Kdo cítí se, ať vystoupí ze stáda stád... Pochopte, prosím, přišel jiný čas...
Milá Wahl,
škoda, že nejsi teď u mě, uffff.
Pocitově náročné...
Cítila jsem něco..., chtěla napsat verš... a podívej, je z toho nějaké burcování, žádná lehkost bytí...
Zavedlo mne to úplně jinam, žádná vánoční krása... i když já pohodu a krásu mám....
Přišlo to ke mně, prostě...
Už to jen přijímám...
Přesto neberu hned hladce.. chvíli mne znejistí... a už tak hopdinu přemýšlím, zda odeslat mám...
Znáš mne, uvědomuji si, že nemám právo nikoho nabádat, přesto mi níže verše se napsaly...
Možná proto, že tady ta stránka je pro slyšící...
Nevím, já cítím, že je to pořád o stejném, a to na mne asi působí a pak burcuje.
S pokorou vím, že nejsem Titán a nechci nikomu radit, přesto ta "bojovnost" ze mě šla tak, že jsem vyčerpaná, jako bych před davem lidí stála..a toto sdělovala...
Wahl.... vím, že přesně víš,... možná i Tvé
sdělení z obilí , jak jsem včera navštívila...
Vždyť tam to vše je ... viď, mi to duše přetvořila....
Wahl... můj obrovský obdiv, že jsi takto trpělivě celá léta vydržela...
Nechám na Tobě, co s tím uděláš...
Věřit sobě... jsem chtěla nazvat své přání a přitom, uf...prožívám, předávám poselství od někam...
to cítím a takto s úctou a pokorou Ti posílám
Recept na Vaše trápení,
jak pomoci od bolení,
dovolte, já chci říci Vám
na pomoc
Moodyho slova zavolám
Tuto směs moudrosti
zamíchejte dosytosti
s Poselstvím roku 2011
a zažijete slast.
Že nevíte, nevěříte, tápete?
Tak Vás žádám D ů v ě ř u j t e.
Čtěte v symbolech bytí,
vnímejte, že právě v tom je žití.
Přijímejte, co se děje Vám,
vnímejte, mějte srdce dokořán,
není jiných rad a cestiček,
velký skok se skládá z malých kostiček.
Ptejte se svého srdce
smažte naučená gesta,
věřte, to je ta pravá cesta.
Nedá se nevěřit a přesto o změnách snít.
Nedá se lásku dát,
a v srdci bolest mít.
Jste vyčerpaní z těchto rad ??
Věřte, má cesta už nemá vad,
v mém vidění je Wahlgrenisovo snažení, (
........pozn.jako bys byla muž)
já své vyšší já pochopila,
modlím se za Vás, by i Vás
Wahlgrenisova slova takto jasně oslovila.
Kdo chce, ten může rozumět,
i když to nezvládne hned,
je vítěz ten, kdo přesto jde dál,
projde obrovskou branou
a bude pro sebe KRÁL.
Vím, že radit se nemá,
když nejsem žádána,
prosím promiňte,
to píšu těm, kdo mi rozuměj.
Že ne z pýchy psaná jsou slova,
to od lásky opakuji zas a znova,
bo toužím, ať je Vám slastně a krásný máte čas,
že každý se má možnost zastavit včas.
Nejste nikdo obětí,
jste nádherní lidé, vidím Vás,
slyším Váš nádherný hlas.
Dobu, co jsme žili, je čas pochopit.
je NUTNOST JINOU CESTU NASTOUPIT.
S láskou Vás prosím a žádám,
Věřte sobě, věřte lásce, nevěřte
žádné televizní krásce.
Lacinost pozlátka prokoukněte
svobodnou láskou se nafoukněte.
Krása je nehmotná,
proto Vám hmatatelně nepředám
že z celého srdce změny přeji Vám.
Kdo cítí se, ať vystoupí ze stáda stád.
Pochopte prosím, přišel jiný čas.
Rosé 23.12.2010
© Wahlgrenis
23.12.2010
