Wahlgrenis

Zamyšlení k rubrice o radosti...

Chtěla bych poděkovat Áje za sen Tvoje nová rubrika: Radosti a hrátky na každý den .
Je to sice výborný nápad, ale ta pravidelnost by se otočila brzy proti mně.
Všechno, co jednou sklouzne z toho, že se dělá s radostí, do povinnosti, kam zapadnou termíny a šablony, pak se z člověka postupně stává stroj, přestává poslouchat srdce, protože pak to už o srdci není.
Přesto ale souhlasím s tím, že radost je pro člověka důležitá, možná vůbec nejdůležitější ze všeho.
Každá činnost, který děláme s radostí, se stává motorem, který člověka žene dál.
A vůbec to nebolí...
Já si dělám radost každý den, ale ne pokaždé o tom tady píšu.
Vlastně už si ani nevzpomínám na den, kdy by to bylo nějak jinak.
Jsou to ty drobné vteřiny štěstí, kdy něco uvnitř těla krásně zavibruje.
Užívám si to.
Třeba teď před chvílí jsem se vrátila z pošty.
Ano, chodím tam poslední dobou docela často...
Naposledy to bylo pro knížku o šamanismu , kterou jsem si neobjednávala.
Tentokrát jsem ale oznámení o zásilce už netrpělivě vyhlížela.
Objednávka přes internet...
To sice nemusím, raději volím tradiční cesty, kdy si mohu zboží prohlédnout na vlastní oči, ale tohle byla varianta, která prostě nastala. Jiná cesta nebyla.
Musím to vysvětlit, já vím.
Je to už několik týdnů, co jsem se vracela z akce v Ostravě a tehdy ve vlaku jsem se viděla s paní v krásném norském svetru.

Vůbec jsem se nedivila, že byla z Norska (Odjinud být nemohla...) ani tomu, že byla tak úžasná. Tehdy jsem si ji vyfotila a někde hluboko jsem věděla, že ten svetr si upletu.
Jenomže zkuste v obchodech narazit na ovčí vlnu... (beeeeeeeeeeee)
Není to vůbec jednoduché.
Když se mi to podařilo, měli poslední tři klubíčka.
No nic, začala jsem plést s tím, že přeci nějak další dokoupím, časem.
No nedokoupím...
Ale na internetu jsem si dohledala výrobce a teď mohu z balíku vyndat zbývající vlnu...
Ještě než jsem se k tomuto kroku vůbec odhodlala, raději jsem tam zavolala.
Pro jistotu.
Paní mi vysvětlila, že tohle je běžný způsob, dokonce mi ještě slíbila poslat zcela totožný odstín, jen chtěla nějaké číslo...
Tak se teď už jen těším, až bude svetr hotový.

Jak je zřejmé, nedržím se předlohy zcela přesně.
Paní z Norska měla svetr na zapínání.
Ten můj bude přes hlavu.
Baví mě na tom to, že si tak vyrobím originál, bude to jediný kus.
A bude můj...
Tak takhle nějak vypadají moje radosti.
© Wahlgrenis

08.12.2010

Wahl..
jsi úžasná, že k té "práci", co všechno zvládneš, jsi schopná plést.
Fakt supr.
Budeš mít ovečkový svetr.
Víš, že se ani nedivím , spojitost s Ájou a jejími ovečkami není náhoda...
To je fajné jak propojeno ....
Obě Vás zdravím..
A posílám úsměv béé ovečkový :-)
Rosé 08.12.2010

Tak takhle pokračuju:

Už mi zbývá svetr jenom po stranách sešít...
Snad to Ježíšek do Štědrého dne stihne.
© Wahlgrenis

22.12.2010

Wahl,
ty ho už máš, vždyť nedávno ......??
No tleskám jak se dá, / publikum Tvé tedy nejsem jen já ...:-)) /
Obdivuji, kdy to pleteš?
Ty máš snad víc ruk než dvě??
Ne, to není otázka, to konstatuji.:-)
Nechápu, ale to není nic divného, viď...
Výbornééééééé
Rosé 23.12.2010

Milá Wahl,
gratuluju k nádhernému vlastnoručnímu výrobku - norskému svetru!
Když jsem ho uviděla, jakoby na mě zároveň s šibalským úsměvem jukla Tvá hlava - takový pocit spolupatřičnosti Vás obou jsem měla...
Laviva 31.12.2010

Tak, dílo je hotovo!

05.01.2011

Milá Wahlgrenis,
jééé!
A jéééé, hned 3x.
Prvně, že si dělám radost taky každý den.
Třeba uvařením dobrého čaje a podíváním se na tvé stránky.
Nebo koupením si krásné knížky - snad se to tu smí a mohu doporučit Cestu staletími od Zdenky Jordánové.
Objevení mého oblíbeného zapomenutého filmu Pýcha a předsudek a tetelení se při pohledu na charismatického hlavního hrdinu. ...a mohla bych pokračovat dlouho ...dlouho...
Jééé, podruhé...
Ta paní má tak nakažlivý úsměv, že jsem se hned musela začít usmívat a udělalo mi to moc dobře.
Paní je kouzelná.
Jééé, potřetí, že ten samý svetr mám doma, jen v opačném barevném vyvedení.
Ještě od maminky.
Pletla nádherné kousky.
Nikdy ji za to nepřestanu obdivovat a jsem ráda, že jsem se od ní naučila plést.
Sice nevytvářím taková krásná dílka, ale co není, může být, stačí jen chtít, že?
Dlouho jsem na Tvých stránkách nebyla a dneska jsem se prostě měla podívat.
Krásný den, plný spontánních radostí všem.
Šárka 05.01.2011

