Wahlgrenis

23. října 2010: Pipi se vdává

Milá Wahl,

tak se vdávám.
Myslím na Tebe a chci Tě poprosit, jestli bys na mě myslela a byla tam v myšlenkách se mnou...
23.10.2010 v 11 hodin budu už vdaná paní.
Mám Tě ráda a děkuji Ti.
Pipi 23.10.2010

Milá Pipi,
myslím na Tebe tento den a vnímám, jak je to silná chvíle.
Pro tento krok jste se rozhodli spolu, chcete jít dál životem jako muž a žena, o své lásce nepochybujete. Dáváte dnes tomu druhému úplně nejvíc, co máte, sami sebe. Víc dát už nelze.
Je to důležitý den, i když jste už nějakou dobu spolu žili.
Tímto slibem si máte projít, je to důležitá čára ve Vašem životě, do minulosti se už vracet nechcete, ta dneškem zmizí, začínáte psát nový příběh, v kterém budete právě Vy dva hrát hlavní role.
Chtěla bych Vám přát nekonečnou lásku, aby pořád procházela Vašimi srdci, štěstí, zdraví a aby nikdy nezmizely ty plamínky radosti z Vašich očí.
Zůstaň tou malou rozpustilou Pipi, s copánky, s krátkou sukničkou, s úsměvem a nadhledem nad všedními starostmi.
Kdyby se objevilo trápení, věř, že Jirka po Tvém boku tady zůstává jako opora, jako Tvoje největší jistota, jako to "ano", to, že má smysl jít dál.
Rozhodli jste se k tomuto zásadnímu kroku k životě, nastal ten čas...
Vím, dál půjdete sami, už napořád budete spolu, Vy dva...
Přeji ještě jednou... hodně štěstí...
© Wahlgrenis

23.10.2010

Wahl,
je 11:07, čtu si o Pipi, 11:08 přivírám oči a představuji si v duchu krásnou nevěstu Pipi...
Vidím šťasný úsměv a najednou, věřte nevěřte, usmívám se taky a přitom mi po tváři tečou slzy...
Mějte se rádi...
Lída 23.10.2010

Milovaná Wahl,
z celého srdce ti děkuji za krásné přání a za tvé myšlenky na mě...
Ano, byla to opravdu silná chvíle, silný den...
Od té doby se cítím nějak jinak, vnímám, že něco je jinak, že nastala další změna, cítím se jako žena muže, jsem tu pro sebe a pro něj na 100 %...
Jsem štastná...
Jsem vdaná paní...
Minulost je opravdu ta tam... a já děkuji...
Jsem krásná žena, snad to není tak troufalé, když to tak píšu, ale já to tak cítím a už chápu to, že všichni jsme nejkrásnější...
I můj můž je nejkrásnější...
Od Krkonoš se toho hodně změnilo, někdy mi přijde, že to je pěkný fofr, že nestíhám, a tak jen nasednu na ten proud a nechám se unášet a to díky tobě, moje milá Wahlinko, děkuji, děkuji.....
I po Krkonoších přišlo pár těžších chvil, ale já už to lépe zvládám, vlastně za to děkuji, přijímám to a vím, že to tak má být, vím, že se to vše čistí.
Třeba uklid našeho doměčku, to byla síla...
Našla jsem starou moji mimulost, přečetla pár dopisů a najednou se mi udělalo tak špatně od žaludku, začla jsem brečet... ale vše odešlo a mělo bylo a je líp....
Krásně jsme vymalovali, staré nepotřebné věci dali pryč... a jaký máme krásný záchod, dala jsem pryč naše čistící prostředky a místo toho tam postavila sovu, co jsme dostali k svatbě, krásně se tam usadila, moudrá sova...
Udělali jsme hodně práce a ještě uděláme...
Ještě to chce jemnější a konečné energetické dočištění, ale hlavní je to, že z toho máme radost!
A pak moje školka, je to krásné, ale dává mi to zabrat.
Už je to lepší, ale je toho tolik nového a já se učím a ráda.
I za to ti musím poděkovat, protože, když jsem přišla domů unavená nebo mi bylo ouvej, že to nezvládnu nebo tak, tak jsem ty myšlenky hned zastavila a vzpomněla si na tebe, jak jsi mi napsala, že ta práce je tady právě pro mě, že to zvládnu, že se nemám ničeho bát a že se přede mnou otevře nový svět...
Tak na to jsem myslela často a myslím...
Zastavím obavy, dám prostor srdci a nechám to plynout...
Řeknu si - co se má stát, to se stane, to hlavou stejně nevymyslím.... to jsi mě naučila cestou domů z Krkonoš.
Milá Wahl, jsem ti noc vděčná, za to, že jsi, za to, že jsi mě pohladila, za to, že jsi mi pomohla, ukázala tu cestu, ten směr a za to, že jsem to uviděla.
Učím se hrát i na klávesy, abych mohla dětem zahrát písničku.
Učím se toho hodně....
Ale z toho hraní mám radost, jsem ráda, že mě to přivedlo k hudbě.
Příští týden jim zahraji první písničku o podzimním větru...
Snažím se být s dětmi kamarád, být k nim citlivá a myslím, že se mi to daří, mám je ráda, ale půl dne jsem sama na 25 dětí...
A když začne káždý povídat, pár se jich strkat a ostatní hádat... tak to je mazec... pak vůbec nevím, jak je zastavit.
Ze začátku jsem byla v šoku, jak některé učitelky s těmi dětmi jednají, mluví, jako podřadně, byla jsem z toho špatná...
Říkala jsem si, ale já to takhle dělat nechci a nebudu...
Možná jsem s tím trochu bojovala...
Ale teď už vím, že já to takhle dělat nebudu a tak si to své hledám po svém... a vím, že jestli to mám zvládnout, tak to zvládnu... a já to chci zvládnout, protože děti jsou krásné bytosti.....
Stojí za to.
Moje milá Wahl, je toho opravdu hodně, co se děje, a tak jsem ti napsala aspoń pár řádek...
Děkuji, děkuji, že mohu.
Mám tě moc ráda a přeji ti krásné podzimní dny.
Tvá Pipi 28.10.2010

