Proč nechci navštěvovat cirkusy, ani zoologické zahrady
Wahlinka,
mozno aj pre toto stihaju Japonsko katastrofy...
Je sneskutocne, k akej krutosti su ludia schopni dojst, len aby sa najedli "luxusneho" masa a zarobili peniaze.
Akurat som dnes hovorila s dcerkou, preco nechcem navstevovat cirkusy, zoologicke zahrady.
Na prelome rokov som videla jeden nadherny dokument o stahovavych vtakoch.
O tych krasnych tvoroch, ktore preletia pol zemegule, nasledujuc svoje volanie.
A tam dole, zbabelo ukryti v tieni vysokej travy, pripraveni so psami, cihaju ONI..
pani polovnici, ktori tuzia po trofeji.
Zazneli vystrely... a ticho... slzy...
Odvtedy nemozem a NECHCEM jest maso...
Pamatam si, ako pri rozlucke s Ostravou odlietali dive husi do teplych krajin..
Malo to asi pokracovanie..
Jednoducho mi to srdce nedovoli.
Ten odkaz bol
o vyvrazdovani a chytani delfinov v Japonsku .
Prislo to tak naliehavo..
Makulienka 27.03.2012
Milá Makulienko,
rozumím tomu.
Mám to podobně, vlastně ne... mám to stejně.
S cirkusem jsem měla problémy už jako malá, kdy jsem tady nikdy nevydržela do konce.
Když jsem měla děti malé, školka nebo škola mívala zvýhodněné vstupenky do cirkusu, pokud s dítětem šel někdo z rodičů.
Nikdy jsem takto jako doprovod nešla.
Cirkusy jsou pro mě jiný svět.
Vím, že se najde spousta lidí, kteří se mě budou snažit přesvědčit, jak dril všechny ty koně, medvědy, psy, tygry a jiná zvířata baví...
Nevěřím tomu.
Kdybych si představila, že jsem součástí cirkusu jako jedno zvíře, je mi jasné, jak ráda bych byla někde na svobodě... venku... v prérii... v pralese...
Jinde.
Stejně tak zoologické zahrady vnímám jako omezení pro zvířata, i když samozřejmě vím, že jednou z funkcí zoo je i efekt dokumentační, udržovací a rozmnožovací.
Ano, jistě, ale opět bych byla pro přírodní cestu.
Mám pocit, že člověk se pořád tváří, že on je tady na této planetě nejvýš, je nejchytřejší ze všech druhů, že on přeci ví...
Neví nic.
Není žádný vrchol.
Všichni si jsme rovni...
Lidé z celé planety, všechna zvířata, rostliny, ale i věci.
Poslední dobou vnímám, jak se mění můj postoj k řezaným rostlinám.
Už všichni v mém okolí vědí, že řezanou květinou si mě nezískají.
Sice se květina v celofánu tváří exkluzivně, ale to je tak asi všechno.
Je mrtvá, už nežije... jen dodýchává poslední z posledních výdechů...
O kolik krásnější jsou rozkvetlé louky, kam přilétají včelky a čmeláci?
Každý může mít jiný názor.
Ten můj nikomu nevnucuji.
Jen naprosto přesně vnímám, jak těm zvířatům nebo rostlinám je...
© Wahlgrenis
28.03.2012
Dakujem, Wahlinka, za odpoved.
Je to citliva tema.
Vidis, my ludia delime prirodu na zivu a nezivu.. a pritom je ZIVE VSETKO.
I kamen mluvi (ako vravi J. Dusek).
A tie "neme stvorenia" su mozno zivsie ako ludia.
K filmu o stahovavych vtakoch: … nie, tam netiekla krv.
Boli dive husi... dokonale stvorenia, krasne, oddane a nasledujuce neviditelnu cestu napriec kontinentami, oceanmi...
a bol tam vystrel..
a postupne padali a padali zo svojej V-formacie z neba ako ked niekto striela ruze na strelnici na pouti.
Ziadny vykrik, ziadna krv.
Len zmeneny smer nadol a zlomene kridla… aj teraz citim ten vystrel..
ach..
Dnes som bola v zahradnictve.
Kupovala som lucne margarety...
Chcela by som si svoju minizahradku premenit na malu lucku..
Divala som sa na tie nadherne rozkvitnute kvety, na tie ruky, ktore sa v nich prehrnaju a potom si ich zaplatia, odnesu domov...
Boli ako nevesty.
Vyparadene v najkrajsich satach, pripravene na sobas, pripravene darovat to najcennejsie.
Svoj zeleny zivot...
Ktora z nich bude mat stastie na laskavu opateru a kolke zalostne zahynu?
Ja viem, asi nie celkom bezne myslienky stojac nad kvetinacmi v obchode.
Pre mna su vsak zazrak.
A vzdy v priamom prenose..