16.04.2011

Wahl,
vidím, že Ti do nového bytečku přišla nová radost...
Asi ne sama od sebe... viď?
Krása.
Kvítek zvonečku, který Tě každé ráno probudí lehounkým zacinkáním na oční víčka,
kde ještě doznívá kousek sna, ze kterého procitáš do nového dne...
A večer, když sluníčko odešlo za obzor a všude kolem se rozprostřela tma,
pak se kvítek rozzáří a ještě chviličku se připomíná tichým světlem ve Tvém příbytku.
Ája 17.04.2011

Jééé, Wahl,
to je lustr z pedigu, že?
Krásný!
Měj se moc pěkně
Šárka 17.04.2011

19.04.2011

04.05.2011

Wahl,
vidím, že lustr už máš pověšený...
Při pohledu na něj mě hned první napadlo: sombrero.
Pak jsem si vzpomněla, že podobný obrázek je v knížce Prastaré tajemství květu života , kde je galaxie známá pod typem Sombrero.
A ten text, na str. 23 v prvním dílu knížky, nad tím Sombrerem...
A pak, když jsem obrázek ukazovala asi tak za půl hodiny Pájovi, tak jeho první slovo bylo taky sombrero.
Co na to říkáš?
Je to náhoda?
Nebo záměr...
Ája 05.05.2011

Milá Ájo,
rozhodně to nebyl záměr!
Teď, když jsem se dívala do knížky Drunvalo melchizedeka, žasnu.
Také to může být merkaba - její poslední krok, když se vyloupne kolem těla energetický disk.
Rozumím tomu, že nic není náhoda...
Patří sem, o tom není pochyb.
© Wahlgrenis

06.05.2011

Původně jsem si myslela, že nebude třeba k fotografiím lustrů z pedigu žádný komentář.
Ale to neprošlo.
Musím tedy přidat celý příběh.
Nedávno jsem se stěhovala.
Nový prostor vyžaduje i nové prvky..., aspoň některé, tak to obvykle bývá...
Tak trochu žiju "ve světě našich babiček", proto bylo zřejmé, že super moderní vybavení tady nebude.
První, co mě napadlo směrem k osvětlení, byl jednoznačně proutěný lustr.
Po několika testovacích návštěvách v obchodech s proutěným zbožím jsem si domů jeden takový lustr donesla.
Uložila jsem ho a čekal na svou chvíli.
Ovšem právě tehdy se ozvalo cosi odněkud, co běžně nebývá slyšet.
Říkalo mi to:
Proč si kupuješ lustr, když si dokážeš mnohem lepší udělat sama?
A přesně takový, že bude ladit s Tvými představami...
Bylo mi jasné, co to znamená.
Musela jsem lustr vrátit.
(S tím problém nebyl, protože to nebylo jenom vrácení, ale vybrala jsem si jiné zboží - rolety na okna.)
Pokračování už je zřejmé z fotografií.
Narodil se lustr, a ne jeden.
A podobně se o svá práva hlásí další předmět do mé domácnosti.
Kobereček do koupelny.
Mám tady tkalcovský stav, kde je již část rozpracována, a to v pruzích bílomodrých.
Toto dílo ke mně nemluvilo, proto jsem ani k pokračování a dokončení neměla chuť.
Teď jsem si dovezla další materiál v béžové, bílé, přírodní a jemně šedé.
To je to, co se potřebuje utkat, přesně tyto barvy jsem potřebovala.
Vím, jak to bude krásné, a vím také, s jakou radostí budu tkát.
Současně jsem si s tím uvědomila také jednu moc důležitou věc.
Sice se během školní docházky i během dalších let učíme spoustu činností, ale v konečném důsledku je do života nedokážeme zapracovat.
Pochopila jsem, o co tady jde.
Prošlo mnou to naučené a výsledek je zřejmý.
Není nutné zahlcovat si svůj prostor předměty, které se mohou s radostí zrodit zcela spontánně.
Jsou to originály, s úžasnou energií!
Děkuji za toto pochopení.
© Wahlgrenis

08.05.2011

Kobereček do koupelny je už hotový...

10.05.2011

Milá Wahl,
tak zrovna včera se mě jedna z malých dcer ptala - jak se vyrábí látka.
Že vůbec nechápe ten proces a nerozumí tomu, jak ten divný stroj, to může udělat...
Pěkné...
Rudbekie 10.05.2011

20.05.2011

Milá Wahl,
ten Tvůj tkalcovský stav...
Hádej, co mají děti nejradši?
Jak krtek ke kalhotkám přišel (1957)
Hanďa a Adámek 21.05.2011

Děkuju!
Krása...
Krteček a jeho kalhotky s kapsami, to nemá chybu...
© Wahlgrenis

21.05.2011

Krteček..., to Adam miluje....
Každý večer máme: "Mámo, číst..."
To čteme krteček a kalhotky - máme knížku, dokonce dvě, jedna je ještě po mně a ségře, jednu jsme dostali náhodou od druhé babičky.
Pak teprv přijde: "Mámo, zpívat..."
Pak teprv přijde: "Hají jo..."
No a na youtube jsou snad všechny večerníčky s krtečkem...
Úžasný.
Zítra (21.5.) jdeme na parní mašinu, Šlechtičnu.
Jestli budou ještě lístky, tak pojedeme z Bráníka na Dobříš...
Hanďa 21.05.2011

Nová osnova do stavu se nějak dostala.
Může se pokračovat...

23.05.2011

Příběh o pleteném svetru z ovčí vlny s norským vzorem má své pokračování...
Narodil se totiž svetr v negativním provedení (tmavě modrý základ a vyplétání v přírodní barvě), v pánské velikosti, s límečkem a zapínáním u krku.

06.05.2013