Milá Wahl,
posílám ti pár foteček, ale máme jich spoustu, jestli můžu, tak ti jich ráda ještě pár pošlu.
Jo a teď mě napadla ještě jedna usměvná historka, jak jsem si uvědomila, jak jsem ráda, že mám rovné, krásné vlásky!
Ráno v den svatby jsem jela ke kadeřnici, ta mi dala vlasy na natáčky a naaranžovala každou vlnku a přelakovala velkým množstvím laku... když jsem přijela domů, tak se moje holčička zhrozila.
I já měla takový pocit, a tak jsme se začli obě smát, jak to vypadám... smaly jsme se a já byla rozhodnuta dát hlavu pod sprchu, ale pak to zahránil hřeben namočený do vody a já z toho udělala zase mé krásné vlasy.
Dokonce mě mohla holčička i ženich zase pohladit, aniž by si poškrábali ruce)).
Papá, mám tě moc ráda.
Pipi 28.10.2010

Milá Wahl,
posílám ti pár foteček, ale máme jich spoustu, jestli můžu, tak ti jich ráda ještě pár pošlu.

Jo a teď mě napadla ještě jedna usměvná historka, jak jsem si uvědomila, jak jsem ráda, že mám rovné, krásné vlásky!
Ráno v den svatby jsem jela ke kadeřnici, ta mi dala vlasy na natáčky a naaranžovala každou vlnku a přelakovala velkým množstvím laku... když jsem přijela domů, tak se moje holčička zhrozila.
I já měla takový pocit, a tak jsme se začli obě smát, jak to vypadám... smaly jsme se a já byla rozhodnuta dát hlavu pod sprchu, ale pak to zahránil hřeben namočený do vody a já z toho udělala zase mé krásné vlasy.
Dokonce mě mohla holčička i ženich zase pohladit, aniž by si poškrábali ruce)).
Papá, mám tě moc ráda.
Pipi 28.10.2010

Wahl,
také se nám včera večer nebo spíš v noci stalo něco zajímavého.
Uprostřed noci - ani nevím kolik bylo - to jsem se nekoukla, jsme s mužem zaslechli takový cinkání, šlo to z kuchyně.
Zacinkalo to dvakrát za sebou, až nás to vzbudilo.
Pak za nějakou dobu zase dvakrát za sebou, až můj manžel vstal a hledat, co to cinká, která technická věc to mohla vyluzovat, ale nic nenašel...
Pak to zaslechl ještě jednou k ránu, já ne, já spala.
Myslíš, že to byla nějaká dušička?
Děkuji ti, Wahl, za tvůj čas, mám tě moc ráda a v myšlenkách jsem s tebou.
Krásné prosluněné dny.
Pipi 19.05.2011

