Vánoční koncert královéhradeckého dětského sboru JITRO... To je maxiradost!
To, co jsem včera zažila v Hradci Králové, v Aldisu, lze zařadit do kategorie MAXIRADOST.
Konal se zde totiž vánoční koncert královéhradeckého dětského sboru Jitro.
Vánočních koncertů se v tomto čase koná spousta, ve všech městech se něco děje, každá škola má nějakou vánoční slavnost... ale tohle bylo něco jiného.
Když jsem byla někdy v říjnu na zkoušce tohoto sboru, která byla určena pouze rodičům, v prostorách zkušebny Základní umělecké školy v Hradci Králové, už tehdy mi bylo jasné, že tady se děje něco jinak, něco krásně jinak.
Zažila jsem tehdy to příjemné mrazení, kdy celé tělo přijímá nádhernou hudbu, každá buňka rezonuje.
Na závěr jsem musela za panem sbormistrem zajít.
Sbormistr Jiří Skopal sborem žije už řadu let. Vyslovila jsem mu poděkování za to, co dělá. Měla jsem pocit, že to mám udělat. Byla to nádherná chvíle...
Dozvěděla jsem se od něho, kam ještě do konce roku sbor jede a kde všude už byli (Itálie, USA, Japonsko, Čína, Francie) a kde sbírají prestižní ocenění. Tohle jen tak nezažijete...
Proto jsem si nemohla nechat ujít jejich vánoční koncert.
Představila se všechna oddělení - nejmladší Broučci, pak Světlušky (červené puntíkaté sukýnky), Skřivánek A (žluté), Skřivánek B (oranžové sukýnky), Vlčí máky (oranžové kravaty), Jitříčko a nejstarší Jitro, hlavní sbor.
Bylo to úžasné. Navíc si každý mohl udělat obrázek, jak jednotliví zvěváčci zrají, jak se mění jejich nejen zpěv, ale i "kultura" vystupování na pódiu.
Celé to působé velkolepě, když se na závěr shromáždí všichni účinkující i s pedagogy.
Ale to není celé.
Za každým dítětem je rodina, vnímala jsem tady obrovské propojení už od dětských let. Zpívání je o pravidelnosti, je tady jistý řád, disciplína, ale výsledky jsou zřejmé.
Dnešní doba je sice možná nastavena jinak, ale tady bylo vidět, že když se věc vezme za správný konec - což sbormistr Jiří Skopal zvládá naprosto excelentně - dá se to.
Tyto děti mají v životě jiné priority než jen počítač...
Patří všem, kteří se na činnosti tohoto sboru jakkoliv podílejí - tedy i rodičům všech těchto dětí - velké poděkování...
Bylo to úžasné!
Moc děkuji...
© Wahlgrenis
09.12.2010
Milá Wahl,
velmi ráda čtu Tvé komentáře k čemukoli.
Já se takto hladím.
Volíš slova, kterým rozumím, většinou nic "nedrhne"... hihi
Jo takové sbory apod.
Je to krásné na pohled, ale ta dřina a ta drezura :-) ..
Jasně, kdo má takové dítě, nebo sám si tím prošel, jistě ví.
Já obdivuji takové lidi a obdivuji i takové rodiny.
Moc Ti děkuji za tento příspěvek.
Na dálku vyjadřuji skutečný obdiv a úctu.
Byla jsem hudebník, syny mám hudebníky, ale nikdy se nedařilo se zapojit do něčeho povinně zájmového :-))
Proto možná i můj obdiv je tak velký a skutečný.
I já půjdu na podobný koncert u nás a už se teď těším.
Děkuji a měj se hezky.
Rosé 09.12.2010
