Posílám ti svůj příběh s Ježíšem
Milá Wahl,
posílám ti svůj příběh s Ježíšem.
Vím, že loňské Vánoce pro mě a syny byly nádherné už jen tím, že jsem věděla, že jsme 3 u stolu.
Vím, že tento osobně prožitý příběh může pomoci i ostatním, hlavně těm, kteří jsou sami.
Je důležité a krásné pochopit, že nikdy nejsme sami, vždy je s námi Bůh v nás.
Myslím, že je to příběh o nás a pro nás všechny.
Přes 20 let jsme byli na štědrý večer čtyři: já, syn, bývalý manžel a babička.
Babička loni na jaře zemřela.
Od září jsem věděla, že Vánoce 2009 budu jen já se synem.
Před Vánocemi mi přišel tento mail:
Jak dobře víš, moje narozeniny se blíží. Každý rok se koná oslava na moji počest a myslím si, že to tak bude i tento rok.
Během těchto dní mnoho lidí nakupuje dárečky. Rozhlas a televize ve svých reklamách upozorňují svět na moje blížící se narozeniny. Je krásné vědět, že nejméně jedenkrát za rok si lidé na mne vzpomenou.
Jak jistě víš, oslava mých narozenin začala již před mnoha roky. Zpočátku lidé chápali, uvědomovali si a byli vděční za všechno, co jsem pro ně udělal. Teď se zdá, že už nikdo nepozná skutečný důvod oslav.
Rodiny a přátelé jsou spolu. Baví se, ale nepoznají význam této oslavy. Vzpomínám si, že i vloni byla uspořádaná tato slavnost na moji počest. Slavnostní tabule byla plná delikates, ovoce a různých sladkostí. Výzdoba byla vskutku fantastická a ty nádherně zabalené dárky...
Chceš však něco vědět? Byl jsem oslavenec, ale nebyl jsem pozvaný.
Když přišel den D přišel jsem, ale nechali mě venku před zabouchnutými dveřmi a já jsem tak moc chtěl být s nimi... Popravdě, nepřekvapilo mě to, protože v posledních letech přede mnou všeci zavírají dveře.
Nepozvaný, ale přece jsem se rozhodl potichoučku vejít. Postavil jsem se nepozorovaně do rohu místnosti a sledoval. Lidé jedli, pili, někteří už byli i opilí a vyprávěli laciné vtipy…a potom vstoupil do místnosti veliký silný muž oblečený v červeném oděvu s dlouhou bílou bradou. Sedl si do křesla, všechny děti se rozběhly k němu.. a křičely: „Santa Claus, Santa Claus,“ jako by tato oslava byla na jeho počest!
Potom se začali všeci objímat. Také jsem rozevřel svou náruč čekajíc, koho bych objal a víš co... nikdo ke mně nepřišel.
Lidé si začali rozdávat dárky a otevírali je plni očekávání. Nesměle jsem se díval, jestli tam nebude nějaký pro mě. No řekni, jak by ses cítil ty, kdyby na tvých narozeninách byli obdarovaní všichni kolem tebe a ty ne? Opět jsem se cítil nechtěný, nepozvaný, a proto jsem odešel.
Každý rok je mi ve svátek mých narozenin víc a víc smutno. Lidé myslí jen na jídlo, pití, zábavu, ale na mě jaksi zapomínají.
Byl bych rád, kdybys mi o těchto Vánocích dovolil vstoupit do svého života. Potěšilo by mě, kdybys uznal skutečnost, že jsem před více než 2000 roky přišel dobrovolně na tento svět obětovat svůj život na kříži, abych tě zachránil. Dnes jediné, co chci, je, abys tomu uvěřil celým svým srdcem.
Rád se s Tebou o něco podělím. I když mě mnozí nepozvali na svoji oslavu, budu mít grandiózní oslavu jakou si nikdo neumí ani představit.
