Zaťukání na okno ve 3. patře?
Otázka: Milá Wahlgrenis
zase se mi po nějakém čase vybavil z ničeho nic jeden problém, který se stále vrací.
Už je to dost dávno, co mi zemřela matka (doba a datum nejsou důležité)
a před předáním jejího bytu zpět městu jsem ještě odpoledne zašla vše zkontrolovat, zda je vše v pořádku.
Nabídku sestry, že půjde taky, jsem považovala za zbytečnou a řekla, že to zvládnu sama.
Bylo to v lednu a to je brzy tma.
Už při vstupu mi nebylo dobře, což je asi pochopitelné,
ale jak jsem byla už na chodbě v bytě a naposledy přejela vše očima a brala klíče do rukou,
v tom se v obývacím pokoji ozvalo zaťukání na okno.
Bylo zřetelné a já byla strnulá hrůzou, byt byl v 3. patře
a tudíž vyloučeno, že to mohl být někdo z ulice a všechny dveře zavřené.
Takže o průvanu nelze taky mluvit, nebyla jsem schopna otevřít ty dveře a jít dál, i když mě to moc táhlo.
V panice a hrůze jsem zavřela dveře a pelášila pryč.
Celá rodina jsme přesvědčeni, že se maminka přišla rozloučit a já mám výčitky,
že jsem zbaběle utekla a celou dobu se mi tato událost někdy z ničeho nic vybaví.
Nevím, jak to mohu napravit, snad jsem měla něco dokončit a nevím co s tím.
Děkuji za případnou odpověď a přeji hezký den.
Kukačka
Odpověď: Milá Kukačko,
ano, bylo to rozloučení.
Duše, které opouštějí tento svět, ještě chtějí svým blízkým dát něco milého vědět.
Jenže nevědí, jaký způsob zvolit, co ten živý od nich přijme.
Myslím, že i duše Tvé maminky se lekla reakce, kterou u Tebe způsobila.
Setkala jsem se s mnoha nejrůznějšími způsoby - dokonce se i taková duše dokáže zhmotnit,
ale tak, že ji vidí třeba jen jediná osoba v místnosti, kde je plno lidí.
Jsou to neuvěřitelné zvláštnosti, nejsou to zážitky ze sci-fi filmů, i když by to tak mohlo vypadat.
Možná to ani nebylo skutečné zaťukání na okno.
Praktická otázka se nabízí hned - čím by asi tak duše zaťukala, když není hmotná?
Spíš došlo k něčemu, co si neumíme logicky vysvětlit, ale to neznamená, že to není možné.
Ona u Tebe dokázala vyvolat sluchový vjem, který ale nebyl založen na skutečném zvuku.
V danou chvíli by bylo dobré na její signál odpovědět, resp. navázat s ní smysluplnou komunikaci.
Je pravděpodobné, že se na to i těšila, jenže k ničemu takovému nedošlo, protože jsi prostor opustila.
Jenomže to se není co divit, udělalo by to devadesát devět lidí ze sta...
Možná příště by ses už zachovala jinak.
© Wahlgrenis
19.04.2005
