Wahlgrenis

"Tahle moje ale není obyčejná!"

Věděla jsem, že na výstavu orchidejí do Zahradnictví Chládek zajdu.
Některé věci vím...
Poté, co mi nedávno kvetly tři orchideje na jednom okně, tušila jsem, že sem ještě chybí jejich kamarádka, růžová.
Prodej v nákupních centrech mi nepřipadá pro takové květiny hoden.
Jako byste měli kupovat drahý šperk vedle zelí...
Nemám samozřejmě nic proti zelí, ale vnímám jistou úctu, která by měla být i směrem ke květinám zachovávána.
Dostat se do Zahradnictví Chládek bylo snadné - především tím, že proti nám chodili lidé s plnými taškami květin nebo různého zahradnického materiálu (konve, hrábě ap.).
Tady byly nádherně uspořádány stovky nejkrásnějších orchidejí... všechny druhy, které si můžete představit.
Lidé procházeli a vybírali, někteří si tu krásu fotili.
Měla jsem s sebou také fotoaparát, ale nějak jsem neměla pocit, že mám fotit.
Dívala jsem se a nasávala tu krásu.
Snad to bylo podle vzoru: "Je-li téma větší než autor, má autor mlčet."
Krása, krása, krása...
Když jsme tudy procházeli, moji pozornost poutaly především růžové krásky.
Jedna měla se mnou odejít.
Tři postoupily do užšího výběru, vzala jsem si je stranou.
Jedna se téměř okamžitě vracela zpět mezi ostatní - sice byla růžová, ale působila tak nějak vulgárně, jako holka z vykřičeného domu...
Ze zbývajících dvou pak jedna promluvila.
To byla ona!
Tuhle jsem tedy odnášela k pokladně.
Paní, která nabízela výživu těmto královnám, nechápala, že nejlepší výživou pro moje orchideje je dobré slovo...
Ale bylo zbytečné jí to vysvětlovat.
Když nastala chvíle placení, paní u pokladny vzala moji vítěznou květinu a řekla, že tahle je "obyčejná".
Dotklo se mě to.
Vybrala jsem si tu nejkrásnější... prošla konkurzem... ta se teď ke mně stěhovala...
Nechápala, snažila se omlouvat svůj slovník tím, že jich prodá denně na osmdesát.
No a co?
"Tahle moje není obyčejná," řekla jsem jí.
To už byla zaplacená a pečlivě zachumlaná do papíru.
"Myslím, že byste se jí měla omluvit..."
Neuvěříte mi to, ale ona se té mé orchideji opravdu omluvila.
Tímto jí děkuji jménem svým i jménem mé nové orchideje.

Foto: Zahradnictví Chládek
© Wahlgrenis

24.02.2012

Wahl,
placu krasou, dycham.
Dekuji za Tvou nehu, ktera dosla...
Neni nic nahoda.
Dnes rano sdeluji svemu vanocnimu kaktusu:
"No, ty mas nadherne poupatka! Taky Te vyfotim a ukazu jako Wahl."
A lopatkovec se ozval: "Ja take!"
Tecou mi slzy...
Jaka nadhera ze Tve sdeleni...
Ony to snad vedely, ze Ty si chvalila a tak ty me chtely tez...
Dycham...
Rosé 24.02.2012

Miluji Tve srdce, draha Wahl, citi a vede me...
Rosé 24.02.2012

Milá Rosé,
původně jsem tohle ani psát nechtěla, ale nějak ta slůvka sama se sem "třesou".
Když už jsem měla tu moji nádhernou orchidej, ještě nebyl čas jít domů.
Rozhodli jsme se zajít na "něco" kousek od metra Malostranská.
Je tam příjemně zařízená restaurace Na Klárově
Pro vstup do jakýchkoliv prostor je pro mě důležitý první dojem.
První nádech, přesněji řečeno.
Tady to bylo na první nádech v pořádku.
I na ten druhý.
Klid, teplo a čisto.
Usadili jsme se, něco objednali.
Po chvíli se rozhlížíme, že nikdo kolem nekouří.
Opravdu, přestože uvnitř bylo šest stolů a u každého někdo seděl, kouř se nad nikým nevznášel.
Brali jsme to jako náhodu...
Tady to bylo přesně podle vzoru, že náhody neexistují...
Zajímavé bylo, že během celého večera nedorazil žádný kuřák.
To už je trochu zvláštní, zvlášť pokud jsme v centru Prahy.
Bylo to ale každopádně příjemné.
Překvapení vyvrcholilo ve chvíli, kdy jsme tento podnik opouštěli.
Zvenku na dveřích je totiž označení - tady se nekouří.
Přesně podle vzoru: to nevymyslíš...
Kdybychom takovou restauraci chtěli najít cíleně, rozhodně bychom štěstí neměli.
Ale nohy nás vedly právě sem.
Řekni, jsou tohle náhody???
© Wahlgrenis

