Mám zánět na bérci levé nohy
Milá Wall,
myslíš, že se tě mohu na něco zeptat?
Byla jsem u tebe několikrát v Praze a pak jsi byla u nás doma, když se narodila má 2. vnučka Celinka.
Teď obě hlídám.
Víc jak rok mám zánět na bérci levé nohy.
Byl tam bércák, který se zahojil, ale dostala se tam nějaká infekce.
Teď se přidal bércák i na pravé noze.
Zkusila jsem vše možné..., modlitby, dietu, kinesi, homeo, kapky, bylinky a nic.
Dnes je to opravdu hrozné.
Noha mi hoří jako spálenina.
Nezlob se, že tě s tím otravuji.
Třeba bys mi dala tip na něco k meditaci.
Ani doktoři mi nepomohli.
Jsem už alergická na ATB i kortikoidy.
Zkusila jsem dokonce i plasmu, nemám už peníze a výsledky taky nic.
Zjistili tam plísně i baktérie, tak teď jsem si přidala protikvasinkovou dietu..
Děkuji ti za pochopení
Laire 29.11.2016
Milá Laire,
každá nemoc je výkřik duše, to Vám jistě nemusím nijak složitě vysvětlovat.
Ve Vašem případě vnímám znejistění v cestě, kterou se vydáváte.
Zmiňujete, že nejdříve byl problém s levou nohou... to je propojení na cestu, která se týká mužské části Vaší duše.
Ale přidala se i noha pravá.
Nějak mi to připadá, že hodně toho, co řešíte, je jenom na Vás.
Píšete, že hlídáte své dvě vnučky, jistě je to pro Vás náročné.
Ale sama za sebe tady máte jasné alibi, chtěla jste to, nejspíš jste to i před časem slíbila, tak teď nemůžete couvnout.
Starosti, které se Vás dotýkají, se snažíte zvládnout a snad se i sama přesvědčujete, že to prostě zvládnete, nic na tom přeci není.
Tento Váš "příběh" pokračuje, volíte jisté technické postupy, stereotypy, klasické kroky, jak by to asi mělo být.
Od Vašeho partnera ale v tomto směru žádnou oporu nevnímám.
Možná tady fyzicky není, možná je pocitově jinde, ale každopádně je kolem Vás podivné prázdno.
To si ale pro sebe překládáte jako - osud, karmu nebo i trest.
A to i tak žijete.
Nebráníte se, ale spíše každý den potřebujete přetrpět, když to tak má být.
Tady už ani nad Vámi nemohou být andělé.
Příliš si ubližujete.
Proto ty šípy, které od Vás podvědomě vycházejí, ale Vy si je zakazujete, se k Vám otáčejí zpět a proto trpíte.
Kdybychom se zeptaly, co máte udělat, pak se jako první ukazuje sladění s tím, co je dobré pro Vaši duši.
Měla byste být víc sama se sebou, neutíkat pryč a neřešit to, co se Vás netýká.
Současně s tím to vypadá, jako byste se měla v sobě znovu narodit.
Je tady obrovský přerod, který začíná tím, že se zpomalíte, až do úplného zastavení.
Teprve potom se rozhodnete pro další svou činnost, ale takovou, abyste si nepřipadala jako oběť.
© Wahlgrenis
29.11.2016
Děkuji za vaši rychlou odpověď, ale není mi zcela jasná...
Manžel mne podporuje, jak umí, pomáhá mi i s hlídáním, je z toho taky už smutný, jak se nic nelepší.
Máme finanční potíže, i díky mým pokusům se zbavit toho mého problému.
Mám pocit, jako bych nemohla v osudu dál.
Každý krok mne bolí, ale nejsem vnitřně smutná, ani zoufalá, spíš zmatená, že tomu nerozumím.
Myslíte, že bych měla přestat hlídat vnučky?
Já ve svém věku opravdu nevím, kudy dál.
Zabývám se horoskopy, to mě baví, snažím se duchovně změnit, znám své klady i zápory, ale ta ustavičná bolest je protivná.
Zastavit se zcela, to je obraz ne moc jasný, zkusím se zeptat sama sebe, co dál.
Měla jsem pocit, že mám něco někomu z minulosti odpustit, proto jsem šla na kinezi, ale zase nic..
Péči o vnučky vnímám jako přechodnou, není to na pořád.
Ta menší je roztomilá, jsou jí 4 roky, ráda pozoruji, jak se den ode dne mění.
Starší už je skoro v pubertě, je jí 10, s tou je to těžší.
Bohužel ale pořád jasně necítím, co by má duše v tuto chvíli opravdu chtěla, kromě uzdravení..
Zdraví
Laire 30.11.2016
Milá Wahlgrenis,
mohu vás poprosit o nějakou radu?
Mám kruté bolesti v obou nohou.
Držím dietu, modlím se, ale je mi více a více zle.
Nechci brát ATB ani nic na bolest, po chem. lécích je mi vždycky zle.
Nevíte, proč by mi mohl selhávat imunitní systém?
Prostě se nebráním, ale umřít si nepřeji.
Mám pocit, že tu mám ještě úkoly...
Jsem úplně na dně,
ten článek mi moc pomohl, to vědomí, že nikdy nejsem sama...
Nerozuměla jsem zcela vaší odpovědi, co jste mi napsala minule, jen, že mě to zastaví a čeká mě přerod, to chápu a cítím to ve své duši.
Ale teď nevím, co Bůh ode mne chce.
Možná neslyším, kvůli těm šíleným bolestem, pálí to a brní, je to divné, jsem jak host ve svém těle..
Nezlobte se, že vás s tím obtěžuji...
Děkuji a přeji vám krásnou zimu u vás na severu.
Taky jezdím na sever, do Lužických hor do malé vesničky, ale teď nevím, jak to tam asi vypadá...
Zdraví
Laire 16.01.2017
