WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Mamka před 7 týdny upadla na chodníku


Milá Wahlgrenis,
obracím se na Vás s prosbou.
Jedná se o moji maminku - respektive o její dlouhodobější dost neuspokojivý stav, kterému nerozumím.
Zkusím krátce popsat celou situaci, vím, že Váš čas je drahý.
Mamce je 60 let a před sedmi týdny upadla na chodníku
- tady mne napadá něco o tom "zastavit dokud je čas" nebo "být zastaven".
Mamka hodně špatně vidí - přehlédla nějaký hrbol, ošklivě si potloukla už tak problematické koleno,
ale především rameno, které od té doby bolí a bolí, bolesti jí vystřelují do celé paže.
Samozřejmě byla opakovaně u lékaře - ten nenašel "nic zvláštního", zlomené to podle rentgenu není, pouze zhmožděnina.
Trvá to ale již sedm týdnů a vůbec se to nelepší (především v noci je to hodně špatné, vůbec nemůže spát, je omezena hybnost).
I když v současné době nejsem energeticky příliš "v plusu", dávala jsem včera mamce reiki (mám II. stupeň),
cítila jsem celkovou silnou únavu a disharmonii - koleno a silné napětí v hlavě, slabost obou ramen,
ale "nic moc" mimořádného v postiženém ramenním kloubu (i když subjektivně očividně prožívá silné dlouhodobé bolesti).
Nerozumím tomu, mé dosavadní zkušenosti s reiki jsou takové, že obvykle cítím rozsah i "kvalitu" problému velmi přesně
(samozřejmě v závislosti na konkrétní situaci i vnímavosti a motivaci daného člověka ... obvykle mu reiki uleví, alespoň dočasně).
Je mi mamky moc líto, především se obávám dalšího vývoje situace - jejích chronických bolestí, únavy.
Wahlgrenis, pokud můžete, prosím o radu, či jen o Váš pohled na celkovou situaci.
Předem moc děkuji i za přečtení.
Přeji hodně zdraví a krásný večer.
Hanďa 08.03.2009

Milá Hanďo,
nic není v životě jen tak, náhody neexistují.
Pád Vaší maminky na chodníku byl součástí vyšších plánů.
Všechno souvisí se vším.
I to, že Vaše maminka hůře vidí.
Svět kolem ní není takový, jak by chtěla, jak by to mělo být, je tady něco jinak.
Vypadá to na nepříliš uspokojivý vztah k muži, možná k Vašemu otci, nevím.
Je tady velká nedůvěra k blízkému člověku, násilně překonávaná žárlivost a také nedůvěra k sobě.
Jakoby se dozvěděla informaci, kterou snad ani neměla vědět...
Hodně ji to zlomilo, i když se navenek snažila tvářit, jak je v pohodě.
Všechno se jí jakoby sesypalo na jednu hromádku, nezůstalo nic pevného, nic stabilního.
Ona pochopila.
Ale tvářila se, že život jde dál a o nic nejde.
Pokusila se schovat pod masku, ale tím si jen začala víc a víc ubližovat.
Nedokázala odpustit, sladit se zase s tím proudem, který ji měl unášet, bylo toho na ni moc.
Pokoušela se jen bojovat, ale byl to násilný proces.
Nedokázala poděkovat za krizi, zklamání a rány od života.
Cukala se, všechno dělala jinak, než se dělat mělo.
"Koledovala" si o lekci shůry už nějakou dobu, musela přijít.
Pokud ale bude schopna přijmout ji jako dar, posune se dál a bolest zmizí.
Nesmí ale tolik bojovat, měla by se vzdát toho kormidla, o kterém si myslí, že ho drží ve svých rukou...
© Wahlgrenis 08.03.2009

Milá Wahlgrenis,
psala jsem Vám svou žádost o radu, protože se jednalo o blízkého člověka, trochu (dost!) jsem zpanikařila
a napsala Vám o radu, měla jsem o mamku opravdu strach...za pár dní se ukázalo, že reiki opravdu pomohlo,
situace se lepší (sice pomalu, zvolna, ale ANO!),
mám velkou radost (snad došlo i k nějakému posunu "tam uvnitř", žeby alespoň ten pomyslný "milimetr"?).
Chybovala jsem v tom, že jsem měla víc věřit a důveřovat... ve všech směrech.
Situaci byla zvládnutelná v rámci mých možností
(i když jsem pouze pomoc nabízela, konečné rozhodnutí, vývoj událostí, řešení bylo v "jiných rukou").
Omlouvám se, že jsem Vás obtěžovala, příště si budu pamatovat, že nejdřív zkusím všechny dostupné možnosti
(tedy všechno, co je v mých silách), teprve v opravdu dlouhodobě krizové situaci se budu případně obracet o pomoc.
Wahlgrenis,
děkuji, věřím, že už teď bude dobře, ještě jednou se omlouvám, možná až teď mi jasně dochází, že jsou potřebnější.
Mějte se moc hezky a těším se někdy, že Vás poznám osobně... až přijde ten správný čas.
Hodně sil a energie i hodně zdraví přeje
Hanďa

P.S.
Wahlgrenis,
teď dorazila Vaše odpověď, kterou jsem ani nečekala - děkuji moc!!!!
Nějak ke mně totiž přišla už o trochu dřív a zcela jinou cestou, jako bych věděla - tušila, co napíšete už mnohem dřív...
Máte pravdu, nějak jsem už nějakou (dost dlouhou!) dobou tušila, jak se situace vyvíjí, se vším souhlasím do puntíku -
jen tu žárlivost a nedůvěru, zklamání bych ještě zevšeobecnila ... je to ....řekla bych ....mnohem, širší záběr...
Mám dojem, že se mamka hodně trápí právě tou "křečí", tou...jak ona věří ...
"správnou" (jak já pozoruji spíš "zoufalou") snahou bojovat se životem.
Ještě navíc tam vnímám i přes všechno její jednání až ochromující strach, jako by bojovala
a pesimisticky ten boj vzdávala ve stejném okamžiku...najednou...
zklamání, ztráta smyslu a "nedobrý pocit" ze všeho a ze všech (tedy především ze sebe) je pak logický...
Wahl, mockrát jsem se snažila s ní o tom mluvit, ukázat jí jiný, mnohem radostnější úhel pohledu na stejné skutečnosti,
povzbuzovat ji, motivovat (stejně tak i moje sestra... taky i taťka)...bez valného úspěchu... je to taková škoda...
Jakákoli jednorázová pomoc nestačí... vím, že tohle musí sama...
Je to ale moje mamka, mám ji moc ráda a je těžké se "jen" dívat jak se v tom všem "plácá"
a "plave" snad navzdory všem a všemu "proti proudu" a způsobuje tak "bolest" ostatním, ale především sama sobě...
možná taky proto, že to zatím jinak neumí?
Moc jí držím palce a věřím, že jednou pochopí, uleví se jí a bude šťastná...
Moc, strašně moc !!! bych jí to přála...je to dobrý člověk...
Wahl, děkuji Vám...
Hanďa 16.03.2009


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.