24.02.2012

Dobrý den,
velice nás těší, že se Vám u nás líbilo a že jste si u nás vybrala.
Zachovejte nám svou přízeň.
S přáním pěkného dne,
Dana Kupcová, Chládek Zahradnické centrum 24.02.2012

Walghrenis,
překvapila jste mne, jak jste žádala omluvu od paní prodavačky pro orchidej.
Připomínáte mi tím pohádku o Zlatovlásce.
Povídáte si s květinou, jako v té pohádce, kde jde o řeč zvířat.
Smekám před paní prodavačkou.
Má můj obdiv.
Já bych na jejím místě neviděla důvod se té květině omlouvat.
Anieska 25.02.2012

Milá Aniesko,
možná je tohle, čím se lišíme...
Vnímala jsem, jak té květině bylo, když jsem si ji nesla celým tím areálem...
Jak byla opravdu tou nejkrásnější... princeznou, kterou si vybral princ...
A pak přijde facka: "Ne! Jste obyčejná!"
Najednou mi to bylo moc líto, že takhle s ní někdo mluví.
Možná je to přílišná empatie, někdo by mohl namítnout, nebo že jsem blázen.
Neprotestuji.
Každý si může myslet, co chce.
Paní prodavačka ale pochopila, že v tu chvíli je tahle orchidej pro mě z těch všech stovek vystavených jediná... nejúžasnější... prostě moje...
A to, že je to nejobvyklejší druh, který zvládne každý začátečník?
To je přeci jedno.
Dívala jsem sena svět jejíma očima, těšila jsem se za ni ke mně domů.
Věděla, že na ni čekají kamarádky...
Všechno kolem nás je živé, všechno s námi komunikuje, všechno vnímá naše energie.
Pokud "miluji", vychází to ze mne opravdově, jasně, čitelně, bez pochyb.
Pak úplně stejně vnímám zpětnou vazbu, jako by došlo k bezdotykovému objetí...
Je to nejkrásnější okamžik, kdy jsme součástí všeho a všech, najednou, v jednu chvíli.
Každý by na moji hru nepřistoupil, ale tahle paní prodavačka v Zahradnictví Chládek této možná trochu dětské hře rozuměla.
Děkuji všem, kdo i přes přibývající roky nezapomněli být dětmi.
© Wahlgrenis

25.02.2012

Milá Wahl,
Tvá orchidej je nádherná.
Krásná růžová princezna.
Já jsem si dnes vyzvedla na poště také radost...
Chyběla nám k domečku poštovní schránka.
Ale nechtěla jsem nějakou obyčejnou, univerzální, takovou jako má každý.
Na internetu jsem si vyhledala paní, která schránky vyrábí ručně ze dřeva.
Objednala jsem si schránku u ní. Věděla jsem, že bude originální.
A přišla mi tahle.

Není nádherná?
Mám z ní obrovskou radost...
Těším se na kluky, až přijdou ze školky a řeknou Jééééééééééééééééé..........
Krásný den plný střípků radostí,
Sylva 25.02.2012

Wahl,
dekuji, napsala jste to krasne bezdotykove objeti...
To je to, co citim ja take...
Nejak jsem nekde uvnitr vedela, ze nemusim vzdy doslova objimat stromy a vse ostatni, staci se napojit srdcem...
Dekuji za uvedomeni
S laskou
Milena 25.02.2012

Dobrý den Wahl,
zasílám Vám slíbenou fotečku orchideje.

Ještě musím zjistit, jak na ní.. aby byla takováhle..
Ale jsou jí již skoro dva roky..
Přeji krásný den,
Kateřina 08.03.2012

První kvetení.
Má jméno Meritaton.

24.01.2013

Draha Wahl,
hned jak jsem rozklikla clanek "Tahle moje ale neni obycejna!", uplne ve mne zatrnulo - Jak symbolicke...
Ja tam vidim delohu, plod a jeste neco navic...
Vcera ten datum 23.1.2013 mi prisel jako brana.
Velka brana.
Uplne mi z toho polilo horko.
Citim, ze zase bude dobre.
Jako by ten datum byl nejaky meznik.
Chtela jsem jeste napsat: Je nadherna!!
Krasny den
Milena 24.01.2013

Ahoj Wahl,
tak dneska kousíček otevřela svou bílo zelenou lasturku orchidea, která vyrazila do světa jedním šlahounem ve "tvém" pokojíčku...
Ukázala, jaký poklad schovávala uvnitř.
Je to zvláštní pohled...
Když jsem ji vyfotila s bleskem zepředu, tak mi to připadá jako živé srdíčko...

Ája 30.01.2013

Milá Wahl,
Tvoje Meritaton mě svým pohledem vtáhla do zvláštního sevření u srdce.
Moje Meritaton z července 2012 byla ještě trochu zastřená a tajemná.

????
Lída * 30.01.2013

Moje úžasná růžová orchidej se rozkvetla poprvé na nové adrese...

02.12.2013

24.12.2014