Stále ještě probíhají přípravy. Dnes jsem poslal mnoho pozvánek a toto je jedna z nich i pro tebe.
Rád bych věděl, jestli přijdeš, abych Ti rezervoval místo a napsal Tvoje jméno velkými, zlatými písmeny do velké knihy pozvaných. Jen ti přihlášení budou pozvaní na oslavu, Ti, kteří neodpoví, zůstanou venku.
Víš, jak můžeš odpovědět na toto pozvání? Je to jednoduché, pošli za mě tuto pozvánku všem, na kterých Ti záleží...
Budu na vás všechny čekat při letošní oslavě... Uvidíme se brzy...
Miluji Tě...
Ježíš Okamžitě jsem věděla, že budeme tři. Koupila jsem pro Ježiše dárek - skleněného anděla s červeným srdcem. Pověsila jsem ho na stromek. Jakmile jsem věděla, že budeme tři, tak se situace a energie změnily. Vše bylo najednou jiné, klidné, zvláštní, láskyplné bez smutku, radostné. Nebylo nám líto to, že v tom roce jsme přišli o dva lidi. Na štědrý den celý den u mě a syna panovala krásná atmosféra. Prostřela jsem třetí talíř pro Ježiše, dala na něj jídlo a pozvala ho ke stolu.
Syn se nedivil, on se naučil přijímat situace a věci tak, jak přichází.
Důležité bylo, že nám bylo krásně, tak lehce a usmívali jsme se.
Vím, že celou dobu s námi Ježíš byl.
Loňské vánoce byly kouzelné a neopakovatelné.
Vím, že díky Ježišovi, naší víře a lásce jsme se synem prožili Vánoce plné zázraků, i když nám u stolu chyběli dva lidé, kteří s námi Vánoce trávili dvacet let.
Tento mail mi změnil pohled na Vánoce, na celé vánoční svátky a vše, co se kolem vánoc děje.
Poznala jsem sílu lásky, jednoduchosti, víry, lásky a naděje.
Tu jedinečnost přítomného okamžiku.
Dárek koupený pro Ježíše jsem si vzala sebou, jak jsem se stěhovala po rozvodu do svého bytu.
Teď jsou pro mě Vánoce opět nové.
Syn zůstal bydlet s bývalým manželem a já sama.
Nejprve jsem si myslela, že budu letošní Vánoce sama.
Byla jsem smutná, nevím, zda bych to zvládla.
Ale syn a bývalý manžel mě pozvali na Vánoce k sobě domů, do mého bývalého domova, kde jsem loni trávila Vánoce se synem a Ježíšem.
Teď na Štědrý večer budeme opět čtyři: já, bývalý manžel, syn a Ježíš.
Stále jsem v údivu, co vše se změní, jaké situace nám přichází.
Uplynul rok, mám svůj domov, ale také mohu trávit Vánoce se svojí bývalou rodinou ve svém bývalém domově.
A opět budeme čtyři.
S vděčností a láskou v srdci jsem přijala pozvání syna a bývalého manžela.
Cítím krásný příliv energie, naděje a zázraků, které nám přichází každý den.
Díky těm osobním zkušenostem jsem pochopila, že nikdy nejsme sami.
Bůh v nás je stále s námi.
Ve svém bytě mám krásný stromeček a pověsila jsem si na něj dárek pro Ježíše.
Vím, že je s každým z nás a je jedno, kde se právě nacházíme.
A proto Ti to také píšu.
Jde o to, abychom si uvědomili skutečnou podstatu Vánoc, tu jedinečnou atmosféru plnou zázraků.
Těch okamžiků, které prožíváme každý den a také to, abychom si uvědomili, že nic v životě není samozřejmost.
Loni mi Hoplea řekla v době, kdy jsem myslela, že jsem o vše přišla, že jsem o nic nepřišla, ale získala jsem vše.
Ano v životě o nic nepřicházíme, ale získáváme.