Po celém bříšku i na hrudi má zdrsnělou kůži a pupínky
© Wahlgrenis

20.05.2011

Milá Wahl,
děkuji ti za odpověď.
Když jsem to četla, tak jsem plakala.
Hodně jsi mi pomohla pochopit souvislosti...
Každý den na to myslím a čtu si tvou odpověď.
Myslím, že ji neodstrkujeme, to bych nedovolila a ani můj manžel, ale je pravda, že děti to vidí vše jinak.
Co nám nepřijde, tak oni to můžou cítit jinak.
Pak už je jen důležitá citlivost, vnímavost a napojení na dítě.
Víš, stala se mi taková věc...
Asi před třema týdny jsme si konečně nechali udělat fotky ze svatby.
Měli jsme je jen na CD, ale ještě je nemáme v albu.
A moje holčička, že je chce založit a já, že ne, že na to nemám čas, že to uděláme jindy.
A ona si je pak vzala a já jí řekla, ať je neupatlá, protože si to vzala k jídlu a ona najednou - to si je nemůžu ani prohlídnout?
A bylo vidět, že je jí do breku.
V tu chvíli mi to došlo, díky tobě... jak je to pro ni důležité a já to neviděla, odstrkovala ji....
Hrozně jsem se zastyděla, bylo mi to líto, omlouvala se ji, i slzičky byly...
Nakonec jsem jí ty fotky dala srovnat a připravit na založení.
Byla moc ráda.
A když jsme tam našly dvě stejné fotky, jak ji manžel drží v náruči, já jí řekla, že jestli chce, tak si ji může vzít do pokojíčku, tak jí úplně zazářily očička.
Wahl, mockrát ti děkuji za upozornění a radu, děkuji.
I to, že život se žije po vteřinách, mi hodně řeklo..
Děkuji ti.
Jo a už vím, co to u nás v noci hrálo, protože v neděli jsem se vzbudila, manžel byl v práci, zase jsem slyšela ty zvuky.
Je to dětské pianko u holčičky v dětském pokojíčku na skříni.
Že by dušička miminka, která chce k nám???
To byla nádhera!!!
Ale jak by se přes mé tělo dostala, když pořád zatím nic....
No uvidím, viď.
Jak říkáš ty, je to v režii někoho jiného...
Děkuji a přeji krásné dny...
Pipi 24.05.2011

Milá Pipi,
Váš příběh mi docela dost připomíná Pradlenku a její podivnou energii v kuchyni .
Pak se narodila Anežka.
Jen si myslím, že bychom měli těm věcem malinko pomoct, není to nic zákeřného.
Nevím, jak to máš se svou doktorkou nebo doktorem na gynekologii.
Existují hormony, kterými se může chybějící menstruace spustit.
Neměla bys z toho mít strach.
Jakmile bude Tvé tělo uvedeno na přirozenou hormonální hladinu, měla bys otěhotnět.
Jen bych potřebovala vědět, jak to máš s těmi hormony.
Jestli jsi tento postup definitivně zrušila, to snad ne...
Nedávno jsem se setkala s paní, která má krásné miminko.
Byla na tom podobně jako Ty.
Stačilo nasadit hormony, rozběhla se jí menstruace a bylo...
Předpokládám, že kdyby to nemělo mít smysl, tak mi tahle paní do cesty nevstoupila.
Budu ráda, když mi napíšeš, jak to vnímáš.
Těším se na zprávu od Tebe.
© Wahlgrenis

24.05.2011

Milá Wahl,
děkuji ti za odpověď, četla jsem teprv včera.
Tak já to teda zkusím a zajdu si pro ty hormony k doktorovi...
On už mi je nabízel, jsou to asi 4 - 5let.
Ale já si přečetla vedlejší účinky při dlouhodobém užívání a nechtěla je.
On mi teda hlavně řekl, že mi to jen vrátí menstruaci, ale k tomu, abych otěhotněla,že to nepomůže.
Taky jsem si chtěla pomoct sama, rozběhnout menstruaci přirozenou cestou, ale jak vidím, tak se mi to nepodařilo.
Takže zajdu za panem doktorem, nechám se vyšetřit a napsat hormony na spuštění menstruace a ........, když to není nic zákeřného ani násilného...
Tak se budu těšit na tvoji odpověď.
Pipi 26.05.2011

