Jsme úplně stejní jako ta moucha
Milá Wahlgrenis,
tuhle jsem pozorovala mouchu.
Úporně se snažila vyletět, ale pořád nalítávala do zrcadla, jednou nahoře, jednou dole.
Byla úplně šílená.
Ale víš, co je na tom podstatné?
Hned pět centimetrů vedle toho zrcadla bylo otevřené okno, dokořán...
Stačilo malilinko změnit směr a mohla být venku....
Při pohledu na ni mi došlo, že my, lidi, jsme úplně, ale úplně stejní jako ta moucha.
Sveřepě se držíme své představy.
Narážíme, ubližujeme si, a přitom kousíček vedle je řešení, pohodlné, bezbolestné a ideální.
Stačilo by se na chviličku zastavit a rozhlédnout...
Orianna 01.08.2012
© Wahlgrenis
01.08.2012
