakým způsobem ovlivňují, jsou pokračováním vývoje z minulých životů.
To už je ale známá věc.
Obvykle to jsou podobné vzorce, do kterých se dostáváme poté, co jsme je v minulosti nezvládli.
Nyní se od nás očekává jiná reakce, jiné chování.
Proto žije Tvůj bratr nyní v takovém podle Tebe až absurdním vztahu.
Zřejmě už mnohé pochopil, protože z něho neutekl.
Nezlob se, že nebudu zkoumat, co prožil Tvůj bratr v minulém životě...
Jeho duše ale ví své.
K druhému dotazu ohledně kartářky je to jednoduché.
Ty jsi za ní sice přišla s dotazem ohledně své profese, ale on dostala informace o Tvých blízkých.
Byly zřejmě pro ni v tu chvíli určující a zásadní.
Proto Ti je také sdělila.
Jestli ses ale dozvědět o úmrtí blízkého člověka, to je hodně sporné.
Na to by ses možná měla zeptat jí.
Každý, kdo komunikuje se světem mimo tento svět, by si měl uvědomit jistá rizika, která podstupuje.
Informace o úmrtí by se k druhým lidem dostat neměla.
Právě proto, že jsou to situace mimo tento svět, protože Ty bys neměla zkoumat, zda to lze nějak oddálit...
Smrt není v rukou lidí, stane se přesně tehdy, kdy se to stát má.
Něco jiného jsou odchody sebevrahů, ale to už jsem tady také mockrát zpracovávala.
Pokud Ti kartářka takovou informaci sdělila, předala na Tebe i složité břímě.
Dozvěděla ses tak něco, co neví nikdo jiný. A tím se těžko žije.
Podle mého názoru ona šlápla někam, kam neměla, Ty ses to neměla dozvědět.
Budeš se s tím muset nějak vyrovnat, ale rozhodně to nemáš jednoduché.
Přeji Ti hodně sil.
© Wahlgrenis
09.08.2005
Milá Wahlgrenis,
moc Ti děkuji za odpověď, vyjádřenou podporu a věř, že se budu snažit, co bude v mých silách....
Nejraději bych si Tě sobecky uzurpovala aspoň na týden pro sebe a ptala bych se až do omdlení..))),
ale ještě jeden dotaz si neodpustím, je-li to možné.
Nemám ještě v ničem moc jasno, jsem na pokraji cesty a proto se Ti možná bude můj dotaz zdát dětinský či naivní.
Četla jsem tuším ve vzorcích osudu, že je možné si změnit či upravit jméno tak, aby měl člověk život snesitelnější či ulehčenější.
Zdá se mi to trochu vypočítavé, myslela jsem, že každý si svou cestičku musí prošlapat tak, s čím na svět přišel......
Je možné nějaké pražské setkání, seminář nebo informaci, kde bych se o Tebou pořádané akci v Praze dozvěděla?
Měj se moc krásně a ještě jednou díky za všechno!!!
Formanka 10:8.2005
Změnu jména doporučuje paní Camila Karolinss ve své knize Jméno je váš osud - nyní se připravuje druhé, rozšířené vydání.
Na téma karmy jsem s ní mnohokrát mluvila.
Ona zastává názor, že žijeme teď, a proto je dobré si cestičku co nejlépe upravit.
Všechno, co bude potom, se bude řešit až potom.
V těchto věcech s ní nesouhlasím.
Je to prakticky násilné uhýbání osudu, kterému se člověk stejně vyhnout nemůže.
Pokud si upraví jméno a komplikace odezní, mohou se objevit v příštím životě mnohonásobně horší.
Ptáš se na možnost setkání.
Individuální schůzky jsou možné, ale času zatím nemám příliš.
Začínám se postupně přiklánět k názoru zřídit si nějakou vlastní poradnu, kde by za mnou mohl každý (po objednání) přijet.
Ale není to jednoduché rozhodování, záleží na mnoha okolnostech, hlavně také na zájmu z Vaší strany.
Nechci nic zařizovat násilně a komplikovaně, všechno bude, jak má být.
Jinak jsem k dispozici účastníkům všech akcí, jejich přehled najdeš zde.
Před zahájením, případně po skončení je možná individuální konzultace, případně je možné si domluvit setkání.
Myslím, že těch cest je docela dost.
W. 10.8.2005
Wahlgrenis,
díky za Tvůj čas, píšu naposledy, pak už dám pokoj.
Jsem ráda, že jsi mi moji domněnku se změnou jména ozřejmila.
Myslím si totiž to samé, co Ty.
Asi to z mé odpovědi vyznělo špatně, netlačím na žádné setkání a jsem ráda, že seznam akcí najdu zde.
Budeš-li zřizovat poradnu, budu šťastná, určitě Tě vyhledám, je to tak, jak píšeš, všechno bude, jak má být.
Toto jsem si v životě taky mnohokrát ověřila.
Měj se podle svých představ a přeji hodně zdaru ve všech oblastech!!!
Formanka 11.08.2005