Milá Pipi,
ty hormony na nastartování menstruace se mi jeví jako záležitost na chvilku.
Je pravda, co píšeš, že to, co říká doktor, je jeho názor.
Ty to máš jinak.
Určitě si na to vyšetření dojdi a nech se na tohle naladit.
Navíc nemysli na dlouhodobé užívání, dlouho je užívat nebudeš muset.
Vnímám to v tuto chvíli pro Tebe jako velice aktuální, skoro jako kdyby mi tady blikal nějaký alarm.
Měla bys ale mít toho svého doktora na své straně, pokud je to jen trochu možné.
Co myslíš, zvládneš to?
© Wahlgrenis

26.05.2011

Milá Wahl,
děkuji ti za radu.
Na tvoji otázku mě napadá jen jedno slovo: "Zvládnu".
Zítra zavolám doktorovi a objednám se v nejbližším termínu, jak to bude možné.
Můj pan doktor je tolerantní a respektuje pacienta, takže si myslím, že bude na mé straně.
Už předtím respektoval to, že se léčím alternativní cestou.
Určitě ti napíši, jak se vše vyvíjí.
Děkuji ti
Pipi 26.05.2011

Milá Wahl,
prosím, mám na tebe otázku, jestli si najdeš chvilku a odpovíš mi, tak budu ráda a věřím, že se mi uleví...
Stala se mi taková nepříjemná věc.
Vím, že se to stává, a také vím, že náhody neexistuji, a tak si říkám, co mi to má říct, proč se to stalo právě mně...
Tak tedy...
Byla jsem před třemi dny v Praze.
Stojím na zastávce na tramvaj, usmívám se a najednou proti mně příchází pán také na tramvaj.
Všimla jsem si ho snad proto, že na mě koukal a zdálo se, že se také usmívá.
Nastoupím do tramvaje, sednu si a najednou cítím, že si za mě někdo sedl a věděla jsem, že je to ten pán, asi jsem ho viděla periferně.
Koukám si z okénka a zase periferně vidím, že ten pán je nějak nalepený na skle, snad na mě kouká.
Tak koukám dopředu a najednou něco ucítím na boku, na bříšku, leknu se, otočím a vidím ruku, zahnutou jak pařát, která ucuká.
Hned tomu pánovi říkám - vy čarujete a on, že ne.
Já na něj, že jsem viděla jeho ruku a on, že si jen narovnával popruch od tašky.
Já měla na klíně kabelku a batoh, do kterého jezdím nakupovat potraviny do jednoho speciálního obchůdku.
Pán se pořád bránil a zapíral, tak jsem mu řekla, že mi to nevymluví, že jsem to cítila, jak se mě dotkl a viděla tu ruku, jen že nevím, proč na mě sahal.
Opravdu jsem nevěděla, jestli kradl (na to nevypadal) nebo mě osahával, ale to je také divné.
Zkrátka to mám pořád před očima, úplně vidím tu ruku, jako pařát a jeho taky jak vypadal.
Snažím se na to přijít, proč se mi to stalo a co mi to má říct, ale nemůžu na to přijít.
Myslím si, že kdybych to celé pochopila, tak by se to pro mě uzavřelo a nemusela bych na to pořád myslet.
Něco takového se mi ještě nestalo.
Kdyby jsi, Wahl, měla na to chvilku a koukla se na to, tak bych byla velice ráda.
S láskou
Pipi 02.07.2011

Milá Pipi,
situace, kterou popisuješ, vůbec není veselá.
To, co se stalo, nebyla náhoda a ani si ten člověk nenarovnával popruh.
Šly z něho ošklivé negativní energie, bylo v něm zlo, přestože se navenek usmíval.
Byl zklamaný, zrazený.
Něco se mu nepovedlo, jeho plán byl oplácet stejně na všechny směry, kam to jen šlo.
Možná si ani neuvědomoval, jakou sílu mají jeho myšlenky.
S tebou to vnitřně zamávalo, ale zase se všechno usadilo zpět.
Možná jsi byla na chvíli "vykolejená", už je to ale v pořádku.
Tady je důležitý čas, nejsilnější to bylo ve chvíli, kdy jste spolu mluvili, postupně jeho vliv slábne.
Nenech se takovou situací rozhodit, opět se až po okraj naplň láskou a pocity, že miluješ celý svět...
Zase bude dobře.
© Wahlgrenis

