WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Znenadání dostal otravu krve


Milá Wahlgrenis,
dnes jsem se taky dozvěděla smutnou zprávu, že manžel mé sestřenice leží na JIPce.
Znenadání dostal otravu krve.
Opravdu to vypadá, že z ničeho nic, i když z ničeho to určitě nebylo.
Během večera zfialověl a při odvozu do nemocnice už byl v bezvědomí.
Nyní máme počítat s nejhorším.
V nejlepším případě bude odkázaný na dilalýzu 2x týdně.
Mají 3 malé děti, hypotéku na dům a on byl jediný živitel rodiny.
Vím, že všechno má svůj smysl, ale tohle je drsné...
Nemůžeš se, prosím, podívat, vlastně ani nevím na co.
Snad - proč se to všechno děje a jestli je nějaká šance na vrácení k původnímu životu?
Děkuji moc.
Rudbekie 18.12.2012

Milá Rudbekie,
víš dobře, že nic v životě se neděje jen tak, náhody neexistují, všechno má nějaký důvod, který v daný okamžik ale nemusíme chápat.
I to je v pořádku.
Pokud bychom se podívaly na důvod, co se děje muži Tvé sestřenice, jako první se objevuje posun v prostoru.
Připadá mi, že už s příchodem na tento svět měla duše problém, snad se chtěla narodit jinde, v jiné zemi, na jiném kontinentě nebo snad na jiné planetě.
Ale narodila se tady, musela začít existovat právě tady, přestože to bylo hodně náročné.
Až časem se naladila na tento svět, na tento rozměr, ale pořád tady něco drhlo.
Nebylo to ono...
Lidé kolem něho jako by mluvili jinou řečí.
Vnitřně mohl mít pocit, že sem nepatří, ale připustil jakési vyšší plány a chtěl se tedy podřídit.
Už ale dávno bylo nějak dané, že nemá zažít pocit, kdy je starý, pocit stárnout, zestárnout...
Jeho partnerka má projít náročnou zkouškou, kdy se už na něho nebude moci spolehnout.
On tady byl jako nezlomný pilíř, jako jistota, s kterou se dá vždy počítat.
Moc těžké břímě.
Snad tato jeho partnerka brala všechno, co se ho týkalo, příliš samozřejmě, stereotypně, neuvědomovala si, že je tady sám za sebe, není stroj.
Najednou se tohle soukolí zastavilo, procesy se zkomplikovaly, už nic není jako dřív.
Do cesty se staví technické procesy, snad operace, nebo nějaké jiné náročné postupy.
Velká tíha je nyní na jeho partnerce, která se nesmí na toto osudové zastavení dívat jako na krizi svého života - i když to tak na první pohled vypadá...
Ona by měla z celého svého srdce dát najevo, jak moc svého muže miluje, jen pro to, že to je právě on, kvůli němu, ne kvůli nesplaceným částkám hypotéky nebo kvůli jiným finančním závazkům.
Ti dva by k sobě potřebovali znovu najít cestu, ale především přes srdce.
Nepřipadá mi, že by tento příběh měl skončit.
Muž, který je nyní v péči lékařů, se může dostat zpět do života, tím magnetem, který ho vrátí, může být jenom láska vnímaná od jeho nejbližších.
© Wahlgrenis 18.12.2012

Drahá Wahl,
mám známé, kterým takto usnuli rodiče, kteří se o všechno starali.
Usnuli, a už se nevzbudili.
A nic jim nebylo.
Děkuji.
Anastasia 20.12.2012

