Monolog mobilový
Měla jsem domluvenou schůzku na konci Prahy.
Skoro hodina tramvají.
Nechodím pozdě, to se o mně ví.
Dohledala jsem si nejlepší spoj a s dostatečnou časovou rezervou se vydávám ven.
Doma nemám hodiny.
A nechci mít hodiny.
Nebaví mě sledovat čas, který se každou vteřinu mění.
Každou vteřinu je to jinak.
Stačí mi pro orientaci čas na počítači.
A ve chvíli, kdy vypnu počítač, stačí mi čas na mobilu.
Ano, vypnula jsem počítač, abych zjistila, jestli tramvaj stihnu.
Stihnu.
Pak jsem najednou venku, uklízím klíče na své místo a zjišťuji, že s sebou nemám mobil.
První setina vteřiny byla alarmující!
Ozval se mozek:
Musíš se vrátit!!! Co kdyby se něco stalo?
Co kdyby někdo něco potřeboval?
Co kdyby... kdyby... kdyby...
Ale hned v další vteřině zvítězilo srdce.
Ne, mobil nebude... Užiješ si tuto chvíli jinak.
Vyjela jsem tedy na svou více než dvouhodinovou pouť Prahou.
Dostala jsem šanci vrátit se do doby, kdy mobily nebyly.
Přestala jsem řešit, jestli mi zrovna v této chvíli někdo zavolá nebo napíše.
Všechno počká.
Odpojila jsem se od sítě sítí a byla chvíli sama sebou.
Užila jsem si úžasný pohled na Prahu mezi Malostranskou a Chotkovými sady.
Hlavou se mi honily vzpomínky na doby, kdy mobily nebyly tak obvyklé.
Dokonce se mi živě vybavila chvíle, kdy jsem sledovala, kolik lidí s mobilem u uchu potkám...
Teď už je to taková samozřejmost, že se nad tím nikdo nepozastavuje.
Bylo mi krásně...
Jako by se duše zbavila ocelových obručí.
Mohla jsem být konečně sama sebou - bez propojení na druhé, bez očekávání, bez slibů, bez výzev... to všechno počká...
Pokud jste se mi v této době nemohli dovolat, nereagovala jsem na zprávu, prosím, nedivte se.
Moje duše měla pro tu chvíli se mnou jiný plán.
Krásný plán...
...
Pět zmeškaných hovorů, tři zprávy.
© Wahlgrenis
31.05.2012
Wahl,
monolog mobilový je úžasný.
Znám ten pocit, také si jej užívám.
Děkuji za připomenutí a přeji tobě, sobě i všem, ať zažívají ten svobodný pocit, krásný plán, stále častěji...
Děkuji,
Sylva 01.06.2012
Milá Wahl...
děkuju za krásný příspěvek..
je to všechno o našem rozhodnutí.
Hanďa 01.06.2012