02.07.2011

Milá Wahl,
je krásná, klidná neděle.
Jsem doma sama, a tak dělám, co mě zrovna napadne.... pročítám si tvé stránky.
Tvé odpovědi na různá témata jsou skvělé.....
Tolik nám všem pomáháš...
Jsi opravdu anděl... i já ti děkuji za všechno.
Je tolik trápení jako radosti, jen si vybrat.....
Opravdu děkuji za tvoji pomoc nám všem.
Ať každý sáhne po té radosti, to přeji nám všem....
Nevím, jak to napsat, ale prožila jsem si uvědomění, že všichni jsme Boží děti, že můj otec je Bůh a matka je Země.
Že mnou může prostupovat láska ke každému, že jsem jen takový kanál, přes který to může jít ke všem, k moji dceři, k mým rodičům, manželovi.
Prožila jsem si to hlavně na té úrovni rodičovské, protože tam často vznikají nedorozumění.
Rodiče od nás něco očekávají, dělají si nároky, protože oni jsou ty naši rodiče.
Ale kdyby věděli, že jsme na tom všichni stejně, že jsme rovnocenní partneři, že si na nás nemají dělat nároky (jak říkáš ty - nikdy nám nikdo nepatří), že všichni máme stejného otce i matku, a ty naše pozemské rodiny jsou jen takové komunity, protože naše duše si jsou blízké, mají si něco říct, odžít, mají se rádi...
Tak by nám všem bylo líp, aspoň mým rodičům, mohli by se více radovat, pustit starosti a být třeba i zdraví.
Boží láska je nádherná...
Snad jsem to napsala dobře.
Také ti chci říct, že hormony mi spustily ty ženské procesy dokonale.
Když jsem se ptala pana doktora, kdy by měly jako přijít, tak říkal, že to teprv uvidíme, že dáme nejdřív nižší dávku hormonů a za půl roku mám přijít na kontrolu, jak to vypadá.
Měla jsem z něj pocit, jako že to můžu užívat, ale i tak menstruace hned nemusí přijít, nevím.
Doma jsem se teda v rychlosti koukla na příbalový letáček, kdy by asi měla přijít, nechtěla jsem to moc pročítat, aby mě to neovlivňovalo, co tam píšou... a menstruace dorazila hned po prvním využívaném cyklu tabletek, paráda.
Tak uvidím, jak se to bude dále vyvíjet....
Milá Wahl, děkuji ti a už se těším, až tě zas uvidím.
Pianko nám už zase necinká samo.
Zítra jedeme do Znojma, budou tam zrát meruňky, tak ti přivezem do Krkonoš pár meruněk z teplé jižní Moravy.
Těším se, těším se na všechno.
Přeji ti krásné léto, plné slunce, bouřek, všeho, co do něj patří...
Tvoje Pipi 11.07.2011

Milá Wahl,
chci tě hlavně pozdravit, a tak tě moc a moc srdečně zdravím.
Chci ti napsat už dlouho...
Spíš ti každý den píšu v myšlenkách, ale pořád si říkám, že není ta správná chvíle...
Hodně se toho stalo od té doby, co jsme se neviděly, kolik toho prožívám.
Dokonce jsem měla takový propad, že jsem úplně rozuměla sebevrahům, jak to můžou vůbec udělat, ale oni nic necítí... nebo spíš cítí takovou bolest, že necítí žádnou lásku ani ke svým nejbližším.
Nevím, ale tak jsem si to prožila já, tak jsem to cítila, bylo to hrozné.
Po Krkonoších mívám docela divný stavy, nevím, čím to je.
Víš, chci ti moc poděkovat za Krkonoše, za krásný pocity, které jsem si tam prožila.
Prožila jsem si tam krásné mateřství, opravdu krásné, když si na to vzpomenu, tak mě to moc hřeje, tak jsem tomu uvěřila, tak jsem to žila.
Děkuji ti, že jsem to mohla okusit díky tobě, bylo to úžasné...
Také ti chci poděkovat za víru a naději, že vše je tak, jak má být, že vše má svůj smysl.
Často na to myslím a pomáhá mi to zvlášť ve spojitosti s mou maminkou.
Její stav se zhoršil, již ulehla, nemůže chodit.
Koukám na ni, jak jí tělo pomalu odchází a uvědomuji si, jaký je to naše tělo opravdu dar, jak žije, jak funguje, a když odchází, tak se nedá nic dělat.
Jen věřit, že duše bude žít dál, že bude pořád s námi.
Je to těžké, je to moje maminka, vím zažil a zažije to každý, je to koloběh života, ale bolí to...
Také mi přijde, jako bych více porozuměla písni od Jiřího Březíka - Vnímej svůj čas ( MP3 ).
Brečím u toho jako želva.
Dnes jsem jela do jednoho obchodu a trefila jsem ho až na potřetí, má mysl je tak rozhozená, že jsem vždycky zapomněla odbočit a jela jsem dál.
Také jsem měla nehodu.
Nehoda není náhoda...
Jela jsem na kole do práce a spadla jsem z něj... no spíš to byla jako facka ze shora, a to pořádná.
Najednou Bum! a ležím na zemi.
Hned jsem si vzpomínala, o čem jsem přemýšlela, proč ta facka..
No bylo to takové velké a rychlé uzemnění.
Přemýšlela jsem nad manželem... narazila jsem si pěkně prostředníček na pravé ruce , ale k doktorovi jsem nešla, snad je to jen naražené.
Jinak jsem prožila i krásné chvíle s manželem a holčičkou, abych nepsala jen to špatné....
Wahl, moc tě zdravím a všechny, které znám i neznám.
Děkuji ti Wahl za všechno,jsem s tebou v myšlenkách.
S láskou k tobě
Tvá Pipi 31.08.2011

