21. dubna 2012, opět je to sobota... vím, ano, je to moje oslava...
Draha moja Wahlinka,
neda mi to, pisem Ti...
Bo na
datumek hladim...
A hned sa na Teba ladim...
Tak a opat je to sobota, vsimla som si...
Hmm... uvidis, ake bude tentokrat pocasi...
Viem, je to Tvoja oslava...
Ale dovol, aby som i ja nieco za seba pridala...
Dakovna... pre Teba... Srdce moje pise Ti zopar pismenok z lasky,
lebo ked citam vzdy tvoje odpovede, riadky -
tak Ti chce stale a znova dakovat,
bo Ty vies tak krasne zdelovat...
Dokazes najst tie spravne slova,
neodsudis, neublizis,
v tone lasky podas...
Rozdavas a siris lasku, nadej vokol seba,
aach.. ako mame radi Teba...
Pozehnana je Tvoja praca,
i ked nie vzdy lahke je to, predsa...
Svetlom bud preziarena cesta Tvoja,
k tomu pomahat, i my svetlusky, radi budeme, mila moja...
Objimam Ta mooc, srdcu mojmu mila...
myslim na Teba, kraasna vila...
Severka 21.04.2012
Milá Severko,
já děkuju, vlastně jsem od té chvíle - 21. dubna 2001 v cca 15:30 - nepřestala děkovat.
Za všechno... za trpělivost, kterou se mnou do té doby "měli", že počkali, až jsem nazrála.
Tehdy se odehrál největších z mých životních třesků.
Okamžik, který se nezopakuje, který vlastně stále ještě trvá, nepřestává a ani nijak neslábne.
Přiznávám, že nebylo snadné naučit se s "tím" žít, přijmout "to", sladit s životem, který jsem do té doby žila.
Děkuju nejen za tóny Jiřího Březíka, ale děkuji za všechno, co se mi v životě děje, za pochopení souvislostí, za otevření jiných světů...
Na to snad ani slova nestačí.
© Wahlgrenis
21.04.2012
Wahl,
ty máš dnes oslavu... gratuluju...
Rudbekie 21.04.2012