Milá Wahlgrenis,
ještě jednou děkuji za Tvou reakci na můj mejl.
Píšu pokračování příběhu...
Z otravy krve se nakonec vyklubal hantavirus .
19.12. byl dotyčný převezen na ARO a rodina byla lékaři upozorněna i na nejhorší variantu.
Nikdo nic nesliboval, všichni doufali v zázrak.
K selhání ledvin se přidalo i selhání plic.
Nemocný byl uveden do umělého spánku a zbývalo jen doufat, že se s tím prostě popere.
Zatím za něj pracovaly jen přístroje.
Na tomto místě je pro mě podstatné sklonit hlavu i před zázrakem medicíny, že lékaři jsou schopni udržet při životě i takovéto případy.
Bez nich by se totiž následné věci dít nemohly.
Vztah těchto manželů není momentálně ideální.
Nedokázala ho změnit ani nastalá zdravotní situace.
Ptala jsem se: co dál?
On, mladý člověk, 28 let, doma 3 děti, přece ještě nemá dokončeno, co začal..
I když vím, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné.
Ne, nelíbilo se mu to, co žil, jak to žil.. snad ani s kým žil.
A ve stavu, v jakém byl, tomu všemu dokázal uniknout, nechtělo se mu vracet do reality.
Všechno souhlasí i s Tvou odpovědí.
Přes to všechno se všichni, co ho znají, jako by spojili a posílali mu, každý podle své víry, možností a přesvědčení, každý sám za sebe, sílu, aby se vrátil zpět.
Vysílali prosbu, aby i přes to, že se mu nyní realita nelíbí, dokázal bojovat a dotáhl do konce co začal.
Budu mluvit jen za své nejbližší okolí.
Opravdu tím všichni žili, ale ne formou litování, ale formou víry, že bude všechno v pořádku.
Spojila jsem se s Ájou, protože její posílání energie je zázračné.
Nejdřív jsme chtěly posílat energii přes jeho manželku, ale tam to nevyšlo, přes maminku to zdravotně nešlo...
Tak jsme zkusily přese mě.
Já ho znám, náš vztah je dobrý a Ája je ta, která umí pomoct.
Žádala jsem o svolení.
Mluvila jsem s jeho duší, energii chtěl, to ano, ale vrátit se nechtěl.
I Ája cítila jeho přítomnost, pohlazení na srdeční čakře a nezávisle na mně mi potvrdila, že se mu prostě tento svět nelíbí.
Tam, kde je, je mu prostě daleko líp.
Vzhledem k tomu, že on sám energii chtěl a odezva tu byla, posílání energie od Áji, přese mě proběhlo.
Nejdřív jsem myslela, že jsem tam vlastně zbytečná, že snad to posílání ještě brzdím...
Ale pochopila jsem, že jsem v tom jako průvodce, který s ním mluví a vysvětluje a Ája posílá.
Bylo to jiné než moje první předávání energie .
Energie mi sice nejdřív vstoupila do dlaní a pokračovala do srdeční čakry, ale nezůstávala mi v těle, ale přes srdeční čakru proudila do prostoru..
Na místo tam, komu patřila.
Prožitky Áji byly krásné, ale nechám na ní, jestli je bude chtít zveřejnit.
Po ukončení předávání mi došla smska, že dotyčný se probudil.
Ne, nebylo to díky našemu posílání energie.
V době, kdy my jsme posílaly, byl už několik hodin probuzený.
Rozhodl se vrátit sám...
Energie Áji byla moc potřebná na rozjezd...
Zatím jen sám dýchá, ledviny má stále nefunkční a stále napojené na dialýze.
Není vyhráno, ale skončilo období jeho rezignace.
Chce se vrátit zpět, aby dokončil, co začal.
Nikdo za něj nemůže vyřešit vztahy, do jakých se dostal.
Ale je úžasné, že bojuje a chce to řešit.
Je úžasné, jak dokáže víra a prosba léčit.
A následně energie od Áji uzdravovat.
Ájo - děkuji.
Děkuji za všechno, děkuji za prožitky minulých dní, které ještě umocněny vánoční atmosférou, daly nejenom mně, ale i mnoha lidem v mém okolí malé zastavení v životě, že si mnohdy opravdu neuvědomujeme, co máme.
A zapomínáme za to všechno děkovat a žít s pokorou a láskou.
Děkujme za všechno...
Rudbekie 27.12.2012

Wahl,
po dopsání mejlu pro Tebe, mi došla smska,přeposlaná zpráva od doktorů z Ostravy.
Citace:
Dobrý den, z rychlosti zotavování vašeho manžela jsme přímo zděšeni. Dnes už s ním zkusíme chodit.
Zítra půjde z ARO na JIP a pokud všechno bude tak dobré i dál, během 14 dní bude převezen do nemocnice, v jeho místě bydliště.
Takže Ájo - díky...
Rudbekie 27.12.2012

Milá Wahl, Rudbekie,
co k tomu všemu napsat...
Nejsem hybatelem těchto procesů, jsem prostředníkem nebes.
Ona promlouvají přes moje srdce, ruce.
Ona vyslyšela moje slova...
Ona dala druhou šanci...
Je na duši, aby se rozhodla, jestli chce druhou šanci využít, jestli chce znovu "nastoupit" do již započatého procesu žití.
Všechno je o svobodné volbě jednotlivce.
Jakým směrem a jakým způsobem se dál bude ubírat jeho cesta, záleží na něm.
Děkuji za důvěru...
Ája 28.12.2012

Milá Wahlgrenis,
ještě jeden malý dodatek k tomuto článku.
Zážitky po probuzení z umělého spánku:
Byl jsem na nějakém oddělení, kde byla spousta starých lidí a bylo tam i pár mladých...
Ti staří stále předbíhali ty mladé...
Pořád byli odváděni ti staří někam pryč a já jsem chtěl taky...
Prosil jsem je, aby mě odvedli, protláčel jsem se k nim, ale musel jsem zůstat...

Pak jsem byl v nějaké kóji a slyšel jsem, jak někdo říká: "TADY NIKDO NEUMÍRÁ"

Rudbekie 31.12.2012


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.