Moje milá Pipi,
co se to děje?
Tebe když nechám chvilku samotnou, tak se už začínáš ztrácet.
Jak je to možné?
Proč nezůstáváš na té vlně, kterou jsi nastartovala už dávno?
Proč o sobě pochybuješ?
Jsi nádherná!
Jsi mladá!
Jsi šťastná!
Nezapomínej, že život se tvoří z přítomných vědomě prožívaných vteřin, sem nepatří žádné krize...
Potřebovala by ses znovu přeladit na jiné vlny...
Tohle jsi už přeci uměla.
Viď, že to zase zkusíš?
© Wahlgrenis

31.08.2011

Moje milá Wahlinko,
tak mi umřela maminka.
Dnes ve 3:30 odešla za světlem...
Tvá Pipi 15.09.2011

Milá Pipi,
objímám tě.
Arentas 15.09.2011

Drahá, milá Pipi...
jsem s Vámi a objímám.
Okamžik setkání si přehrávám.
Ze srdce lásku za Vámi posílám.
Rosé 17.09.2011

Milá Wahl,
přeji ti krásný adventní čas...
Nevím, jak začít, ale ráda bych ti napsala, jak se cítím, jaká vnitřní změna ke mně přišla.
Nechci tě zbytečně obtěžovat, ale myslím, že je mnoho důvodů, proč ti to napsat, a jeden z nich je i ten, že jsme to spolu dlouho řešily.
Ano, týká se to mé touhy mít znova miminko, ale má touha se nějak změnila.
Je to tak dva, tři dny možná déle, ani nevím.
Změnilo se to v tom..., jak to napsat?
Nejlíp, jak to je, viď?
Zkrátka tam ve mně je najednou takový klid, ticho.
Už tam nemám to věčné snažení, to, já za tím jdu, já to dokážu přece, když budu dělat to a to a jěště tohle zkusím a tamto, tak to přeci vyjde, tak moc to chci a přeci se tak moc snažím.
Vždyť přeci proto dělám hodně, tak moc se snažíííííííímmmmm.
A já už se snažit nechci a nebudu.
Už se nesnažím.
Spíž teď to mám tak, že už se nechci snažit.
Opravdu jsem toho už tolik za ty roky udělala a vyzkoušela...
Myslela jsem si, že to na 99 % vyjde, že to dokážu, měla jsem tam asi hodně ego, moc mé vůle.
Teď vím, nebo spíš cítím, že to opravdu je na Božínkovi a na jiných plánech, pouštím to a nechávám tomu volnou cestu... ať je vše, jak být má.
Už hodněkrát jsem si řekla, že už se nebudu trápit a vždy jsem v tom o kousek postoupila, cesta byla dlouhá, než jsem došla k tomuto bodu.
Jako bych si teď opravdu uvědomila, že nejdůležitější jsem já... a tak teď, co budu všechno dělat, budu dělat jen pro sebe, abych se cítila já dobře, abych byla já krásná a líbila se sama sobě.
Vždy, když jsem něco nového objevila (jako teď chodím na tantra jogu), tak jsem chodila s úmyslem, že mi to pomůže otěhotnět nebo spíš narovnat moji hormonální hladinu, abych mohla zase otěhotnět... ale teď to budu dělat kvůli sobě samé.
Dokonce si do Vánoc koupím to velké zrcadlo, co ještě nemám, ale už vím, kde bude jeho místo.
Nevím, jestli si třeba nevymýšlím, ale teď to tak cítím... jako bych našla už sama sebe, tam někde uvnitř.
Děkuji ti Wahl, že ti to tak můžu napsat a děkuji ti za vše.
Přeji všem párům, ať se jim daří...
Je krásné, když někomu poradíš, a ono jim to hned zafunguje.
Každý to má jinak...
Já ničemu se nebráním, ani se ničemu neuzavírám.
Spíš to ve mně už opravdu uvolňuji a pouštím.
Uvolňuji energii, bourám přehradu a řeka ve mně může téct a přijímám vše, co mi přinese jako dar.
Děkuji ti, Wahl, za tvou pomoc, za tvou podporu, mám tě moc ráda.

