Nemohla jsem se ani pohnout. Co to bylo?
Otázka: Vážená Wahlgrenis,
Dnes jsem objevila Vaše stránky a přiznám se, že jsem toho nepřečetla zatím mnoho,
ale přesto se mi zdá, že Vy jste tou pravou osobou, na kterou bych se měla obrátit.
Chtěla bych se Vám svěřit se zvláštním "zážitkem".
I když je to celé možná hloupost a nic to neznamená.
Tak tedy všechno začalo jedno nedělní ráno asi v půl sedmé.
V tuto dobu jsem se zrovna probudila.
Zaslechla jsem nějaké zvuky, asi zvenčí a tak jsem si myslela, že ostatní členové domácnosti jsou již vzhůru.
Chtěla jsem ještě zůstat v posteli, bylo na mě moc brzo.
Tak jsem si jen zapnula televizi, vzpomínám si, že dávali animované pohádky.
Upadla jsem do zvláštního polospánku, kdy jsem místy usínala a zdály si mi sny a hned nato jsem se zas probouzela.
A najednou cítím, vlastně necítím.
Jsem jako by paralizovaná.
Nemůžu hýbat rukama ani nohama.
Mám strach, že mě tak někdo najde, pokouším se křičet, ale nejde to, jen mám pocit, že otvírám ústa.
Dívám se na dveře, jestli někdo nejde.
Snažím se přitom kopat nohama.
Jednu chvíli se mi zdá, že se mi podařilo zdvihnout nohy, ale pak stále nic.
Mám strach, že někdo přijde a já se nebudu moci bránit.
Je mi jako bych byla zalitá do betonu.
Zdá se mi, že mám otevřené oči a zvedám hlavu, ale přitom se vůbec nemohu hýbat a jsem zcela bezmocná.
V útržcích se vracím do snu.
Je tam tma, jsem někde v přírodě, kolem stráně a louky, roste tam krátká tráva.
Mám pocit, že nejsem sama, že jsem tam ještě se skupinkou lidí.
Hledíme na nějakou starší ženu, která stojí na kopci u stromu.
Má velmi dlouhou štíhlou postavu.
Je celá od hlavy až k patě v černém.
Vidím ji zdálky a poté i zblízka.
Je bledá a upřeně hledí před sebe.
Dohadujeme se s ostatními a dospějeme k názoru, že je to duch nějaké ženy.
Pak přicházejí ještě jiné zmatené sny.
Zase se "vracím" do pokoje, nemohu se hýbat, ale vnímám puštěnou televizi.
Pak se pomalu uklidňuji a zdá se mi, že usínám.
Po neurčité chvíli se obracím na bok (byla jsem na zádech - pro mě neobvyklá poloha při spaní, možná o to větší bezmoc),
vrací se mi síla a mohu se pohybovat.
To vše se stalo před pár dny.
Byl to velmi silný zážitek, ještě teď jsem vylekaná.
Byl to sen, skutečnost, nebo něco mezi tím?
Byla bych Vám moc vděčná za Vaši analýzu, předem Vám moc děkuji a těším se na odpověď.
Romana
PS: Možná by Vám pomohlo, kdybych Vám o sobě napsala něco víc.
Tak tedy je mi 22 let, jsem svobodná a v poslední době zažívám velmi stresové období.
Odpověď: Milá Romano,
to, co popisuješ, se občas stává.
Nechci tím ale říci, že je to naprosto běžný stav.
Na podobné téma jsem se bavila před časem s jedním člověkem ze severních Čech.
Přesně tento stav zažívala jedna jeho příbuzná.
Jí se to ale stávalo opakovaně, přibližně dvakrát do měsíce.
Podařilo se jim společně zjistit, co se to děje.
Tento člověk - psychotronik - zjistil prostřednictvím speciální virgule přítomnost mimozemské energie.
Dokonce se dokázal s ní domluvit, proč je právě v této rodině, jaké má plány a co vlastně chce.
Zjistil tam napojení na duši té mladé ženy, která někdy v minulosti žila mimo naši planetu
a podle této energie bylo nutné se s ní na něčem domluvit.
Ta žena to pochopitelně vůbec nechápala, nevěděla, proč by ona měla být nějak důležitá pro mimozemšťany.
Nevěřila tomu.
Když jim dala najevo, že s nimi v tomto směru spolupracovat nebude, už se tam víckrát nic takového neobjevilo.
Jo, ona ještě u toho vnímala jakýsi mlžný stín v nohách její postele, jako by postava v kapuce bez obličeje.
Nedovolovala jí ani minimální pohyb.
Romano, u Tebe to vnímám podobně.
Vím, že takhle na dálku není jednoduché zvážit všechny okolnosti.
Navíc, když je člověk paralyzovaný, nemůže dělat prakticky nic.
Jen čeká, až to - jestli vůbec - pomine...
Doporučila bych Ti, pokud by se podobný stav ještě někdy opakoval, aby ses pokusila s touto energií domluvit.
To je jediná cesta, jak zjistíš, co to je, proč se s Tebou rozhodlo komunikovat a co po Tobě chce.
Práci s kyvadlem jistě zvládneš.
Neměj strach.
Skoro žádné bytosti z jemnohmotného světa nechtějí ublížit.
Spíš jim jde o to, aby na sebe upozornily. A to bude právě tento případ.
Něco se Ti má vyjevit.
Přichází důležitá informace, před kterou by ses neměla uzavírat.
Vnímej další signály, třeba to tentokrát může vypadat úplně jinak.
Rozhodně se ale nauč pracovat s kyvadlem, to se Ti může hodit vždycky.
Takže, Romano, tohle nebyl sen.
Byl to stav, kdys měla vzít na vědomí existenci jiného světa.
Nejsme tady sami.
Snaží se na sebe upozornit, ale používají jiné způsoby než ty, na které jsme zvyklí.
Proto Tě to tolik zaskočilo.
Ale prakticky se nic neděje...
© Wahlgrenis
02.02.2005