Já třeba to, že díky sobě, změně svého chování a myšlení a práci na sobě mě syn a bývalý manžel pozvali na Štědrý večer k sobě domů.
Tím, že jsem odpustila sobě, manželovi a jeho paní, přijala stav věcí a přijala bývalého manžela jako člověka a jako člověka ho mám ráda, tak se mi vrací dary každý den.
Také jsem pochopila, že jsme obdarováváni každý den, každý okamžik svého života.
A Bůh je vždy s námi, nikdy nejsme sami.
Krásné a požehnané vánoční svátky plné lásky, krásné žití s lehkostí bytí a radostí z žití zde na Zemi přeje
Marie 21.12.2010
Milá Wahl,
v duchu objímám paní Marii a moc jí děkuji za ten nádherný dopis.
Mám ještě teď slzy v očích.
Ježíše vnímám jako universální lásku.
Mohla také zavřít dveře.
Nezavřela.
I já jsem tenhle dopis dostala a na 3. místo - také jsem se synem sama - jsem dala plyšáky - tvořili rodinu - velký labrador - pes Tadeáš, štěně Betynka, klokanice Eliška s klokánkem Zlatonkou - prostřela jsem před nimi a pomodlili jsme se tak, že to jsou všichni ti, kteří by měli nebo mohli sedět s námi u stolu, v lásce,.. že to je také jakási "svatá rodina".
A je jedno, zda na hmotné reálné úrovni lidí - nebo duší nebo zvířat.
Také jsem nedávno narazila v bibli na čtení o Jobovi.
Nikdy jsem nechápala, že dokud si Job naříkal, proč tolik trpí, že je to nespravedlivost, stále se mu vedlo hůř,.. když pochopil, že je to cesta k získání obrovských darů,.. tak řekl - Bože, děkuji Ti, nandej mi ještě víc..." a utrpení najednou přestala a Job začal žít spokojeně a šťastně.
Dlouho jsem tomu nevěřila. Je tam obrovské hluboké tajemství moudrosti - když člověk bere to, co prožívá, odmítá s nepochopením, dostává další a další facky.
Jakmile ale jde, přijme to a snaží se zjistit souvislosti, pochopit to,.. pracuje s tím - tedy se sebou, očišťuje sebe i svoji karmu.
Další lekce nepotřebuje.
Ještě jednou - s poděkováním přeji Vám, paní Marie, hodně lásky a moudrosti.
Záříte.
Olga 21.12.2010
Milá Olgo,
já děkuji Tobě za Tvá slova.
My dvě se přece známe.
Potkaly jsme se v Kolíne na semináři Wahl. v září 2009, kde jsi byla i se svým synem.
Hodně věcí se za tu dobu změnilo a obě jsme ušly velký kus cesty a poznání.
O to více mě Tvá slova těší.
Přeji tobě i tvému skvělému synovi požehnané Vánoce.
Marie (uvěřitelná Majka, ale ta je už v minulosti...) 21.12.2010
Milá Wahl,
posílám ti pozdrav.
Já jsem strávila krásné a jedinečné Vánoce.
Byly důležité pro nás tři.
Přijela jsem už ve čtvrtek večer a odjížděla jsem v neděli.
Syn i bývalý manžel měli vše připravené, salát, nákupy, upečeno, stromeček nazdobený, prostě vše.
Já přijela jako host a i tak se ke mně chovali, hezky, láskyplně, pohoda, harmonie, klid.
Prostě jsem si to užila, ale oni také byli rádi, že jsme byli spolu.
V sobotu a v neděli jsem byla sama se synem.
Bývalý manžel pracuje na směny, tak byl v práci.
Povídali jsme, nasmáli se, dívali jsme se na televizi a bylo nám moc hezky.
Také mi říká, že ví, že se k sobě s taťkem nevrátíme a že je rád, že máme takové hezké Vánoce.
To jsem potřebovala od něho slyšet, to, že to pochopil přesně.
Bylo důležité, abychom tyto Vánoce strávili spolu.