Tvá Pipi 02.12.2011

Milá Pipi,
moc Vám děkuji za Váš poslední příspěvek na web Wahlgrenis!
Otevřel mi oči!
Našla jsem se v něm, tohle jsem dělala několik posledních let.. samé snažení a přemýšlení..
Plus u mě ještě různé strachy a smutky.
Teď už se cítím jinak, také už se nechci snažit.
Chci klid a pohodu v naší malé rodince a vše ostatní nechat plynout.
Děkuji za poznání!
Opravdu, nejdůležitější jste Vy sama!
Z fotek ze svatby vidím, že jste krásná, užívejte si jogu i chvíle s Vaším mužem a holčičkou.
Přeji Vám všem hodně štěstí, lásky a zdraví.
Ať Vám klid a mír v duši vydrží.
S láskou
Elbereth 02.12.2011

Milá Wahl,
děkuji ti, že jsi tak kouzelná...
Právě jsem si poslechla písničku Jiřího Korna "Dík", je krásná.
Krásně mě to naladilo a jdu na vánoční úklid , huráááá.
Také chci moc poděkovat Elbereth, za její slova.
Jsem ráda, že můj příběh, moje slova mohla pomoci.
Děkuji ti Elbereth!
I tobě přeji štěstí, lásku a krásné chvíle s rodinkou.
Děkuji, že jsem zas zpátky... je to tak osvobozující... nádherné......
Děkuji ti Wahl.
S láskou
Pipi 03.12.2011

Draha Wahl...
mozem?
Bezim, nechavam vsetkeho a pisem Ti...
Mam taku radost!!!
Ty pochopis... snad... dufam...
Vies, prave som zistila, ze mi moje dve malinke orchidejky, ktore mame na okne v spalni... vytiahli dlhe slahuny (musim sa smiat, lebo neviem akosi najst vhodnejsi vyraz, chichi...) a vidim, ze budu mat kvietky!
Mam ich doma uz skoro 2 roky a zrazu, "z nicoho nic" sa rozhodli rozvinut do krasy!
Zvlastne je, ze som si toho ani nevsimla...
Pritom mam taky ritual kazdy den... ked rano otvaram okno a vetram... vzdy ich vezmem do ruky, prehovorim s nimi zopar slovicok a prelozim nachvilku inam, aby nenachladli...
Az teraz...
Akoby doslova vyrastli za noc.
Presla mnou taka obrovska vlna radosti...stastia...
Ono sa vobec tento vikend diali u nas v spalni veci...
Za co dakujem okrem ineho Tebe, milunka Wahl... za Tvoje stranocky a prispevky, ktore dokazu zmenit uplne zivot... ked clovek chce a otvori srdiecko...
Siahla som si do svedomia a bolo mi jasne, kde je na com zapracovat... kde zatvaram oci... co je velka skoda!
Navazujem trosku na Tvoj clanocek o milovani, oralnom sexe ...
Ked som citala, co Sandrina pise... nadherne!!!!...
To som sa zjezila uplne cela!!!
A pochopila som. Dakujem!!!
Dakujem i Pipi ... ktorej slovicka mi prisli pre mna zasadne, v tejto chvili...
Hovorila mi z duse... uf, ako doverne to poznam... presne do pismenka.
Mila Pipi, ked som citala Tvoje riadky... tiekli mi slzy ako hrachy... vratila som po casovej ose spat... a vsetko som videla uplne jasne...
Vsetko, co som robila... o co sa snazila... bolo s tou myslienockou, ze si potom zasluzim miminko.
A musela som sama sebe priznat, ze i pri milovani s mojim milovanym muzom to nejakym sposobom prevladalo...
Takze sme doma zacli doslova odznova...
Len sme sa vyzliekli a divali sa na seba, hladili...vnimali jeden druheho...
Odvazila som sa k veciam, ktore som bezne nerobila...
Kazdy den sme sa posuvali o drobny krocik dalej a zoznamovali sme sa viac a viac...
Zabrany padali... zazili sme spolu veci, o ktorych som netusila, ze je mozne citit... napr. zazit orgazmus bez toho, zeby sme sa fyzicky spojili...
Len samotnou pritomnostou mojho muza... a jeho horuce bozky na mojom tele...
Bol to nas vikend, o nas dvoch...
Bolo to nadherne... az neskutocne... a ja dakujem...
Je mi uplne inak, mila Wahl...
Som rada, ze mam dnes volno a mozem si to vsetko este vychutnat..a nemusim odist z domu a opustit tento krasny stav...
Skor si ho hyckam a usmievkam sa...
Je mi krasne na dusi, ked vidim a citim, ako mojmu muzovi ziaria oci a a je ako vymeneny...
Dakujem mu z celeho srdca, za jeho lasku a zato, ako velmi trpezlivo na mna cakal... kym sa najdem a prijmem... a dokazem odhodit zabrany...
Posielam za Tebou naruc tych najlaskyplnejsich myslienociek...
Severka 05.12.2011

