Není to strach z tajemna, ale neskutečně velký respekt před Tebou
Milá Wahl,
dovol, abych reagovala na Ditu, která má obavu zúčastnit se Tvé akce.
Mám totiž podobný problém.
Není to sice strach z tajemna, ale neskutečně velký respekt před Tebou, který mi brání zúčastnit se akcí, které pořádáš.
Zvlášť nešťastná bývám, když je akce přímo v našem městě.
To sedím nad pozvánkou, a tak velice bych se chtěla přihlásit.
Ale zvítězí strach, obava, nevím, jak to nazvat.
S přáním hezkého a pohodového víkendu Tě zdraví
Maika 03.03.2012
Milá Maiko,
rozumím Tvým pocitům.
Jako nestranný návštěvník tohoto webu bych asi také měla zvláštní nutkání, snad by to byla zvědavost, ale také možná strach, které by se spolu praly.
To, co se tady zcela veřejně objevuje, může člověka zaskočit.
Ano, dějí se "věci"... ale nejen na akcích...
Vnímám u Tebe obavy z toho, že by se ve Tvém životě mohlo něco pohnout.
Člověk obecně má strach z neznámého, z toho, že se pohnou ledy, v kterých byl dlouho zamrzlý.
Proto raději zůstává tam, kde je.
Je to přeci jenom jistota.
Tyhle čtyři stěny znám, nemůžu se tady ztratit.
To, co je ale mimo, se může najednou změnit v nekonečno...
A co s tím potom?
Čtyři stěny jsou jistota, chápu...
Ale všechno má svůj čas, všechno se děje tak, jak má.
Nemusíš si určitě svou neúčast na mých akcích nijak vyčítat.
Přijíždí ten, kdo tady být má.
Všechno je v pořádku.
Potkat se vlastně vůbec nemusíme...
© Wahlgrenis
03.03.2012
Milá Wahl,
děkuji za odpověď.
Nepřekvapilo mě, že jsem u ní plakala.
Máš pravdu, potkat se nemusíme.
V srdíčku už Tě mám dlouho.
Posílám Ti mnoho lásky.
Maika 04.03.2012