Další Vánoce i další rok už je vše jiné.
Pochopila jsem, že bylo potřeba narovnat rodinné vztahy a uzavřít minulost pro mě.
Tím, že jsme byli spolu a syn mi řekl, že je rád, že je vše tak, jak je nyní, tak jsem mohla v lásce uzavřít minulost s bývalým manželem.
V neděli jsme si se synem poděkovali a v pondělí pak i s bývalým manželem za hezké Vánoce.
Včera jsem pochopila, proč mi ještě nevstoupil muž do života.
Beru to jako dar, protože kdyby tu byl se mnou, tak bych nemohla být tyhle Vánoce s nimi.
Včera se mi hodně ulevilo.
Víš, trošku mi bylo líto, že zatím nemám muže, ale včera jsem pochopila, že v tuto chvíli letošních Vánoc jsme dostali všichni tři dar - narovnat vztahy, je to důležité pro naše další života a vztahy.
To, že ani ne rok po rozvodu můžeme mít takové hezké vztahy a být přátelé.
Moc si všeho vážím a jsem za vše vděčná.
Život je neuvěřitelně krásný ve své podstatě.
Každý den dostáváme dary.
Mně se včera ulevilo tím pochopením.
Vím, že muž přijde ve správnou chvíli.
A to si to krásně vychutnám, užiji, v klidu.
Moc se na to těším zase s někým být, sdílet, milovat se nebo prostě být jen tak vedle sebe.
Ale jsem vděčná za tohle období samoty.
Zvládla jsem zkoušku peněz, podařilo se mi zaplatit dluhy k bytu a nové neudělat.
Jsem na sebe hrdá, protože jsem to zvládla sama.
Takové Vánoce jsem nezažila.
Oni to dělali pro mě a byli rádi, že tam s nimi jsem.
Je to pro mě velká zkušenost.
Vždy jsem vánoce připravovala já a letos poprvé někdo pro mě.
Já mám letos vůbec jedinečné Vánoce.
Tři přítelkyně mě obdarovaly a přitom věděly, že nic nikomu koupit nemůžu.
Řekli mi, že mě mají rády a dárky mi chtějí dát.
U stromečku jsem slzela a slzy mi jdou ještě teď do očí.
Byla jsem obdarována za to, že jsem, za to, jak jsem se změnila a co vyzařuji.
Ježíš řekl: Změň sebe a změníš celý svět.
A mně se to podařilo.
Změnila jsem se a lidé mě mají rádi pro mě samotnou.
Nádherně, nepopsatelné.
Wahl, měj se moc krásné a přeji požehnaný rok 2011.
Já se moc těším.
Děkuji za rok 2010 - došla jsem k obrovským poznáním a těším se na rok 2011 na to nové, co mi přichází a na to, jak znovu miluji muže.
Je mi celkově tak krásně, tak lehce.
Prožívám stav lehkosti bytí, nic neřeším, usmívám se, jsem se sebou spokojená, naplněná a štastná tím vším, co mi život do této chvíle přinesl.
Bylo třeba uzavřít minulost a do nového roku vstupuji v lásce a harmonii a v klidu.
S láskou a vděčností
Marie 29.12.2010
Milá Wahl,
psala jsem ti svůj příběh o tom, jak loni na Vánoce, když jsem zůstala sama se synem, jak jsme pozvali Ježíše ke stolu a já mu koupila dárek: byl to SKLENĚNÝ ANDĚL a uprostřed hrudi s ČERVENÝM SRDCEM.
Týden před Vánocemi u mě byly mé tři přítelkyně, které mě obdarovaly, přitom věděly, že já jim nic dát nemohu.
Řekly, že mně chtějí dárky dát, že mě mají rády.
To mě dojalo k slzám.
A jedna přítelkyně už asi 5 let tráví Vánoce sama.
Těžce to nesla a byla vždy na Štědrý večer v hospodě.
