WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Proč mě bolí uši, hlava a čelisti?


Otázka:
Dobrý den Wahlgrenis,
(náhodou) jsem se ocitla na tvých stánkách a tak Tě zkusím poprosit o názor,
případně i o radu, pokud se Ti bude chtít a budeš mít čas reagovat.
Více než 2 roky mám trvalé bolesti uší, čelistí a hlavy.
Co se klasické medicíny týká absolvovala jsem vše, než mi došlo, že tady pomoc nenajdu.
Částečnou pomoc jsem našla u dvou dam "čarodějnic", které dokáží vidět jemnohmotná těla, stará zranění a plazmatická těla mrtvých.
Třikrát do týdne mi v podstatě znovu vmodelovávají části rozbité hlavy a snaží se rušit kletby
a odesílat všechny mrtvé, kteří tam se mnou vždycky přijdou.
Já sama jsem pouze schopna rozlišit, jestli se jedná o moji vlastní vzpomínku nebo jestli mi zase někdo "ukazuje", jak strašný to bylo.
(Bydlím v místě středověkého popraviště a dost lidí tam skončilo na můj rozkaz.)
Na svoji rozmlácenou hlavu se můžu podívat v knížkách, ale sama nevidím nic - žádný děj.
Zajímalo by mě, proč se takto děje a jestli je vůbec možné to nějak zastavit.
Se všemi okolnostmi dohromady je to totiž docela dobrá poprava.
Popsala jsem Ti vše opravdu ve zkratce, takže pokud budeš chtít vědět nějaké detaily, ráda ti je doplním.
Díky.
Hermiona 31.10.2005

Odpověď:
Milá Hermiono,
nedivím se Tvým zdravotním potížím, když máš za sebou takovou minulost.
Je sice dobré, že se snažíš spolupracovat se zmíněnými čarodějnicemi, které odhánějí duše mrtvých.
Ale podle mého názoru bys měla svůj úděl přijmout a pokusit se s nimi domluvit sama.
Odprosit je, omluvit se jim, udělat, co by chtěly.
Jinak budeš trpět ještě mnohem víc.
Rozhodovat o životě nebo smrti je velice těžké.
Tys to zřejmě měla jako životní náplň, neřešila jsi karmu ani nějaké budoucí následky.
Není možné před žádným skutkem utéct, odplata přijde v každém případě.
Čas v tomto případě nehraje vůbec žádnou roli.
V plástvích se mi objevuje i Tvoje nemoc, zdravotní problémy, s kterými se těžko žije.
Ovšem je možné všechno zvládnout, pokud do svého srdce pustíš lásku
a všechno minulé přijmeš jako schod k dnešku.
Nesmíš se bránit tomu vývoji, něco bylo, něco je a něco bude...
Byla jsi tenkrát mužem, hodně starým mužem, který neřešil otázky globálního charakteru.
Nezkoumal, proč je na světě, kam směřuje a nic podobného.
Choval se zcela nelidsky, posílal druhé na smrt.
Nyní jsi v jistém bodě zastavení, kdy Ti docházejí všechny souvislosti, víš, že bys to chtěla jinak.
Ale zatím nejsi schopna udělat ten první správný krok.
Tvé čarodějnice Ti pomohou pouze dočasně.
Potřebuješ s jemnohmotným světem navázat užší komunikaci, abys byla schopna všechnu tu lásku dávat dál.
Ano, potřebuješ sundat růžové brýle, které nosíš mnoho mnoho let.
Také potřebuješ vymazat nenávist a stereotypy, v kterých žiješ.
Měla bys vlastně začít žít nově, jinak.
Tvoje zdravotní problémy souvisí se způsobem smrti těch chudáků.
Hlava je jasná, uši představují Tvoji zábranu před okolním světem.
Nechceš slyšet pravdu, zavíráš se do sebe a izoluješ se jakýmisi klapkami na uších.
Čelisti souvisejí se způsobem popravy.
Pokud se jednalo o klasickou šibenici, tak právě tam odsouzený visel na provaze právě kolem krku.
A když si dáš ruku na krk do míst, kde asi byl provaz, který se tíhou těla posunul, dojdeš k čelistem.
Proto ta bolest, kterou nyní musíš prožívat.
Potřebuješ se vyrovnat s minulostí, to je pro Tebe první a nejdůležitější úkol.
© Wahlgrenis 31.10.2005

Milá Vahlgrenis,
děkuji Ti za tvou odpověď i tvůj názor ačkoliv musím přiznat, se se mě trošku dotkly.
(upřesňuji - ne mě, ale mojí ješitnosti )
Jak určitě i ty víš,vždycky je všechno trochu jinak, než si myslíme.
Odmalička mám ten problém, že věci vidím úplně jinak, než ostatní
a neřekla bych, že u toho používám růžové brýle, spíš naopak.
Ten starý muž, kterého pravděpodobně myslíš, byl král Zikmund Lucemburský,
který založil celou podunajskou monarchii a celý život řešil problém globální Evropy.
Ti, které bych měla odprosit a omluvit se jim jsou (chudáci zloději a vrazi) Jan Roháč z Dubé
+ jeho parta husitských bratří, Jana Husa nevyjímaje.
Ti už jsou ale pryč a s nimi i 40 000 duší tehdejší Prahy.
Marie Antoaneta když řekla TAK AŤ JEDÍ KOLÁČE tím nemyslela, ať jedí koláče, protože není na chleba,
ale myslela tím - tak ať si zkusí vládnout, ať si to jen každý zkusí.
Opravdu to není jednoduché, když se na šachovnici narodíš králem.
Nebyla jsem jenom Zikmundem.a za mých vlád až na tuto dobu v zemích českých nebylo nejhůř.
Krev tady tekla vždy až po mé vraždě.
Nechci Ti však dávat lekce z historie - jen jsem nevydržela.
Komunikaci s jemnohmotným světem jsem zkoušela mockrát ale bezvýsledně.
Nenašla jsem zatím způsob.
A nenašla jsem zatím ani způsob obrany.
Do včerejška my tento svět rozbíjel jen hlavu,vymlacoval zuby, občas jsem hořela.
Včera jsem se poprvé začala opravdu dusit.
To, že pánem situace s duchy nebo jinými těly je vždy člověk, jak jsi někde Wahlgrenis napsala, je omyl.
že člověk zub za zub dá je mi vcelku jasné a nějakou výraznou lítost nad sebou taky necítím.
To, co by mě opravdu zajímalo, je, jak z této hry vypadnout.
Jak vrátit tento "dar" s názvem existence ??
Ještě jednou díky a přeji Ti pěkný večer.
Hermiona 03.11.2005


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.