Makulienka 28.03.2012
Milá Wahlgrenis,
jak jen Vám napsat to všechno, co se teď kolem mě děje.
Pokusím se.
Včera jsem si otevřela další z Poselství Pyramid.
Dívám se, že je to třetí poselství.
První přišlo dne 17.2.2012.
Druhé přišlo 16.3.2012 a včera jsem si otevřela třetí 27.3.2012.
Pak jsem Vám přeposílala odkaz na filmy, ale poslala ženě (mám ji pod jménem Velryba, bylo to velmi krásné setkání a hra ona Velryba, já Delfín).
Zkoušela poslat, ale byly tam kódy.
Den plynul.
Navečer jsem nahlédla na Vaše stránky a odkaz z příspěvku Makulienky o vyvražďování a chytání delfínů v Japonsku.
Tento dokument jsem shlédla asi tak před třemi lety.
A tak tentokrát jsem plakala dvakrát.
Téma návštěvování zoo jsem si také uspořádávala s tím, že si chodíme za peníze dívat na zvířátka v klecích, bez svobody.
Nejvíce mě rozrušila skutečnost, když v zoo na místech ještě nainstalovali krmiče a dávkovače, že můžeme přispět a krmit...
Pro zábavu?
Do lesů či na louky říkáme, že je nebezpečno, ohrožují nás - včely, mouchy, komáři, klíšťata a kdoví, co ještě.
Tak je dáváme do klecí, aniž bychom vnímali, že tam dáváme sami sebe.
A cirkus?
Když jsem se zamyslela nad cirkusem a mou poslední návštěvou, vnímala jsem radost a svobodu, pohyb - představení cvičily děti - kluci do 10 let a hbitě se pohybovali, a já viděla, jak mohou být šťastní.
A kde jsou dnešní děti?
U počítačů, sedí, čekají na placené kroužky, hodinu, a pak nic, bez pohybu.
Také se ke mně dostala malá knížečka vloni na Vánoce z prostředí cirkusu - v Rusku, na konci 19. století.
Vladimír Durov: Co dovedou cvičení ptáci.
Je to zároveň autor knihy a cvičitel zvířat v cirkusu.
Jenže on je cvičí s láskou a naučil ho to život sám.
Měl svou husu Sokrata, a v dobách nejtěžších v zimě a nedostatku obživy mu ji jeho kolegové upekli, bez jeho vědomí, jeho přítele...
Poselství cirkusu mi přijde velmi prosté: svoboda, radost, spojení s přírodou.
A tak jsem já navštívila svůj cirkus!
Dnes Vám tedy píšu, jak nejlépe pochopit sdělované - především k Pyramidám.
Prosím, a než začnu jdu na stránečky a otevírám Blesklo mi hlavou zrcadlení: I CAN, píše Blanka s Lenkou, uvědomuji si, že jsem si příspěvek četla, že tak jsem se měla jmenovat Lenka, ale toto jméno nenosím, Blanka se mi vždy líbila a chtěla dát své první dceři...
Pak je tam zmínka o čísle 13 - to je moje mayské číslo, a na konci jsou Slunečnice, jež chci osázet záhon pod okny Paneláku.
Když jsem se dodívala s dcerkou na pasáž filmu, ještě ona pustí krásnou arabskou hudbu.
Staré beduínské písně - Umm Kulthum.
Dnes ráno si skládám vše, nejen to co cítím, vnímám a co se projevuje, pak jdu k Vám.
Ano, "I CAN, myslete srdcem, ono pochopí to, co je třeba, to, co je naléhavé. Prosté a přitom tak těžké pro vás jeví se to. Vytrvejte."
Děkuji, Wahlgrenis.
Ano, vzpomínám si, že před rokem jsem Vám psala o konzultaci, i teď je to stejné.
S někým, kdo rozumí...
Děkuji.
Krásný pokojný čas.
PS: Cestou ve městě jsem včera zahlédla mladíka, něčím byl zvláštní - vlasy, pak vzájemný pohled očí a moje malá krásná dcerka říká.
A mami, víš, na koho je podobný?
Netušila jsem.
A ona jasně říká: na toho z filmu...
Já už věděla:
Nádherná zelená a syn Mily, ten více kudrnatý.
Lie 28.03.2012
Wahlgrenis,
přeposílám odkazy na
Poselství Pyramid .
Ještě jsem si vzpomněla při čtení Makulienky o stěhovavých ptácích.
Letos jsem také viděla odlétat divoké husy, zjišťovala o jejich způsobu chování a našla tuhle krásnou pohádku Nils a divoké husy.
Děkuji.
1. díl http://rutube.ru/tracks/5441237.html
2. díl http://rutube.ru/tracks/5441894.html
Více zde: http://www.sacredheart.cz/news/mimoradna-vsuvka/
Lie 28.03.2012
