Umírám... andělé mí jdou mi naproti, cítím lásku, lásku ohromnou, kterou doposud nepoznal jsem...
Wahlinko,
tahle skladba , to je síla, slzy, slzy, zastavit se nadají...
Vidím se, vidím sám sebe...
Sedím u piána.
Piáno je staré, rozladěné, avšak ono je mi vším, je mým životem, je mojí láskou, láskou jedinou.
Hraji skladbu, kterou srdce mé složilo... hraji, protože hudba je mi vším, je mým životem, je mojí láskou...
Jsem slepý.
Nepoznal jsem nikdy, jaké to je vidět světlo denní...
Noci beze snění a rozmlouvání s Bohem, to tak často u mě se dělo...
Tenkrát, tenkrát, kdy nepoznal jsem, jaké to je nebýt pohlazen, kdy zcela sám jsem žil, kdy v dětství tolik ran dostával jsem, kdy má duše tolik trpěla, tolik jsem strádal...
Tolik ran, tolik bolesti, o můj Bože proč? ptával jsem se tolikrát..
Bili mě, protože nechápali, že jsem jiný.
Čím víc jsem se jim to snažil vysvětlit, čím více jsem se snažil se otevřít, tím víc ran jsem dostával...
Kolikrát jsem byl potřísněn krví, kolikrát jsem cítil na sobě krev svojí...
Kolik jizev zdobilo tělo mé, jizvy mé, které nikdo nepohladil...
Kolikrát jsem prosil v duchu o pohlazení?
Kolikrát jsem prosil o něžné pohlazení, které tenkrát nikdy nedostavilo se...
Vždyť stačilo by tak málo, pohlazení rukou něžnou, jenom pár doteků, pár prstů...
Co jsem komu udělal, Bože co?
Proč mě tolik trestáš, v duchu jsem tenkrát tolikrát vyslovoval...
Kolikrát jsem v koutě schoulen byl, kolikrát zima mi byla, kolikrát jako zvíře cítil jsem se...
Alespoň že ten zázračný nástroj ke mně tenkrát dostal se, že nepotřebooval jsem zrak svůj k tomu, abych hrát mohl, že alespoň lásku k tomu nástroji pocítit mohl jsem, že ty líbezné tóny slyšet jsem mohl...
Óó, děkoval jsem za to tenkrát převelice, děkoval jsem za tento dar...
Umírám, umírám zcela sám, jsem zcela sám,...
Cítím úlevu, andělé mí jdou mi naproti, cítím lásku, lásku ohromnou, kterou doposud nepoznal jsem...
Co to je? ptám se jich...
Pročpak mě objímáte, proč?
Vždyť jsem jiný, jak to?
Jak je to možné? ptám se jich v duchu...
Jsme andělé tví, milujeme Tě, protože jsi náš, vždycky jsem Tě milovali, jen jsme nemohli u Tebe být, protože jsi musel být sám.
Prošel sis tím, čím sis projít měl.
Teď už víš, jaké to je cítit tu lásku pravou, tu lásku jedinou, teď už víš.
Šířit ji můžeš dál, šiř ji dál prosím...
Miluje Tě...
Tví Andělé...
... 18.11.2012
Wahli, skláňam sa...
Mia 18.11.2012
Wahl,
slova chybaju...
Rozpominani Duse... sme v pohybe, v plynuti smerom k Laske...
MOMIX - Botanica V radosti
Makulienka 19.11.2012
Drahá Wahlgrenis.
umírám... u toho textu mi šel mráz a slzy...
Něco mi to moc připomnělo... náš rozhovor v pátek?
Taky... umírání...
Děkuji.
Anastasia 19.11.2012