Ahoj naše milá Wahlinko,
posíláme Ti pozdrav z krásné, zasněžené a sluncem zalité Sněžky.
Myslíme a vzpomínáme na Tebe, jak jsme s Tebou tady seděli.
Pipi a Jiřík 07.03.2012

Milá Wahl,
mám na tebe prosbu, jestli mi můžeš odpovědět a poradit.
Beru jěště pořád ty hormony.
Teď dobírám poslední balení ... a nemám, zatím jsem si pro další nedošla a nevím, jestli si mám pro další dojít a užívat je dál anebo už si pro další nechodit a ukončit to.
Asi bych to chtěla ukončit a mít svoji vlastní menstruaci, teda určitě... ale...
vím, že nemáme o sobě pochybovat...
Já hodně jsem se změnila, miluji sebe, své tělo i svou menstruaci.
Víš, když jsem ji dostala po těch hormonech poprvé, tak jsi se mě pak ptala: "Tak co, měla jsi radost?"
A já odpověděla: "Jo," ale neměla jsem zas takovou radost.
Brala jsem to jako normal po těch lékách.
Ale teď, tak poslední tři měsíce si ji opravdu užívám, cítím to víc procítěně a jsem ráda, že ji mám a že ke mně patří.
Ráda bych tak fungovala přirozeně.
Nevím, jestli ty hormony dělají dobře mému tělu.
Víme, jak to s nimi je..., vedlejší účinky a tak.
Vlastně jiné prášky neberu.
Byly jsme týden na horách.
Bylo tam nádherně a na konci se mi tam zdál sen.
Zdálo se mi, že jsem si dělala těhotenský test a objevily se mi tam dvě čárky, ale trošku se to pak slilo.
Tak jsem si ho udělala ještě jednou a zase tam byly dvě čárky a pak to celé ztmavlo.
Měla jsem v tom snu velkou radost.
Ani nevím, proč se mi to zdálo, protože už na miminko zoufale nečekám, ale to už víš, to jsem ti psala.
Samozřejmě, že mě někdy napadne, že kdyby se to náhodou stalo, tak by to byl zázrak a krásné...
Ale beru to, jak to je, a jsem ráda za to, co mám a co žiju, za každou radost, kterou cítím.
Představ si, že v srpnu mi ukradli kolo, to, co jsem měla v Krkonoších.
Poplakala jsem si a občas jsem na něj myslela, jak se má a kde asi jezdí, jak se k němu chovají.
A před třemi týdny jsme se vraceli domů ze Znojma autem a předjíždíme kluka na kole skoro u nás ve vesnici a kouknu... a on jede na mém kole!!!
Zahnul k hospodě, tak my taky...
A kolo mám doma!!!
Dal nám ho bez problémů, ještě se omluvil.
Kolo je trochu očesané, ale moje a doma.
Byla jsem z toho celá vedle, taková náhoda...
Kdyby jsme jeli o minutu později, tak ho neuvidím.
No zázrak, jestli to tak můžu brát.
Kolo mi asi mělo být vráceno a bylo.
Wahl, měj se moc pěkně, mám tě moc ráda.
Také se nám narodilo jehňátko, je to malá ovečka a je moc krásná, hnědo-bílá.
Děkuji ti Wahl.
S láskou
Pipi 01.04.2012