Vyprávěla jsem jí svůj příběh s Ježíšem a jeho pozváním ke stolu a řekla jsem jí, ať letos pozve Ježíše ke stolu, prostře pro něho a nebude sama, ale budou dva.
Ona to udělala a letos poprvé byla na Štědrý večer doma.
Nebyla sama - byl u ní Ježíš.
Včera jsem šla ke kamarádce na nehty.
Říkám jí o mých Vánocích, o přátelích, o tom, jak jsem byla obdarována přáteli, o síle lásky, kterou dostávám od lidí a kterou umím dát.
Ona byla celou dobu zamlklá, rozechvělá.
Jen mi řekla, že jak skončíme, tak mi musí něco předat a říci, co se v tuto chvíli odehrává mezi námi dvěma.
Jak jsme skončily, začala vyprávět příběh:
Před Vánocemi svému příteli šla koupit obraz Ježíše a Madony.
V obchodě se dělo něco zvláštního, jako kdyby ji to drželo uvnitř a ona po chvíli pochopila, že má koupit ještě jeden obraz Ježíše.
Nevěděla pro koho, bylo jí to divné, protože nemá druhého člověka mezi přáteli, komu by mohla dát tento obraz Ježíše.
Tak ho koupila a u sebe ve studiu ho odložila a neřešila to.
Pro mě měla koupený jiný dárek (ten jsem už nedostala, to ale není podstatné...).
A v průběhu mého vyprávění jí došlo, že ten obraz Ježíše je pro mně.
Byla z toho krásně naladěná, tím, jak jsem hovořila o Ježíši, jeho lásce a poselství lidem, tak cítila v tu chvíli jeho přítomnost.
Řekla, že by byla vděčná a šťastná, kdybych si obraz Ježíše vzala.
Přinesla ho a já zůstala paralyzovaná v úžasu hledět.
V ten moment se vše zastavilo.
Byla jsem jen já, ona a Ježíš.
Obraz je nádherný.
Krásný obličej muže a uprostřed hrudi ČERVENÉ SRDCE SE ZLATÝMI PAPRSKY.
Ona celou dobu brečela, tím poznáním, že obraz koupila pro mě, aniž by to věděla. Děkovala mi, že jsem ho přijala.
Ještě teď jsem plně nepochopila hloubku a sílu tohoto okamžiku, těchto požehnaných Vánoc.
Odnesla jsem si obraz domů do svého nového bytu.
Letošní rok byl pro mě zvláštní, nádherný, chvílemi bolestný, ale závěr roku požehnaný.
Dostala jsem dary.
Jsem neskutečně bohatá, ne penězi, ale tím vším, tím poznáním krásy a jedinečnosti života, lásky.
Cítím v sobě vděčnost, cítím se lehká, šťastná, naplněná.
Život je opravdu krásný a uvěřitelný, tak jak celý můj život.
Děkuji SOBĚ, Bohu, Ježíši, svému synovi a bývalému manželovi, všem svým přátelům, že mohu tyto zázraky prožívat každý den svého života.
Miluji svůj život ve všech jeho podobách.
Krásný a požehnaný rok 2011.
S láskou
Marie 30.12.2010
Milá Wahl..
pošli Marii prosím
píseň Marie od Jiřího Březíka, tam je to poděkování,
které bych ji já chtěla dát...
Milá paní Marie, děkuji za slova...
že milujete svůj život ve všech podobách,
děkuji za spřízněnou duši, nemusím Vás znát,
přesto děkuji na stotisíckrát.
S pokorou Rosé
Mé nohy jsou snad bosé...
opět a zas... chci rýmovat,
z lásky ke všemu se vyznat,
jak je nádherně úpřimně se radovat.
Děkuji, dýchám, přijímám, tu krásu,
kterou s Vámi zažívám...
že mi dopřáno přes drahou Wahl...
Rosé 30.12.2010
Wahl,
posílám Ti fotografii toho obrazu Ježíše:
Marie 30.12.2010
